360° 10.8.2023
K problémům s romskou komunitou ve Vsetíně vždy dochází, když je ve vedení Jiří Čunek. Parazituje na ní a získává si tak politické body. O působení lidoveckého politika si to myslí občanský aktivista Jaroslav Miko, který byl hostem pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Starosta valašské metropole takové nařčení zcela odmítá a podle něj nestojí za komentář. Hádku ve studiu rozvířil mimo jiné také případ z roku 2006, kdy lidovec vystěhoval romské obyvatele z území města.
S variantou, že by se těm, kteří dlouhodobě nepracují, odebrala možnost pobírat sociální dávky, Miko nesouhlasí. Takový postup by prý automaticky vedl ke zvýšení kriminality a většího výdaje ze státních financí. „Jedná se o takové populistické plácnutí do vody. Spíše mě zaráží fakt, že když jsem si projížděl seznam podobných problémů ve Vsetíně, vždycky k nim dochází v době, kdy je ve vedení pan Čunek,“ míní aktivista.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ukrajinci s nožem nám napadli dítě, tvrdí Romové v Přerově. Případ řeší policie
Pro současného starostu Vsetína a člena KDU-ČSL je podle něj taková pozice mediálně výhodná. „Vždy tam vytvoří podobnou atmosféru, aby se mohl následně pasovat do role zachránce. Tímto způsobem vlastně až parazituje na romské komunitě a získává tak politické body,“ tvrdí Miko.
Podobné výroky ovšem podle lidoveckého starosty nestojí za komentář. „Je to naprostá blbost. Někdo má rozbitou lebku, z kamer je patrné, že šlo o skupinu Romů. Rozhodně jsem jim, pane Miko, podnět k tomu nedával. Problém je, že ve Vsetíně panuje velmi malá kriminalita už mnoho let. Proto je pro nás loupežné přepadení, k němuž zde došlo před rokem a půl, opravdu neobvyklou událostí,“ reagoval Čunek. Podle něj musí mít obyvatelé města pocit bezpečí. Právě o to se vedení města snaží.
Podle Mika problém spočívá v následné paušalizaci, k níž dochází poté, co se veřejnost o podobných činech dozví. „Pan Čunek jakožto mistr demagogie udělá z konkrétního příkladu celý romský problém. Pak to řeší i tak, jak to udělal v roce 2006, kdy v Jesenici vystěhoval v noci z domů rodiny, jejichž členové pracovali a platili nájem, do nějakých ruin, které si ti Romové ještě museli platit formou splátek,“ připomněl kontroverzní případ.
Podle Čunka jsou některé údaje záměrně démonizované. Autobus měl být například přistaven v deset hodin dopoledne. To však Miko hlasitě odmítnul a rozvířila se hádka ohledně faktů. Aktivista označil 17 let starý případ za „nacistický postup“ a argumentoval, že některým obyvatelům bylo vyhrožováno ze strany vedení města, že jim budou odebrány děti, jestliže nebudou s vystěhováním souhlasit.
Za stále častějšími potyčkami mezi ukrajinskou a romskou komunitou může podle Mika obecná frustrace mezi Romy. „Především jsme ale chtěli, aby mezi Romy nekolovaly dezinformace o tomto tématu. Podněcování nenávisti samozřejmě tuto komunitu ohrožuje a může se stejným způsobem obrátit i proti nám. S ministrem vnitra jsme probírali především to, aby policie, stejně tak jako to dělá v jiných případech, stíhala ty, co rozšiřují poplašné zprávy a dezinformace, i v zájmu Romů,“ specifikoval.
