Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz
První oficiální italský pacient s koronavirem byl zaznamenán 21. února poblíž Milána. Nová studie Národního onkologického institutu v Miláně však zjistila, že nemoc se tam objevila už v září 2019. Virus se tedy do Evropy rozšířil z Číny o několik měsíců dříve, než se předpokládalo.
Nová zjištění publikovaná vědeckým časopisem National Cancer Institute (INT) Tumori Journal zkoumala vzorky krve od 959 lidí, kteří se chtěli zúčastnit studie rakoviny v Miláně, tedy v epicentru první italské vlny. Vědci zjistili, že krev od 111 lidí obsahovala protilátky specifické pro nový koronavirus SARS-CoV-2.
Z toho 14 procent mělo protilátky v krvi ve vzorcích odebraných v září 2019. U dalších 30 procent pacientů se objevily v únoru, kdy už byly zjištěny první oficiální infekce. Všichni pocházeli z Lombardie, která byla nejvíce postiženou oblastí Itálie.
„Tato studie ukazuje neočekávanou velmi ranou cirkulaci SARS-CoV-2 u asymptomatických jedinců v Itálii několik měsíců před identifikací prvního pacienta,“ uvedli vědci. „Nalezení protilátek SARS-CoV-2 u asymptomatických osob před vypuknutím COVID-19 v Itálii může změnit historii pandemie,“ upozornili.
Podle spoluautora studie Giovanniho Apolona je hlavním zjištěním fakt, že lidé bez příznaků byli nejen pozitivní po sérologických testech, ale měli také protilátky schopné virus zabít. „Znamená to, že nový koronavirus může v populaci cirkulovat dlouho,“ uvedl. Italští vědci už v březnu uvedli, že v posledním čtvrtletí roku 2019 se v Lombardii objevil vyšší počet případů těžké pneumonie a chřipky, což také naznačuje, že nový koronavirus se tam rozšířil dříve, než se původně myslelo.
Kde, kdy a jak k první nákaze došlo?
Studie naznačuje, že virus se rozšířil z Číny do Evropy ještě předtím, než bylo v prosinci 2019 zjištěno několik prvních infekcí ve Wu-chanu. Čína nejprve uvedla, že ve Wu-chanu se od 31. prosince šířil „zápal plic neznámé příčiny“ soustředěný kolem trhu s mořskými plody ve městě.
Časem země však připustila, že první případ byl zjištěn 8. prosince. Následně se ukázalo, že tamní vědci už několik týdnů varovali před novým onemocněním dýchacích cest. Jejich zprávy byly ale z velké části cenzurovány. Čína také nikdy neidentifikovala pacienta nula, tedy první osobu zasaženou virem. To znamená, že stále není jasné, kde, kdy a jak k první nákaze došlo.
Tento fakt zanechal na časové ose nákazy významné otazníky. Není tedy jasné, jak dlouho se virus šířil, než byl konečně identifikován. Neoficiální důkazy z Číny naznačovaly, že zde lidé nemoc přenášeli už v listopadu, ale nálezy z Itálie by tuto časovou osu významně změnily.
Podobné případy hlásí i jiné země
I jiné země se domnívají, že se u nich koronavirus vyskytl dříve, než se objevil první oficiální případ. Například první nakaženou COVID-19 ve Velké Británii byla uklízečka z Essexu, kterou testovali až po 17denním pobytu na jednotce intenzivní péče. Jednapadesátiletá Joanne Rogersová z Colchesteru onemocněla koncem ledna. Původně měla příznaky podobné chřipce, poté byla hospitalizována.
V polovině února byl koronavirus ve Velké Británii stále považován málo rizikový. Tehdy tam bylo izolováno pouze devět lidí, a to čínští studenti a ti, kteří navštívili francouzské lyžařské středisko.
Ve Švédsku státní epidemiolog Anders Tegnell uvedl, že v zemi objevil koronavirus už loni v listopadu. „Myslím si, že mezi cestujícími z Wu-chanu v listopadu až prosinci loňského roku můžeme najít jednotlivé případy. To nezní vůbec divně, ale spíše velmi přirozeně,“ řekl švédské tiskové agentuře TT. Prvním oficiálním případem v zemi byla žena v Jönköpingu, která měla pozitivní test 31. ledna po návratu z Číny.
I ve Francii doktor Yves Cohen, vedoucí resuscitace v několika nemocnicích v pařížském Ile-de-France, tvrdil, že země měla prvního pacienta s koronavirem v prosinci, několik týdnů před prvním oficiálně zaznamenaným případem. Nové vzorky pacientů podle něj potvrdily, že virus se objevil ve Francii těsně po Vánocích 2019.
