Volby do Poslanecké sněmovny jsou za dveřmi a jejich výsledky se významně mohou promítnout také do běžného života řidičů. Ve volebních programech se to jen hemží návrhy na nové dálnice, využití alternativních pohonů nebo digitalizaci. Politici napříč spektrem se ale vzácně shodnou v otázce zvyšování rychlosti na dálnicích.
Volební programy hlásají, že hnutí ANO chce zvyšovat podíl vozů na alternativní pohony, Piráti nechtějí sledovat auta přes GPS, ODS by ráda chytrá města a nejen „lití betonu“, SPD by stavěla novou dálnici z Pelhřimova na Plzeň, lidovci by rádi posílali řidiče na kurzy, KSČM zase kritizuje práci Besipu, TOP 09 by se zaměřila na digitalizaci registru vozidel a Zelení by rádi dotovali elektrokola. Je toho ale mnohem více.
Skoro každé politické straně se zdá být 130 km/h na dálnici málo. Uvidíme po volbách... Zdroj: CNN Prima NEWS
Skoro každé politické straně se zdá být 130 km/h na dálnici málo. Uvidíme po volbách... Zdroj: CNN Prima NEWS
Opravdu rychleji na dálnicích?
Pozoruhodná shoda víceméně napříč celým politickým spektrem panuje v otázce zvýšení nejvyšší rychlosti na vybraných (vhodných) úsecích dálnic. Jeden by se tedy až divil, proč už teď nesvištíme alespoň 150 km/h, když jsou vlastně všichni pro.
Komunisté by dokonce maximální dálniční limit úplně zrušili – zrovna od této strany je taková svobodomyslnost až překvapující. Na druhou stranu je třeba připomenout, že až do roku 1979, tedy za minulého režimu, u nás na dálnicích skutečně žádný limit neplatil. Jiná věc je, že skutečných dálnic bylo v té době zhruba 100 kilometrů.
Ceny ojetých aut žene nedostatek nových do výšin. Trh se z problémů ještě nevzpamatoval
Koronavirová doba, nedostatek čipů pro nová auta a s ním související zvýšený zájem o ty ojetá. To jsou hlavní příčiny, které tlačí cenu bazarových aut do dosud nevídaných výšin. V řadě zemí se jejich cena vyšplhala tak vysoko, že se blíží některým novým modelům. To je případ i Česka.
To jsou předvolební sliby, jaká bude realita, je samozřejmě věc druhá. To samé platí u cen dálničních známek. S výjimkou hnutí ANO se všechny strany dušují, že na jejich výši nebudou v následujících letech sahat. Zároveň ale jedním dechem dodávají, že bude hodně záležet na potřebách investic do výstavby nových komunikací, a to zejména těch rychlostních.
Opozice za to vládní koalici kritizuje už roky. Výstavba je podle ní pomalá a navíc nekvalitní. Koalice Spolu upozorňuje na zdlouhavý povolovací proces výstavby, SPD na komplikovaný výkup pozemků. Zelení kritizují tendenci k bezúčelnému „lití betonu“ do krajiny na úkor životního prostředí, Piráti zase neprůhledný systém zadávání veřejných zakázek.
Pryč s vraky
Dalším problémem je stáří aut, která české silnice brázdí. Není tajemstvím, že se český vozový park řadí s průměrným stářím patnácti let k nejstarším v Evropě. Jak by politici podpořili rychlejší obnovu vozového parku?
Shoda panuje v otázce příčiny. Češi logicky ve starých autech nejezdí proto, že by se jim to líbilo, ale proto, že nemají peníze na nové či alespoň novější vozidlo. Obnovu vozového parku by proto politici nejčastěji řešili formou dotace na nový vůz, objevují se však i řešení v podobě restrikcí, poplatků a omezení pro starší vozy. Ojedinělý je pak názor některých politiků KSČM, že stáří vozového parku není zase tak důležité.
Nucená obměna aut by byla v případě zavedení velmi citlivé téma, které by dopadlo na spoustu lidí, zejména těch z nižších příjmových skupin. Politické strany proto nechtějí před volbami žádný podobně kontroverzní návrh nahlas prezentovat.
S elektřinou opatrně
Podobně opatrně se našlapuje kolem elektromobility, přestože kvůli tomuto postoji asi volič názor na preferovanou stranu nezmění. Každopádně jde o téma, které motoristy pálí, a přichází doba, kdy se o něm bude mluvit čím dál tím častěji. Klíčovou otázkou je zásadní omezení nebo úplný zákaz spalovacích motorů a to, v jakém horizontu by se k tomu případně mělo dospět. Souvisí s tím také problematika dotací na elektromobily či budování dobíjecí infrastruktury, případně plnicích stanic na vodík.
Asi jako červený hadr na býka působí na voliče diskuse o elektromobilitě. Zdroj: Elantrie
Politici se nejčastěji tváří, že se tyto otázky Čechů netýkají. Že až na nějaké „úchylné záliby zelené menšiny“ zůstane vše postaru a nic se měnit nebude. Je to samozřejmě naprostý nesmysl. Naopak, dnes prožíváme největší revoluci v individuální dopravě od dob vzniku automobilismu jako takového. Stát by měl proto co nejrychleji konat, abychom, coby automobilová velmoc, zásadně nezaspali.
Ekologie a elektromobilita jsou (podobně jako třeba poplatky u lékaře nebo nižší sociální dávky) v Česku téměř sprostá slova a politici moc dobře vědí, že je lepší tím lidi nedráždit. Odvahu k tomu, aby představil dlouhodobější jasnou a realistickou vizi čisté mobility, zatím na naší politické scéně nenašel nikdo.
Rychlé zvýhodnění elektromobilů prosazují jen Zelení a TOP 09. Ostatní strany jsou proti nebo mlží (ANO, ODS), případně opatrně navrhují jisté daňové úlevy (KDU-ČSL). SPD či KSČM příchod elektromobility vůbec neřeší, Piráti před dotacemi na nákup elektromobilů preferují dobudování sítě dobíjecích stanic a Zelení jsou i pro podporu jiných alternativy pohonu.