Aktuální covidová statistika
Kolem pandemie koronaviru panuje i po dvou letech řada nejasností a záhad. Jednou z nich je takzvaný dlouhý covid, kdy lidé trpí příznaky ještě týdny či dokonce celé měsíce po prodělání nemoci. Lékaři dosud neznají přesnou příčinu tohoto úkazu, vědci z amerického Národního ústavu zdraví (NIH) přišli nedávno s novým objevem. Koronavirus může napadnout i mozek a srdce, v těchto orgánech následně může přežívat i několik měsíců.
Označení dlouhý covid se vžil do povědomí i v Česku. Lidé po prodělání nemoci vykazují její příznaky i týdny či měsíce po vyléčení. Může se jednat například o takzvanou mozkovou mlhu či neustupující únavu. Vědci z NIH ve své nové studii uvádí nové poznatky, které by mohly tuto záhadu pomoci vyřešit, píše web Daily Mail.
Odborníci tvrdí, že virus může během několika dní napadnout i srdce a mozek. K tomuto objevu došli při zkoumání odebraných tkání u 44 pacientů, kteří kvůli covidu zemřeli. Zjistili, že virus se rozšířil dále než jen k dýchacím cestám a plicím. Byl přítomen i v několika dalších orgánech, včetně srdce a mozku, a to i 230 dní po nakažení.
Právě tento údaj podle vědců ukazuje, že virus může v orgánech přežívat i celé měsíce. „Naše výsledky skutečně ukazují, že ačkoliv je největší zátěž viru v dýchacích cestách a plicích, virus se může již v rané fázi infekce šířit po celém těle, včetně rozsáhlého postižení mozku,“ uvedl tým pod vedením Daniela Chertowa. Studie dosud nebyla publikovaná, zatím ji recenzují další odborníci. Následně by však měla být uveřejněna v odborném časopise Nature.
Britská Národní zdravotní služba dodává, že doba, kdy se člověk z prodělání nemoci zotaví, je u každého jedince jiná. „Řada lidí se cítí lépe po několika dnech či týdnech, většina se plně zotaví do dvanácti týdnů. U některých lidí však příznaky přetrvávají déle,“ uvádí NHS s tím, že není pravděpodobné, že by dlouhý covid závisel na tom, jak těžký průběh nemoci člověk prodělal.
Před provedením výzkumu lékaři i vědci věděli, že dlouhý covid postihuje zhruba jednoho člověka z dvaceti. Nadále není jasné, proč tomu tak je, vědci se však domnívají, že za tím stojí méně účinná imunitní odpověď orgánů mimo dýchací cesty. „Méně účinné odbourání viru v mimoplicních tkáních možná souvisí s méně silnou vrozenou a adaptivní imunitní odpovědí mimo dýchací cesty,“ dodali autoři studie.
Ačkoliv se výzkum týká zemřelých pacientů a jeho výsledky nebyly dosud oficiálně publikovány, experti se shodují, že se jedná o pozoruhodná a důležitá data. „Tato práce vrhá trochu světla a může pomoci vysvětlit, proč se dlouhý covid může objevit i u lidí, kteří měli mírné nebo asymptomatické akutní onemocnění,“ podotkl klinický epidemiolog Ziyad al-Aly.
