Koronavirus již přes rok sužuje celý svět. Nechává za sebou stovky tisíc mrtvých a kvůli opatřením, která mají zamezit jeho šíření, navíc decimuje ekonomiku všech zemí. Je přitom klidně možné, že na obzoru číhají další a ještě horší choroby. Vědci varují, že ještě smrtonosnější nemoci můžou zachvátit celou planetu v průběhu pár let.
Koronavirem se dosud podle aktuálních čísel nakazilo více než 100 milionů lidí. Už přes 60 milionů se z koronaviru zotavilo, podlehlo mu naopak téměř 2,5 milionu osob.
Svět však můžou zachvátit i daleko horší nemoci. Světová zdravotnická organizace (WHO) si pravidelně udržuje plány pro případné pandemie, a to i pro dosud neznámá onemocnění. „Nemoc X“, jak chorobu, která má pandemický potenciál, označují, by se přitom mohla do světa rozšířit během několika mála let.
Za „nemoc X“ byl označován i COVID-19. Ten už má však svoji vlastní kolonku, protože je znám po celém světě. Nekonkrétní označení se tak přesunulo na další budoucí patogen, který planetu zachvátí.
Postihne svět africká krvácivá horečka?
Pandemie by mohla vzniknout například z neznámé nemoci, která se zatím vyskytuje v Africe, konkrétně v Demokratické republice Kongo. Způsobuje krvácivou horečku a velmi se podobá ebole. Testy u pacientů s touto nemocí ji však neprokázaly.
Uznávaný konžský epidemiolog Jean-Jacques Muyembe, který v minulosti objevil právě ebolu, varuje, že se z Afriky může velmi rychle do světa rozšířit nová nemoc. „Žijeme ve světě, kde se dostáváme do styku s novými patogeny, což představuje hrozbu pro celé lidstvo,“ řekl na konci minulého roku Muyembe CNN. Muyembe tvrdí, že tento nový virus může na člověka přeskočit ze zvířete.
Příští pandemie může zabíjet jako černá smrt
Spisovatel John Vidal, který připravuje publikaci o tom, jaký vliv má příroda na šíření nemocí, v rozhovoru pro britský deník Daily Mail řekl, že vlády se musí připravit na nejhorší scénáře, kdy se do světa rozšíří mnohem smrtonosnější nemoci než COVID-19.
Příští nemoc, která způsobí pandemii, může být podle něj rychle se šířící jako spalničky, ale smrtnost na ni může být jako při ebole. Pandemie koronaviru tak oproti ní může působit jako „čajíček“. Vidal dokonce odhaduje, že příští pandemie může mít nakonec na svědomí podobný počet obětí jako středověká epidemie moru zvaná černá smrt, na kterou podle odhadů zemřelo až 75 milionů lidí.
Podle Vidala k šíření nemoci může přispět i klimatická změna či rozšiřování zemědělství a těžby na úkor lesů a přírody obecně. Nově vytvořená prostředí jsou podle něj prakticky perfektní pro šíření nové smrtelné nemoci.