Prezidentské volby znovu ukázaly, jak jsou obyvatelé Česka rozdělení. Podle ředitele agentury STEM Martina Buchtíka tato skutečnost zůstává neřešená posledních 30 let. Proč lidé v problémových regionech volí jinak, kde se berou „spokojení“ voliči v jinak chudých regionech a proč by si politici měli dát pozor?
Klání o post hlavy státu sice nepotvrdilo domněnku, že je hranice mezi voliči vedena podle velikosti sídel – tedy mezi většími městy na straně jedné a venkovem na straně druhé. Jednoznačně však potvrdilo, že chudé regiony volí odlišně od těch bohatších. Podle sociologa a ředitele společnosti PAQ Research Daniela Prokopa první kolo v obcích s vyšší mírou chudoby a nižší mírou vzdělání opanoval Andrej Babiš.
Sociolog Martin Buchtík tvrdí, že se s tímto fenoménem setkáváme posledních 30 let. „Voličské mapy jsou totožné. Jen se mění strany, které tito lidé volí. Jedná se tedy o dlouhodobý, známý a základní problém. Smutné je, že se o něm mluví pouze čtrnáct dní před volbami a čtrnáct dní poté,“ řekl pro CNN Prima NEWS Buchtík.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: KOMENTÁŘ: Díky, Andreji! Pět věcí, za které mohou být Babišovi jeho odpůrci vděční
Společnost STEM už před komunálními volbami v roce 2022 zpracovala pro CNN Prima NEWS průzkum, který srovnával životní úrovně v obcích. Výzkumníci je rozdělili do šesti kategorií z hlediska infrastruktury, bydlení, příjmů či mezilidských vztahů. Rozvrstvení společnosti na základě tohoto klíče bylo podle Buchtíka vidět v prezidentských volbách.
V obcích, kde je kvalita života hodnocena nejhůře, totiž klesá volební účast a ve výsledku pak roste podpora extremistických a populistických stran. „Je to dané tím, že k volbám se nedostaví příznivci například ODS. Problém je tedy spíše v tom, že zde chybí dostatek voličů těchto tradičních stran, než že by se zde nacházel přebytek příznivců populistů a extremistů,“ řekl Buchtík.
Typicky se takové oblasti nacházejí okolo hranic. Zejména v částech vysídlených po druhé světové válce. Volby také ukázaly, že chudší regiony se objevují i na periferiích například Středočeského kraje. Podle Buchtíka je to dáno mimo jiné tím, že v těchto oblastech chybí pracovní i dopravní dostupnost.
Podle politologa Jana Kubáčka se vzhledem k výsledku voleb jedná o varování pro vládu. Pokud sociálním problémům nebude věnovat dostatečnou pozornost, může se protestních hlasů objevovat čím dál více. „Mnozí nevolili Petra Pavla nebo Andreje Babiše jako ideální řešení, ale vyjadřovali se skrze ně. Tedy, zda jsou spokojeni a zastupováni politiky. Mnozí volbu Babiše vnímali jako vzkaz vládním politikům,“ řekl pro CNN Prima NEWS Kubáček.
Na druhé straně se ukazuje, že chudých regionů ubývá. „Dobře je to vidět na směru od Prahy po Kladno. Právě někdejší hornické město dříve volilo jako například Ústecký kraj. Lidé, kteří pracují v Praze a stěhují se z města ven, tímto osidlováním pomáhají. To samé se děje specificky na jihozápad od Ostravy,“ dodal Buchtík.
Právě jihozápad Moravskoslezského kraje je delší dobou více osidlovaný. Podle Buchtíka to je rozvojem Ostravy, kde roste počet a velikost firem v tzv. kvartérním sektoru. Tedy v oblastech, kde je zapotřebí částečná znalost ekonomiky. Větší rozvoj pak zlepšuje situaci řady lidí, kteří bydlí na okraji a v okolí Ostravy a dojíždí do práce. „To je typické pro Prahu nebo Brno. U Moravskoslezského kraje se pak nabízí jihozápad, protože to je jediné místo, kde se nenachází větší počet měst nebo neleží hranice s Polskem,“ přiblížil Buchtík.
Dodal také, že před patnácti či dvaceti lety byl celý region na úrovni Ústeckého kraje nebo Karlovarského kraje. Právě rozvoj Ostravy pomohl zastavit velký odliv zejména mladých a vzdělaných lidí do jiných koutů republiky.
Hlavní problémy: práce, školství, doprava a spravedlnost
Podle politologa Kubáčka musejí politici nejdříve problém v regionech vůbec uznat. Chudším částem republiky by se také měla věnovat systematická práce, která by pomohla snižovat rozdíly mezi kraji.
Hlavním úkolem politiků je zlepšení dostupnosti práce i servisu ze strany státu. „Typicky jde o školství. Rozdíly mezi výsledky dětí z chudých a bohatých regionů jsou obrovské. Chybí i kvalita veřejné dopravy, kdy se lidé nemohou dostat za prací a zpět do míst, kde žijí. Často v těchto lokalitách chybí i soudci, takže vázne vymahatelnost práva a vůbec dovolání se práva,“ řekl pro CNN Prima NEWS Kubáček.
Aby se rozdíly tlumily, je podle Kubáčka potřeba věnovat se sociálním problémům, jako jsou například exekuce nebo adresnost sociálních dávek.
Dobře je to totiž znát i na konkrétních výsledcích z druhého kola prezidentských voleb. Ústecký kraj celkově volil častěji Andreje Babiše, objevuje se v něm ale pruh s příznivci Petra Pavla. V této lokalitě přitom vede dálnice D8, která míří z německých hranic přes Ústí nad Labem do Prahy. „Zde je to dobře vidět. Něco podobného se stalo v Litoměřicích a okolí,“ dodal Kubáček.
Ješte si sem odložím. Mapa výsledků @general_pavel. Ano, ten ostrůvek pozitivní deviace je fakticky trasa dálnice D8. Infrastruktura je nejlepší sociální program. pic.twitter.com/Ceqr8QN4wf
— Uncle $crooge (@scroomc) January 29, 2023
Rozvoj infrastruktury totiž napomáhá dostávat se lidem z chudších regionů do větších měst. Ať už za prací, nebo například za zdravotní péčí. V případě Ústeckého kraje jsou Litoměřice brány jako jedno z nejlepších míst pro život spolu se sousedními Lovosicemi. Ty se také nacházejí v blízkosti dálnice, podobně jako Roudnice nad Labem.
