Jedna z nejvýznamnějších archeologických památek na světě už více než 100 let nese špatný název. Machu Picchu, bájná incká pevnost v peruánských Andách, se totiž jmenovalo celou dobu jinak. Po objevení pradávných ruin původní expedicí totiž zřejmě došlo k chybnému překladu, uvedla americká televizní stanice CNN s odkazem na objev badatelů z Institutu andských studií. K oficiální změně názvu už ale zřejmě nedojde.
Ztracené město v andských horách dlouho unikalo pozornosti španělských dobyvatelů, poté zmizelo na dlouhá staletí pod bujnou tropickou vegetací. Znovuobjeveno bylo 24. července 1911 americkou archeologickou expedicí Yaleovy univerzity pod vedením Hirama Binghama. I nyní zůstává populární turistická atrakce v Peru, která je od roku 1983 zapsaná na seznamu světově chráněných památek UNESCO, městem plným záhad a otázek.
Vědecké diskuzi se podrobil například samotný název Machu Picchu. Podle badatelského časopisu Ñawpa Pacha, za kterým stojí americký Institut andských studií, se totiž jedna z nejvýznamnějších archeologických památek na světě jmenuje už více než sto let špatně. Inkové, kteří starověké město postavili, jej podle nových zjištění pravděpodobně nazývali „Huayna Picchu“.
V minulosti se totiž opravdový název zřejmě ztratil v překladu. Huayna znamená v domorodé kečuánštině „nový“ nebo „mladý“, zatímco slovo picchu je v překladu „vrchol hory“. „Machu“ v současnosti používaném jméně zase znamená „starý“.
Autorem vědecké zprávy byl profesor antropologie Brian Bauer z Illinoiské univerzity v Chicagu. Ten se domnívá, že původní objevitel Bingham nazval pradávné incké město jako Machu Picchu na základě informací, které mu poskytl jeho průvodce a místní farmář Melchor Arteaga.
Bauer ale během svého výzkumu Machu Picchu našel důkazy, že se bájné incké sídlo jmenovalo zřejmě jinak. Historik peruánského ministerstva kultury Donato Amado Gonzales nezávisle na něm narazil na stejnou teorii, proto oba badatelé spojili své síly a začali pracovat na odhalování původního názvu.
Nejprve pečlivě prostudovali Binghamovy zápisky z expedice. Ten v nich sám uvedl, že si není příliš jistý názvem ruin, které právě navštívil. Posléze Bauer i Amado Gonzales začali zkoumat mapy, atlasy a archivy vytištěné před i po Binghamově objevitelské výpravě.
Stěžejním důkazem se stala zpráva z roku 1588, v níž se uvádí, že původní obyvatelé oblasti Vilcabamba uvažují o návratu na Huayna Picchu. Později vědci objevili další materiály, které potvrdily jejich teorii o špatném překladu.
„Špatné“ jméno už památce zůstane
Podle antropoložky Emily Deanové není chyba v názvu příliš překvapivá. Neperuánští archeologové se málokdy pečlivě věnovali výzkumu názvů a jazyku Kečuů, mezi nimiž jsou i potomci Inků, pro změnu příliš nerozuměli. Americké stanici CNN také sdělila, že domorodci věděli o ruinách incké pevnosti ještě dlouho před příchodem Binghamovy expedice.
I přes zásadní objev, který by za jiných okolností přepsal encyklopedie, zůstane peruánské památce dosavadní název, tedy „Starý vrcholek“. „Změnu názvu bychom nenavrhovali, protože Machu Picchu je známé po celém světě,“ vysvětlil Bauer.
Peruánská vláda i tamější veřejnost vzaly výsledek tvrdé badatelské práce na vědomí, nové historické texty či informační letáky se proto v budoucnosti dočkají zmínky o původním názvu incké horské pevnosti.