Finále prezidentských voleb ovládl jednoznačně generál Petr Pavel. Je to prý vítězství slušnosti, důstojnosti a hodnot. Možná, snad, doufejme. Asi to bude trochu složitější. Zbožštění politika v reálném světě obvykle moc dlouho nevydrží a nový prezident si toho je, zdá se, na rozdíl od některých svých příznivců naštěstí vědom. A co démonizovaný „reprezentant pekla“ Andrej Babiš? Nemohli by ho voliči Petra Pavla aspoň za něco pochválit?
Vytlačil KSČM ze Sněmovny
„Komunistická strana byla a zůstává stranou extrému. A jako taková má ve společnosti své přirozené, i když okrajové, místo. Nelze ji zrušit, jako nelze rušit horečku. Její volební výsledky budou měřítkem intenzity nemoci naší společnosti, sociální rakoviny, ze které se zvolna začínáme uzdravovat,“ prohlásil dnešní prezident Miloš Zeman v roce 1990. Tehdy si málokdo myslel, že komunistická strana vydrží v parlamentu tak dlouho. Vzhledem k převážně staršímu elektorátu panovala představa, že voliči komunistů jaksi „vymřou“. Jenže zatímco v roce 1996 dostala KSČM ve volbách 11,03 procenta hlasů, v roce 2013 to bylo 14,91 procenta. Na hlasy zhruba o 115 tisíc víc. Co se tak či onak nepovedlo Havlovi, Klausovi ani Zemanovi a dalším, povedlo se Babišovi, jakmile se začal orientovat na levicové voliče. V parlamentních volbách 2017 přišla strana skoro o polovinu hlasů a o čtyři roky později jich k Babišovi zamířilo tolik, že se KSČM už ani nedostala do Sněmovny. Bez Babiše by tam skoro určitě ještě byla.
Evropské volby
K TÉMATU: Bookmaker: To jsem ještě nezažil, Babišovu výzvu poslechly tisíce lidí a prohrály miliony
Vyluxoval klasickou levici
Nechme teď stranou, proč si chudší část voličů vyvolila jako svého reprezentanta miliardáře, který je navíc bývalý volič ODS a svým životem i názory na něm není levicového prakticky vůbec nic. Andrej Babiš přesto přebral v posledních dvou parlamentních volbách voliče tradičních levicových stran. Navzdory tomu, že se po pádu Nečasovy (ODS) vlády zdálo, že poslanecká sněmovna je vydána napospas levici na věky, objevila se s Babišem nečekaná většina utvořená téměř bez tradičních levicových stran. Za tohle expremiérovi asi všichni antibabišovci vděční nebudou, ale značná část to ocení.
Babiš spojuje
Je otázka, co si kdo představuje pod nyní často slýchanými pojmy, jako je sjednocení národa nebo zakopávání příkopů ve společnosti a podobně. V jistém smyslu spojoval a zakopával i Babiš. Nejdříve (volby 2013) spojil různé voličské skupiny rozpadlé pravice. O čtyři, a hlavně o osm let později, pak podobně spojil voličské skupiny zmasakrované levice. Ostatně, kdy naposledy hlasovali Romové a nacionalisté stejně? Bývalý premiér navíc tak nějak mimochodem spojil i ostatní strany a své nevoliče.
Bez Babiše by nebylo Fialy
Kdyby Andrej Babiš ve volbách roku 2021 nevypudil z poslanecké sněmovny ČSSD a KSČM, Petr Fiala (ODS) by se patrně nestal premiérem. Bez Babiše by jím dost možná nebyl ani z jiného důvodu. Byla to právě osoba šéfa ANO, onoho jasného, viditelného „nepřítele“, která pomohla spojit euroskeptiky s eurooptimisty i společenské konzervativce s liberály. Fiala tu situaci vyhodnotil, přijal voliči rozdané karty a své poměrně vyhraněné názory upozadil ve prospěch vyššího cíle, i díky tomu se stal předsedou vlády. Bez Babiše by k tomu ale vůbec nenastaly podmínky.
Bez Babiše by nebylo Pavla
Prezidentská volba byla v mnohém stejný příběh v dvoukolovém provedení. Petr Pavel má řadu vlastností, které ho do vysokých pozic předurčují, ale taky má za sebou předlistopadovou epizodu, která by za běžných okolností skoro vylučovala, aby mohl dostat hodně přes tři miliony hlasů od voličů, pro které je komunistická minulost zásadní problém. Rozhodující část hlasů volila hlavně proti Babišovi. Je dobře, že o tom nově zvolený prezident ví a sám o tom mluví.
Takže díky, Andreji.
