Ukrajina v obležení
Rusové k hranicím s Ukrajinou již týdny přiváží další jednotky a vojenskou techniku. Ruští vojáci se nachází navíc také v Bělorusku, na anektovaném Krymu a v moldavském Podněstří na jihozápad od Ukrajiny. Ta proto čelí potenciální hrozbě téměř ze všech stran.
Nové satelitní snímky, které zveřejnila americká televizní stanice CNN, ukazují, že na hranicích opět dochází k pohybu. Tentokrát jde o snímky z Běloruska, kde se chystá společné cvičení vojenských místních a ruských jednotek. Manévry mají začít už ve čtvrtek.
PŘEHLEDNĚ: Rusko proti Ukrajině. Vše o staletém sporu a vládě nad středem světa
Ukrajina patří Rusku. Anebo ne? Územní spor mezi dvěma národy se táhne už od dávného středověku, v listopadu 2021 se rozhořela jeho další etapa, když začal ruský prezident Vladimir Putin podle mnohých expertů plánovat invazi na Ukrajinu, kterou v únoru následujícího roku uskutečnil. Co ho k tomu mohlo vést? Proč je Ukrajina důležitá? A jakou roli v tom hraje Krym, plyn nebo Černé moře?
Fotografie od společnosti Maxar zároveň ukazují pohyby armádních jednotek i v jižních oblastech Běloruska poblíž hranic s Ukrajinou, kde se však cvičení konat nemá. To je ve skutečnosti vzdálené stovky kilometrů.
Rusko podle zahraničních pozorovatelů u hranic s Ukrajinou shromáždilo až 70 procent svých vojáků a výzbroje. Tyto jednotky jsou rozmístěny podél celých ruských hranic s Ukrajinou, dokonce i na území, které náleží jiným státům.
O Bělorusku už řeč byla. Další jednotky mají Rusové mít na anektovaném Krymu. Ten sice od roku 2014 ovládají, ovšem většina států světa včetně USA a evropských mocností Krym považuje i nadále za nedílnou součást Ukrajiny.
Rusko má malou část svých vojáků i na západ od Ukrajiny. Nachází se v moldavském regionu Podněstří, které je v podobné situaci, jako ukrajinský Donbas – území ovládají proruští separatisté. Rusové tam mají základnu s výzbrojí a municí. Ukrajina Rusko v lednu obvinila, že v Podněstří připravovali provokativní akci, která by Ukrajince vykreslila jako agresory.
Satelitní snímky k přesunu ruských vojáků u v Bělorusku poblíž hranic s Ukrajinou. Zdroj: CNN
Satelitní snímky k přesunu ruských vojáků u v Bělorusku poblíž hranic s Ukrajinou. Zdroj: CNN
Satelitní snímky k přesunu ruských vojáků u v Bělorusku poblíž hranic s Ukrajinou. Zdroj: CNN
Satelitní snímky k přesunu ruských vojáků u v Bělorusku poblíž hranic s Ukrajinou. Zdroj: CNN
Satelitní snímky k přesunu ruských vojáků u v Bělorusku poblíž hranic s Ukrajinou. Zdroj: CNN
Satelitní snímky k přesunu ruských vojáků u v Bělorusku poblíž hranic s Ukrajinou. Zdroj: CNN
Satelitní snímky k přesunu ruských vojáků u v Bělorusku poblíž hranic s Ukrajinou. Zdroj: CNN
Satelitní snímky k přesunu ruských vojáků u v Bělorusku poblíž hranic s Ukrajinou. Zdroj: CNN
V ohrožení je Pobaltí i Polsko
Experti z Rochan Consulting rovněž poukazují na to, že se na ukrajinských hranicích s Ruskem, potažmo Běloruskem, čím dál více přesouvají ruské jednotky. Nechybějí ani tanky, dělostřelectvo a další těžká výzbroj.
Here is an updated map of Russian combined arms armies' (CAA) presence near Ukraine. Out of 11 CAA's and one tank army existing in the Russian Land Forces, elements of 11 are now near Ukraine (11 out of 12). The 8th CAA could move toward Crimea. pic.twitter.com/MBuV3WAVWv
— Konrad Muzyka - Rochan Consulting (@konrad_muzyka) February 5, 2022
Na ruské přesuny upozorňují také politici, mezi nimi i místopředseda české Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). „Rusko přesouvá tisíce vojáků do Běloruska. Rozmísťuje zde raketové systémy i vysoce mobilní výsadkové jednotky,“ píše Bartošek s tím, že v přímém ohrožení jsou kromě Ukrajiny i pobaltské státy či Polsko.
Všichni za jednoho.
— Jan Bartošek (@honzabartosek) February 7, 2022
Rusko přesouvá tisíce vojáků do Běloruska. Rozmísťuje zde raketové systémy i vysoce mobilní výsadkové jednotky. V ohrožení jsou tak kromě Ukrajiny i naši smluvní spojenci v #NATO Litva🇱🇹Lotyšsko🇱🇻 Estonsko🇪🇪 i Polsko🇵🇱 Jde tedy i o naši bezpečnost!
(mapa CNN) pic.twitter.com/gvdZ8sEkA6
Putin varuje před ukrajinským členstvím v NATO
Světoví politici se aktuálně snaží možné eskalaci napětí mezi Ruskem a Ukrajinou předejít. Ruský prezident Vladimir Putin po setkání se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem varoval, že ke konfliktu by mohlo vést členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci (NATO). Putin po schůzce s Macronem uvedl, že Ukrajina by se v případě členství mohla pokusit získat zpět zmiňovaný Krym, čímž by NATO „vtáhla do války“ s Ruskem. „Takový konflikt by nikdo nevyhrál,“ dodal Putin.
Macron se snaží zklidnit emoce na obou stranách. „Uvědomujeme si závažnost situace a hledáme způsob, jak zachovat mír. Jsem hluboce přesvědčen, že je ještě čas,“ řekl na tiskové konferenci po mítinku s Putinem.
V pondělí zároveň proběhla schůzka mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a německým kancléřem Olafem Scholzem. Hovořili spolu zejména o projektu plynovodu Nord Stream 2, který vede z Ruska právě do Německa. Biden po jednání prohlásil, že pokud ruské jednotky překročí hranice s Ukrajinou, tak bude s projektem konec.
