Donald Trump údajně hrozil Putinovi vybombardováním Moskvy
Americký prezident Donald Trump opět otočil a ostře zkritizoval svůj ruský protějšek Vladimira Putina. Vzhledem k častým názorovým kotrmelcům hlavy státu USA není jasné, zda je tentokrát zloba skutečná a definitivní, analyzuje CNN. Co by nový vývoj mohl znamenat pro Ukrajinu, Evropu a průběh války?
Prezident Donald Trump se zřejmě poučil z bolestivé zkušenosti všech svých předchůdců z 21. století a došlo mu, že vztahy USA s Vladimirem Putinem nelze resetovat. Jak uvádí analýza CNN, Trumpova cesta od idolizace ruského vůdce k jeho kritice byla melodramatem personalizované geopolitiky. Mnohem důležitější však je, co se stane dál.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Muskův chatbot urážel Erdogana a jeho mrtvou matku, chválil i Hitlera. V Turecku mu hrozí zákaz
Prozření amerického prezidenta nabízí nové možnosti pro Ukrajinu, Putinovy kritiky v Kongresu a zastrašované spojence Ameriky. Zároveň ale přináší riziko v podobě zkoušky vůle mezi „alfa samci“ Trumpem a Putinem, kteří ovládají dva největší jaderné arzenály světa.
Trump se vždy snaží vystupňovat tlak na zahraniční spojence i soupeře pomocí rétoriky a cel. Nyní však čelí nemilosrdnému protivníkovi, který stupňuje tlak nikoli výhrůžkami, ale lidskými životy, jak dokazují zintenzivněné útoky dronů na Kyjev.
Trump se zdá být na rozcestí. Od nepochopitelného obviňování oběti války přešel k obviňování Ruska z jejího zbytečného prodlužování. Je na místě se ptát, jak dlouho bude trvat jeho nepřátelství vůči jeho někdejšímu příteli v Kremlu. A otázkou také je, jak to změní politiku USA vůči válce a Rusku.
Putin ignoroval všechny Trumpovy prosby
Trumpovo prohlášení, že má dost Putinových „hovadin“, bylo překvapivým zvratem. Nikdo se nesnažil více než Trump přesvědčit Putina, aby ukončil válku na Ukrajině, která začala v roce 2022. A i když se Trump po návratu do úřadu obrátil proti ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému – notoricky známá hádka v Oválné pracovně obletěla média po celém světě –, Putin odmítl všechny velkorysé podmínky amerického prezidenta pro příměří a případnou mírovou dohodu.
Důležitým faktorem jsou Putinovy motivy. Z pohledu Západu se ruský vůdce možná dopustil mimořádné politické chyby. Mohl uzavřít mírovou dohodu podporovanou USA, ze které spojenci Ukrajiny v Evropě měli obavy, že odmění jeho agresi, která by zpečetila územní zisky z invaze a definitivně by potvrdila, že Ukrajina nikdy nebude mít cestu k členství v NATO.
Vnucovat Putinovi západní logiku bylo ale vždy chybou. Putin totiž dal před invazí jasně najevo, že konflikt vnímá jako nápravu historické křivdy. Putin hovoří o „hlubších příčinách“ války. Z tohoto pohledu Putin možná nikdy neměl v úmyslu válku ukončit a kalkulace Trumpa a jeho poradců, že by ho bylo možné přesvědčit k „dohodě“, byly mylné.
Ukrajinští představitelé, kteří doufají v novou ráznější politiku USA vůči válce, by však měli své nadšení mírnit. Trumpova frustrace z Putina se tentokrát sice zdá být upřímná, v posledních měsících ale po kritice ruského vůdce svá vyjádření mírnil.
Pokud však prezident konečně dospěl k závěru, že Putina k mírovým rozhovorům nepřemluví, je ochoten ho k nim přinutit? „Myslím, že Trump to teď chápe. Musí vyvinout větší tlak na Rusko, pokud chce dosáhnout dohody s Ukrajinou,“ řekl Charles Kupchan, expert v Radě pro zahraniční vztahy.
Takový tlak by mohl zahrnovat zvýšení dodávek zbraní a munice na Ukrajinu, protože evropské státy, které se obávaly, že by se Trump mohl od Kyjeva odvrátit, také slibují zvýšení své pomoci. Rozdíl, pokud by se Washington skutečně angažoval, by mohl být obrovský a mohl by zpochybnit Putinovo přesvědčení, že může válku vyhrát. Bílý dům by také mohl plně podpořit návrh zákona uvalující nové tvrdé sankce na Rusko – stejně jako na Čínu a Indii, které jsou hromadnými odběrateli jeho ropy.
Na co se zaměřit, když Trump zvažuje nové strategie pro Ukrajinu
Trump v posledních dnech hovořil o strašlivých lidských ztrátách, které utrpěli Ukrajinci, a o odvaze jejich ozbrojených sil. Jeho ochota dlouhodobě podporovat Zelenského vládu však může záviset na tom, zda je na Putina prostě naštvaný, protože ho připravil o dohodu, která by posílila jeho vlastní ambice stát se mírotvůrcem a získat Nobelovu cenu, nebo zda zaujímá strategický postoj k samotné válce.
Trump někdy vypadal, že válku na Ukrajině považuje za zbytečnou překážku lepších vztahů mezi USA a Ruskem. Zněl velmi podobně jako bývalí prezidenti George W. Bush, Barack Obama a Joe Biden na začátku jejich prezidentství. „Vycházet s Ruskem je dobrá věc. Myslím, že bych mohl mít velmi dobré vztahy s prezidentem Putinem, a pokud by se mi to podařilo, bylo by to skvělé,“ řekl Trump v dubnu.
Někteří analytici také spekulují, že pokud by Trumpovy naděje na mírovou dohodu na Ukrajině selhaly, mohl by válku jednoduše dát stranou a pokusit se s Ruskem jednat o jiných otázkách – zejména o ekonomice a obchodu. To by Putinovi umožnilo pokračovat v konfliktu bez zásahu USA.
Ze čtvrtečního setkání amerického ministra zahraničí Marca Rubia a ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova v Malajsii vyplynulo několik náznaků, že naděje USA na zapojení Ruska do války nejsou mrtvé. Rubio vyjádřil Trumpovo „zklamání a frustraci“, ale také připustil, že Rusko přišlo s „novým a odlišným přístupem“.
S napětím mezi USA a Ruskem roste riziko eskalace konfliktu
Jedním z velkých rizik období napětí mezi Bílým domem a Kremlem by bylo, kdyby se Trump a Putin dostali do cyklu eskalace – potenciálně za účelem obrany důvěryhodnosti, kterou oba vložili do tohoto vztahu.
Neexistují ale zatím žádné důkazy, které by naznačovaly, že by Trump chtěl s Putinem vstoupit do konfrontace. Část jeho voličské základny vidí ideologické synergie s Putinem. Jiná frakce Republikánské strany se chce odvrátit od Evropy, aby mohla věnovat vojenské zdroje USA na budování konfrontace s Čínou.
Ani Putinovo chování nenasvědčuje tomu, že by chtěl konfrontaci s Trumpem nebo Spojenými státy. Ruský vůdce však během konfliktu na Ukrajině často hrozil jadernými zbraněmi, zřejmě aby vystrašil západní obyvatelstvo.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Sedm hodin hrůzy v Kyjevě. Výbuchy byly opravdu silné, byla to vlna za vlnou, říká Zrno
