Jakmile USA vyměnily s Ruskem obávaného obchodníka se zbraněmi Viktora Buta za vězněnou basketbalistku Brittney Grinerovou, bylo to bezesporu vítězství Kremlu. Jenže vítězství za obrovskou cenu. Ve skutečnosti totiž prozradilo slabinu Vladimira Putina – momentální nutnost krýt si záda. Ve své analýze to uvádí americká stanice CNN.
Na první pohled to nedává moc smysl. Spojené státy v čase ruské invaze na Ukrajině odsouhlasily Kremlu výměnu dvou vězňů pykající za naprosto nesrovnatelná provinění.
Zatímco americká basketbalistka Brittney Grinerová skončila na devět let za mřížemi kvůli údajnému pašování drog (ve skutečnosti ji na letišti Šeremetěvo chytili s náplněmi do elektronických cigaret s hašišovým olejem), Viktor But vyfasoval 25 let za to, že dodával výzbroj do téměř všech válek, které se na zeměkouli vedly od poloviny 90. let.
Ne náhodou se mu přezdívalo obchodník se smrtí. Ne náhodou o něm byl natočen stejnojmenný hollywoodský trhák s Nicolasem Cagem v hlavní roli. Ne náhodou se tvrdilo, že po celém světě způsobil více hrůzy a utrpení než Usáma bin Ládin.
Dvě klíčové otázky
Američanům (kteří před tím jeho služby paradoxně rovněž sem tam využili) dalo obrovskou práci, než jej zadrželi. Povedlo se jim to až roku 2008 v Bangkoku, když naletěl na obchod s údajnými kolumbijskými povstalci, ve skutečnosti americkými agenty.
Polapení druhého nejhledanějšího zločince světa bylo pro Washington obrovskou satisfakcí. I proto jeho výměna za naivně riskující sportovkyni vyvolává otázky.
Usmívající se ruský obchodník se zbraněmi Viktor But na cestě domů. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Usmívající se ruský obchodník se zbraněmi Viktor But na cestě domů. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Minimálně dvě: Proč do toho Joe Biden šel? A jaké výhody z Butova návratu plynou Putinovi?
První odpověď je podle analýzy CNN jasná. Pro Američany je Grinerová typickým příkladem nespravedlivé oběti nové studené války mezi Východem a Západem. Biden pro její osvobození prostě musel i v kontextu konfliktu na Ukrajině udělat všechno možné.
A otázka číslo dvě?
U ní je nejdůležitější to, kým doopravdy je Viktor But. Což však není nejjednodušší zjistit.
Kamarád USA i Talibanu
Zcela určitě je mužem, který byl kdysi schopen dodávat zbraně současně Talibanu i nepřátelům tohoto hnutí ze Severní aliance, americké armádě, dětským vojákům v Sierra Leone i Al-Káidě. Někým, kdo si podobnými kšefty přišel na šest miliard dolarů. Kdo zdatně využil chaosu po rozpadu SSSR.
Jenže kým byl před tím? Rodák z Tádžikistánu sloužil v sovětské armádě, o jeho skutečné roli v ní ovšem lze pouze spekulovat. Coby mimořádně talentovaný polyglot o sobě tvrdí, že sloužil jako překladatel, jiné zdroje ho ovšem spojují i s hodně vysokými posty ve vojenské tajné službě GRU, případně v KGB.
After returning to Russia, the arms dealer and international terrorist Viktor Bout said that always had a portrait of Putin hanging in his cell in the American prison.
— Visegrád 24 (@visegrad24) December 10, 2022
“I am proud that I’m Russian and that Putin is our president”. pic.twitter.com/6MAENYjhdM
Nejedno svědectví uvádí, že přesuny zbraní měl na starost už v časech před pádem železné opony. V časech, kdy údajně sloužil spolu s některými vojáky, kteří se postupem času vypracovali v obávané šarže. V členy nejvyšší moskevské generality, o níž se teď Vladimir Putin opírá. A co je důležité – jejíž přízeň nyní, v kritické fázi konfliktu na Ukrajině, životně potřebuje.
Proto lze podle analýzy CNN na základě výše zmíněné výměny vyčíst mezi řádky dvě důležité okolnosti.
První spočívá v tom, že ani v době, kdy Putin Západu otevřeně vyhrožuje použitím nukleárních zbraní, není nějaká ta dohoda s ním vyloučena. Druhá v tom, že šéf Kremlu není ani zdaleka tak silný, jak by chtěl vypadat. Je nucen přistoupit i ke krokům, kterými si v první řadě udrží přízeň ruské armádní elity.
Protože jakmile o ni přijde, může se s jeho říší stát cokoliv. Doslova cokoliv.
