Jak se vyvíjí válka na Ukrajině?
Ruská armáda začíná mít v náročných, zdlouhavých a vyčerpávajících bojích na východě Ukrajiny mírně navrch. Vyplývá to z analýzy americké CNN, podle které mají vojska Moskvy především větší arzenál zbraní a munice. Situaci na bojišti podle expertů výrazněji nezmění ani nové raketové systémy HIMARS dodané z USA, jelikož Washington musel poslat rakety, které nedostřelí do Ruska.
Analytici CNN vnímají, že se Rusové v druhé fázi války poučili z chyb, kterých se dopustili během prvních týdnů invaze. Tehdy jim především vázla logistika a nedokázali si i přes výraznou početní výhodu zajistit jasnou leteckou převahu. Na východě Ukrajiny je ale pro vojska Kremlu zásobování vojáků mnohem jednodušší, jelikož je to blíže do Ruska.
Západní státy neustále posílají na Ukrajinu zbraně, bez nichž Kyjev nemá šanci s okupanty držet krok. Jenže zásoby se tenčí, kvůli čemuž se množí debaty o tom, jak dlouho budou ještě mocnosti schopné Ukrajinu podporovat.
Podle CNN vývoj bojů příliš nezmění ani dodávka amerického raketového systému HIMARS. Washington totiž poslal systém s omezeným doletem a počtem raket, aby Ukrajinci nemohli ostřelovat ruské území, což by mohlo eskalovat již tak napjatou situaci.
HIMARS have arrived to Ukraine.
— Oleksii Reznikov (@oleksiireznikov) June 23, 2022
Thank you to my 🇺🇲 colleague and friend @SecDef Lloyd J. Austin III for these powerful tools!
Summer will be hot for russian occupiers. And the last one for some of them. pic.twitter.com/BTmwadthpp
Třebaže nemusí rakety HIMARS ihned změnit situaci na bojišti, představují další psychologickou vzpruhu pro ukrajinské vojáky. Jejich dodávku oslavoval na Twitteru i ukrajinský ministr obrany Olexij Reznikov. „Léto bude pro ruské okupanty horké,“ uvedl.
Kolik ještě Západ pošle?
Ukrajincům se každým dnem zmenšují zásoby techniky a munice ze sovětských časů, a proto jsou obránci čím dál více závislí na dodávce modernějších západních zbraní. Jenže Západ v čele s USA se dostává do bodu, kdy nebude moci další zbraně poslat. Některým státům, jako například Česku, vojenský arzenál k odeslání na Ukrajinu došel. Jiné země budou zvažovat, zda sáhnout do svých kritických rezerv a ohrozit tím vlastní obranyschopnost.
Podle Ukrajiny si Rusové dokonce vypočítali, kolik techniky bude Západ ještě schopný poslat. Moskva navíc své útoky často cílí na darované zbraně, které se tak kolikrát ani nedostanou na bitevní pole.
Na ministerstvu obrany USA se mezitím zajímají o to, zda není načase začít doplňovat vlastní zásoby zbraní, aby bylo možné pokračovat v pomoci Kyjevu.
Spojené státy chtějí nadále tlačit na Rusko i politickou cestou. V rámci NATO hodlá země nadále budovat obranu Evropy. Konkrétní kroky takového procesu mohou vyplynout ze summitů G7 i NATO, které se budou konat v příštích týdnech, a na kterých vystoupí i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
