V Německu musí ušetřit do března 2023 nejvíc plynu v zemích Evropské unie. (Ilustrační foto) Zdroj: Getty Images
Německo musí šetřit plynem jako žádná jiná země Evropské unie. To proto, aby dosáhlo společného cíle v oblasti úspor plynu ve výši 15 procent do 31. března 2023, jak stanovila Evropská komise (EK). Podle výpočtu Německé tiskové agentury, který vychází z údajů EK, bude muset Německo spotřebovat o deset miliard metrů krychlových plynu méně, aby dosáhlo úrovně, na které se dohodly země EU.
Množství plynu, které se má v Německu ušetřit, odpovídá zhruba průměrné roční spotřebě pěti milionů čtyřčlenných domácností. Deset miliard metrů krychlových plynu znamená v přepočtu zhruba 100 miliard kilowatthodin a modelová čtyřčlenná domácnost v Německu spotřebuje ročně přibližně 20 tisíc kilowatthodin.
Největší evropská ekonomika tak musí v absolutních číslech šetřit více než ostatní, protože má vysokou spotřebu plynu. Další v pořadí je Itálie, která musí do března příštího roku ušetřit něco přes osm miliard metrů krychlových. Francie a Nizozemsko potřebují spotřebovat přibližně o pět miliard metrů krychlových méně. EU potřebuje ušetřit celkem asi 45 miliard metrů krychlových plynu, takže Německo by mělo být zodpovědné za téměř čtvrtinu úspor, vypočítali reportéři německého týdeníku Stern.
V souvislosti s ruskou agresí a válkou na Ukrajině se země EU dohodly na krizovém plánu kvůli obavám ze zastavení dodávek plynu z Ruska. Plán předpokládá dobrovolné snížení vnitrostátní spotřeby o 15 procent v období od 1. srpna 2022 do 31. března 2023 ve srovnání s průměrnou spotřebou ve stejném období v posledních pěti letech. Pokud se neušetří dostatečné množství a dojde k rozsáhlému nedostatku dodávek, může být vyhlášeno varování Evropské unie se závaznými cíli úspor.
Podle spolkového ministra hospodářství Roberta Habecka (Zelení) je Německo již na dobré cestě. Podle něho je Německo na 14 či 15 procentech úspor. Ovšem ve srovnání s předchozím rokem a bez teplotní úpravy. Habeck dal minulý týden v Bruselu jasně najevo, že Německo by mělo snížit svou spotřebu o více než dohodnutých 15 procent, tedy o více než 10 miliard metrů krychlových plynu.
