Další tlak na růst cen elektřiny? Dodavatelé musí zveřejňovat, kolik mají nakoupené energie
Od začátku října platí pro dodavatele energií povinnost, která má pomoci koncovým spotřebitelům. Společnosti totiž musí dvakrát ročně dokládat, kolik energií mají nakoupeno pro zákazníky s fixní cenou. Domácnostem to má pomoci při výběru dodavatelů, protože mohou vidět možné problémy u firem a jednoduše odstoupit od smlouvy. Objevují se ale také hlasy, že to může zvýšit cenu elektřiny kvůli chybějící konkurenci na trhu.
Lidé se zafixovanou cenou elektřiny a plynu mají od října novou možnost, jak ukončit smlouvu s dodavatelem. K tomuto kroku mohou sáhnout v případě, že jejich energetická společnost nemá zajištěno více než 70 procent jejich očekávané spotřeby energie. Vychází to z přijaté legislativy OZE III, která posiluje práva spotřebitelů. Obchodníci musí index zajištění zveřejňovat na svých stránkách a musí ho posílat také Energetickému regulačnímu úřadu. Důvodem je, aby se neopakoval krach velké společnosti jako v případě Bohemia Energy v roce 2021.
ČTĚTE TAKÉ: Co po volbách se ztrátovou Českou poštou? Ve hře je dokončení transformace i privatizace
Podle Energetického regulačního úřadu přináší novinka pro spotřebitele hned dva benefity. „Při změně dodavatele mají spotřebitelé další informaci, kterou mohou při rozhodování zohlednit. Uvidí tak například, že konkrétní obchodník nabízí sice velmi nízkou cenu, ale zároveň má dopředu nakoupeno méně energie,“ uvedla členka rady Energetického regulačního úřadu Markéta Zemanová. Podle ní ale nadále platí, že pokud mají lidé zafixovanou cenu energií a dodavatel nemá na toto období dopředu alespoň 70 procent energie zajištěno, mohou s ním smlouvu ukončit.
Čtěte také
Výpověď lze podat i v případě, že obchodník v zákonném termínu index nezveřejní. „Tuto možnost mají nejen spotřebitelé z řad domácností, ale i podnikající fyzické osoby,“ dodává Zemanová.
Někteří dodavatelé ale upozorňují, že novinka může na spotřebitele dopadnout negativně. A to přes vyšší ceny energií. „Index zajištění dodavatele je podle mého názoru dobrý krok, který pomůže stabilizovat trh a snížit riziko opakování kolapsu velkých dodavatelů. Zároveň je zde ale riziko, že to přinese vyšší ceny, protože to ztíží vstup nováčků na trh,“ uvedl ředitel Tedom energie Jakub Odložilík. Jeho společnost vykazuje přes 95 procent zajištění energií.
Podle Odložilíka je mnoho dodavatelů, kteří uvádějí obecné tvrzení, že mají zajištění vyšší než 70 procent. To je minimální hranice, kterou požaduje zákon. „To totiž stále umožňuje velký prostor pro spekulace a zbytečné riziko pro koncového zákazníka. Pro fixní produkty bych rozhodně volil tvrdší nastavení. Do indexu se zároveň z logiky věci nepočítají spotové produkty, ve kterých mají zákazníci stále volné ruce, díky čemuž je spot stále dlouhodobě nejvýhodnější variantou pro domácnosti i firmy,“ dodal Odložilík.
Co dalšího mění Lex OZE III?
Jednou z hlavních novinek je, že se upravuje výše pokuty, pokud chce zákazník odejít ze smlouvy s fixovanou cenou. Smluvní pokuta nově nesmí překročit 40 procent částky, kterou spotřebitel zaplatí za dodávky elektřiny nebo plynu do řádného konce smlouvy.
Čtěte také
Lidé mohou k tomuto kroku sáhnout v případě, že najdou lepší nabídku a pokuta se jim vyplatí. Nová nabídka totiž může být tak výhodná, že se jim zrušení fixovaného produktu vyplatí i s následnou sankcí.
Mluvčí Energetického regulačního úřadu Michal Kebort upozornil, že dodavatelé mnohdy účtovali i vyšší částky. „Setkávali jsme se s případy, že dodavatelé připočetli k samotné sankci ještě ušlý zisk. Částky se pak vyšplhaly do desetitisíců,“ řekl dříve pro CNN Prima NEWS. O tyto částky už spotřebitelé nepřijdou.
Další novinkou jsou pravidla pro reklamaci vyúčtování. Dodavatel musí reklamaci vyřídit do 15 dnů od data doručení. Pokud lhůtu nestihne, může spotřebitel požadovat penále, které se může vyšplhat až na částku 5000 korun.
ERÚ má přísnější podmínky pro vydávání licencí
Zákazníci si také mohou vyžádat od dodavatele obsah smlouvy, a to po celou dobu jejího trvání. Na žádost pak musí společnost reagovat do patnácti dnů. „Ač se to zdá neuvěřitelné, někteří dodavatelé doteď zneužívali nedostatečné právní úpravy a spotřebitelům, kteří smlouvy neměli k dispozici, odmítali jejich obsah poskytnout. Spotřebitelé se pak těžko dostávali k základním informacím, například kdy a za jakých podmínek mohou smlouvu vypovědět,“ uvedla členka rady ERÚ Markéta Zemanová.
Čtěte také
Novela zákona Lex OZE III také rozšiřuje pravomoci Energetického regulačního úřadu. Zpřísňuje se například udělování licencí nespolehlivým subjektům nebo se úřad pustí do většího monitoringu maloobchodního trhu.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Stěhování poslanců. Zákonodárci se zabydlují v kancelářích, vyzdobí si je i výkresy od dětí.
Vystudoval mediální studia na Metropolitní univerzitě v Praze. Od roku 2016 působil jako redaktor v Echo24, Týdeníku Echo a Business Monitor 24. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupil v polovině roku 2022.
