V zemích Evropské unie roste hněv vůči Německu. S nepochopením se setkává především trvání německé vlády na odstavení posledních jaderných elektráren na konci roku 2022. Právě to zřejmě zabrání splnění cíle patnáctiprocentní úspory zemního plynu, který vyhlásila Evropská komise.
V souvislosti s plynovou krizí, která propukla po napadení Ukrajiny Ruskem a rozpoutání války prezidentem Putinem, se v EU stupňuje nespokojenost s tím, že německá vláda hodlá ukončit jadernou energetiku. Podle průzkumu Německé tiskové agentury (DPA) několik zemí trvá na tom, aby poslední tři německé jaderné elektrárny neukončily svou činnost na konci roku, jak plánuje tamní vláda. Kromě toho se z EU ozývají hlasy, aby se naopak prověřila možnost opětovného spuštění tří reaktorů, které byly již odstaveny.
Představitelé Maďarska, Rumunska, Slovenska a Francie tvrdí, že pokračující provoz německých jaderných elektráren by mohl významně přispět k úspoře plynu, protože v Německu se stále zhruba 15 procent elektřiny vyrábí v plynových elektrárnách. Pokud by Rusko zcela zastavilo dodávky plynu do EU, bylo by díky tomu k dispozici více zásob pro vytápění domácností a pro průmysl.
„Pokud chce Německo šetřit plynem, ať nechá své jaderné elektrárny běžet dál a ty tři, které byly loni odstaveny, ať se vrátí do sítě,“ kritizoval postup Německa slovenský ministr hospodářství Richard Sulík při konzultacích EU v Bruselu. Podle něj by se zachováním provozu šesti jaderných elektráren ušetřilo 15 miliard metrů krychlových plynu, což by byla polovina objemu, který chce EU ušetřit díky svému plánu úspor plynu, napsal německý deník Welt.
Podobně se vyjádřil i maďarský premiér Viktor Orbán. Výslovně káral Evropskou komisi za to, že Německo nenutí pokračovat v provozu jaderných elektráren. „Přestože jaderné elektrárny vyráběly levnou energii, bruselský úřad povolil jejich uzavření,“ řekl Orbán minulý týden a vyjádřil obavy: „Pokud by pak energie došla, pokusili by se místo toho odebrat Maďarsku uskladněný plyn.“
Orbán kritizuje krizový plán EU
Orbán narážel na krizový plán EU pro řešení plynové krize, který byl v úterý přijat proti vůli Maďarska. Ten předpokládá dobrovolné snížení spotřeby na vnitrostátní úrovni o 15 procent v období od 1. srpna 2022 do 31. března 2023. Kromě toho má být vytvořena možnost spustit výstrahu EU v případě rozsáhlého nedostatku dodávek a stanovit závazné cíle úspor. Státy, které již nemají plyn pro zásobování například domácností, pak mají být zásobovány zeměmi se zbývajícími zásobami.
V Německu stále ještě „dosluhují“ poslední tři jaderné elektrárny. Isar 2 v bavorském Essenbachu, sto kilometrů od českých hranic, Neckarwestheim 2 ve stejnojmenném městě ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko a Emsland v Lingenu v Dolním Sasku na severozápadě země poblíž hranic s Nizozemskem.
Podle platných zákonů musejí být skutečně uzavřeny nejpozději do 31. prosince 2022. V celoněmecké vládě jsou zástupci Strany zelených striktně proti prodloužení životnosti. Jedinou možností je provozovat ještě nějakou dobu jaderné elektrárny se zbývajícími palivovými články. Zejména jaderná elektrárna Isar 2 by mohla být v provozu nejméně do května příštího roku.
Zelení v současné době vylučují nový nákup palivových článků a také další provoz elektrárny Isar 2 by měl být umožněn pouze tehdy, pokud by to bylo užitečné pro zajištění stability elektrické sítě. Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) nedávno opakovaně zdůraznil, že plné využití zbývajících palivových článků ve třech jaderných elektrárnách by umožnilo snížit spotřebu plynu v Německu pouze o 0,7 procenta. Podobně argumentují i vládní politici SPD kancléře Olafa Scholze, zatímco koaliční Svobodní (FDP) jsou pro doživotní prodloužení.
Ať Němci spustí už zavřené jaderné elektrárny
Podle odborníků by v Německu mohly být znovu uvedeny do provozu tři jaderné elektrárny: Brokdorf (Šlesvicko-Holštýnsko), Grohnde (Dolní Sasko) a Gundremmingen C (Bavorsko). Ředitel sdružení TÜV Joachim Bühler uvedl v rozhovoru pro deník Bild, že opětovné zprovoznění reaktorů, které budou odstaveny v roce 2021, „nebude otázkou let, ale spíše několika měsíců nebo týdnů“ – a především otázkou politické vůle. „Jsme přesvědčeni, že tři elektrárny jsou v bezpečném stavu, který by umožnil jejich opětovné připojení k síti,“ řekl Bühler.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nedávno odmítla obvinění, že se do debaty o jaderné energetice nezapojila. „Za energetický mix jsou odpovědné členské státy EU,“ citovala ji agentura DPA. Poznamenala však, že mnoho členů EU předpokládá, že jaderná energie je potřebná jako překlenovací technologie. V březnu se například belgická vláda rozhodla odložit ukončení jaderné energetiky, které bylo původně plánováno na konec roku 2025. Nyní se má konat o deset let později.
Von der Leyenová připustila, že bude žádost Německa o solidaritu při úsporách plynu pravděpodobně vyslyšena i v případě ukončení tamní jaderné energetiky. „Důsledkům případného zastavení dodávek na německý trh se nevyhnou ani členské státy, které ruský plyn téměř nekupují,“ poznamenala. Podle ní jsou obě ekonomiky úzce propojeny. Plynová krize by se v té či oné podobě dotkla všech členských států.
