Ruské úřady v únoru zatkly Ksenii Karelinovou, bývalou baletku s ruským i americkým občanstvím. Podle komentáře Fridy Ghitisové publikovaném na webu CNN to ukazuje, že z Vladimira Putina se stal vystrašený diktátor, v jehož zemi nejsou vítáni žádní cizinci ze Západu. Moskva si navíc pro své nepřátele údajně chodí i do zahraničí.
Zhruba ve stejném čase, co se svět dozvídal o smrti ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného v trestanecké kolonii, skončila v poutech další zástupkyně ruského odporu. Alespoň tak někdejší baletku a kosmetičku s ruským a americkým občanstvím Ksenii Karelinovou definuje Moskva.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Tajné bunkry, špioni na Kubě a ovlivňování voleb. Analýza odkrývá spolupráci CIA a Ukrajinců
Podle Ghitisové ale mělo jít o politicky naprosto neangažovanou mladou ženu, která pracovala v USA. Do Ruska se vrátila na chvíli jen proto, aby navštívila své stárnoucí příbuzné. Skončila ale v poutech.
Frida Ghitisová, bývalá producentka a zpravodajka CNN, je publicistkou zabývající se světovými záležitostmi. Je týdenní přispěvatelkou CNN, publicistkou deníku The Washington Post a sloupkařkou časopisu World Politics Review.
Oficiálním důvodem měla být podle Kremlu vlastizrada. Ruské úřady zatkly 33letou ženu proto, že údajně přispěla necelých 52 dolarů (1 200 korun) neziskové organizaci Razom, která podporuje Ukrajinu. Web NBC napsal, že ruské zpravodajské služby se o baletku zajímaly už od ledna, kdy do Ruska přiletěla z Turecka.
Ghitisová ale tápe, jak moc byla Karelinová v kontrastu s Navalným skutečnou hrozbou pro ruský autoritářský režim. „Navalnyj se otevřeně zasazoval o nastolení demokracie v Rusku, o odhalení Putinovy korupce a brutality. Ale Karelinová? V čem je pro Putina hrozbou? Zdá se, že Putin netoleruje ani minimální náznak opozice, i když je pouze imaginární,“ napsala Ghitisová v komentáři pro CNN.
Zadržené baletce teď hrozí, že stráví desítky let ve vězení. Současný vývoj událostí tak podle Ghitisové ukazuje, jak moc se prezident Vladimir Putin během posledních let proměnil.
„Zdá se, že z Putina jako autoritářského vůdce, který narušoval demokratické normy, se stává totalitní diktátor toho nejnebezpečnějšího druhu – vystrašený diktátor,“ napsala Ghitisová.
Ruské útoky v cizině
Komentátorka upozornila, že ruský režim se chová nepřátelsky vůči komukoli, kdo projeví byť minimální projev odporu vůči Moskvě. Ruské úřady jsou navíc prý odhodlané stíhat takové lidi i v cizině.
Smutným důkazem je příběh ruského vojáka Maxima Kuzminova, který před půl rokem dezertoval a ještě armádě ukradl vrtulník. Na západě byl oslavován jako hrdina. Žil v utajení ve Španělsku, kde ho ale někdo v polovině února zastřelil v podzemních garážích. Podle španělské rozvědky stopy vedou do Ruska.
Dnes již nechvalně proslulý je také případ dvojitého agenta Sergeje Skripala, kterého zabijáci otrávili jedem novičok v roce 2018 ve Velké Británii. I tento útok měl podle Západu na svědomí Kreml. Skripal ale na rozdíl od Kuzminova přežil.
Bývalá baletka Karelinová v současnosti není jediným člověkem ze Západu, kterého ruské úřady vězní. V Rusku zůstává také zadržený novinář Evan Gerškovič. Spekuluje se o tom, že ho bude chtít Moskva vyměnit za Vadima Krasikova.
Ten spáchal vraždu Gruzínce Zelimchana Changošviliho, bývalého vůdce čečenských povstalců, údajně na objednávku Kremlu. Ke zločinu došlo v roce 2019 v berlínském parku. Krasikov nyní zůstává v německém vězení.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Putinův postrach, nekonečný vězeň a bojovník za lidská práva. Kdo byl Alexej Navalnyj?
