Podle Dvořáka je současná reálná hodnota koncesionářských poplatků 86 korun. Zdroj: ČTK
Česká televize plánuje v letech 2023 a 2024 ušetřit 910 milionů korun. Důvodem je pokles reálné hodnoty koncesionářského poplatku. Šetřit chce na provozu, programu, původní tvorbě i investicích. Mimo jiné chce ukončit provoz kanálu ČT3 a omezit nákupy vysílacích práv či výrobu sportovních pořadů kanálu ČT sport. Na úterní tiskové konferenci to uvedl generální ředitel Petr Dvořák.
Do konce letošního roku ČT plánuje zrušit 50 pracovních míst a dalších 200 v následujících dvou letech. V roce 2020 zaměstnávala 2 970 lidí. Omezí investice a také například studiovou výrobu ve studiu Ostrava. Výroba bude zčásti převedená do nedávno zmodernizovaného studia v Brně. Celkem tak ČT chce v dalších dvou letech uspořit 300 milionů korun.
Na audiovizuální tvorbě chce televize ušetřit 320 milionů korun, poklesne tak počet premiér ve všech žánrech. Na audiovizuální tvorbě chce televize ušetřit 320 milionů korun, poklesne tak počet premiér ve všech žánrech. Například o Vánocích to bude jen jedna premiérová pohádka místo dvou. Během roku poklesne počet seriálových premiér na jednu až dvě týdně a na polovinu se sníží také počet premiérových dokumentů, tedy na tři až čtyři za týden. Podpora filmů do kino distribuce klesne o 90 milionů Kč, tedy téměř na polovinu. Loni vzniklo v koprodukci s ČT 39 filmů.
Od ledna příštího roku ukončí provoz kanálu ČT3, což přinese úsporu 120 milionů korun. Dalších 80 milionů Kč chce televize ušetřit tím, že kanál ČT sport omezí nákupy vysílacích práv či výrobu sportovních pořadů, nebo odprodá sublicence k již zakoupeným akcím. To se týká například části zápasů na MS ve fotbale v Kataru.
ČT v následujících dvou letech také přehodnotí svoji dosavadní obchodní strategii a bude zvyšovat podíl takzvaných obchodních sdělení ve vysílání na tu hranici, kterou jí zákony umožňují. Cílem tohoto kroku je maximálně zvýšit příjem z obchodní činnosti na všech kanálech.
„Aktuální strategie udržitelnosti veřejné služby počítá se změnami ve většině oblastí činnosti ČT. Součástí těchto opatření jsou i náročné změny a škrty, které se nám rozhodně nebudou realizovat snadno,“ uvedl Dvořák s tím, že zásadní je zachování statusu ČT jako poskytovatele veřejné služby. Proto se podle něho snahy o úspory dotknou zpravodajství jen minimálně. Nechce například snižovat počty zahraničních zpravodajů nebo redaktorů.
Koncesionářský poplatek je hlavním zdrojem financování ČT. Jeho výše je stejná od začátku roku 2008, kdy se zvedla ze 120 na 135 korun. Podle Dvořáka je jeho současná reálná hodnota 86 korun. Za dva roky to kvůli rostoucí inflaci bude jen 50 korun. Pokud by výše poplatku rostla spolu s inflací, musel by v současnosti činit 209 korun.
Podle Dvořáka v současnosti není politická vůle změnit financování ČT, respektive zvýšit koncesionářský poplatek. Jeho poslední návrh byl zvýšení o 15 korun na 150 korun od ledna 2023. S nějakou úpravou lze počítat zřejmě až za dva roky, protože vládní priority jsou vzhledem k rostoucí inflaci či zdražování energií poskládané jinak, řekl dále Dvořák. Za dva roky podle něj může přijít změna financování, která zajistí další fungování ČT, nebo naopak přijde další balíček ještě razantnějších škrtů.
V lednu Rada České televize schválila letošní rozpočet ČT s výnosy a náklady 7,17 miliardy korun, což je o 235 milionů víc, než byl loňský rozpočet. Výběr koncesionářských poplatků má letos stoupnout o 30 milionů na 5,69 miliardy korun a podnikatelská činnost vynese 901,5 milionu korun, tedy o 78,4 milionu korun více.
