Energie od příštího roku zdraží. Nahrávají tomu vyšší ceny na velkoobchodních burzách a zejména očekávané oznámení zvýšení poplatku za regulovanou složku elektřiny a plynu. Konkrétně u plynu však hrozí i další rizika, jejichž naplnění by mohlo hnát ceny pro konečné odběratele ještě výše. Celkem by se tak faktury českým rodinám mohly zvýšit až o několik stovek korun.
Roste velkoobchodní cena
Zdražení plynu můžeme očekávat kvůli jeho vyšší ceně na burze. Ta se nemusí projevit hned, ale například až v roce 2025, a to kvůli postupným nákupům distributorů od obchodníků. Nynější vývoj nicméně naznačuje, že ceny v nejbližší době neklesnou, a to především kvůli napětí na Blízkém východě či konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem.
ČTĚTE TAKÉ: Ceny opět mírně rostou, zdražily dovolené. Podle statistiků zpomalilo i zlevňování potravin
Dodavatelé plynu proto mohou přistoupit k dřívějšímu zdražování. Aktuálně je velkoobchodní cena na 41 eur (1 032 Kč) za MWh. Pro srovnání lze dodat, že během topné sezóny v letošním únoru byla cena plynu 22 eur (554 Kč).
Na aktuální nejlepší nabídky plynu a elektřiny se můžete podívat zde
Jednotlivé evropské státy už na cenu plynu reagovaly, a to s dostatečným předstihem. Zásobníky jsou totiž v Evropě naplněny v průměru z 85 procent, což je nad úrovní pětiletého průměru. Špatnou zprávou pro spotřebitele ale může být fakt, že je přes léto velmi teplé počasí a s ním roste větší poptávka po elektřině a plynu. Cena energií na burze proto může růst i nadále.
Vláda může zdražit poplatky
Z čeho se cena elektřiny a plynu skládá? U plynu i elektřiny se dělí na regulovanou a neregulovanou část. Regulovaná náleží státu a vláda či úřad do ní může zasáhnout. To se stane zřejmě v nejbližší době. Kabinet Petra Fialy (ODS) totiž projedná návrh ministerstva průmyslu na zvýšení poplatku za činnost energetického regulátora, tedy Energetického regulačního úřadu.
Návrh počítá s tím, že by se poplatek zvedl u elektřiny z 2,39 Kč za MWh na 4 koruny. Ročně by průměrná domácnost uhradila o 19,32 koruny navíc. U plynu jde o navýšení z 1,34 koruny za MWh na 2,20 koruny. V celoročním vyúčtování by se jednalo o zvýšení o desítky korun.
A jaký je důvod pro úpravu poplatku? Podle ministerstva průmyslu je potřeba pokrýt náklady na činnost regulačního úřadu.
Zdražení regulované složky
Vyšší cena ale může dopadnout na celou regulovanou složku. V minulém roce došlo k tomu, že Energetický regulační úřad navrhl zvýšení regulované části elektřiny o 65,7 procenta a u plynu o 38,8 procenta. U elektřiny si proto lidé letos připlatili zhruba o 3 200 korun navíc a u plynu asi o 125 korun. Podobné navýšení se dá očekávat i letos.
Energetičtí odborníci totiž upozorňují, že síť je rok od roku více namáhaná a je potřeba platit více za infrastrukturu. „Náklady na distribuční sítě rostou. U plynu spotřeba klesá, ale sítě jsou čím dál starší. Náklady rostou a je potřeba si vzít z poplatku více. Je to nepříjemný efekt šetření,“ řekl dříve pro CNN Prima NEWS ředitel společnosti Tedom energie Jakub Odložilík.
Podobné důvody můžeme najít i u elektřiny, kde se regulovaná složka taktéž zvýšila. „Pokud na jedné ulici zapojíte deset solárních elektráren, nemůže trafo zůstat stejné. Musí se upravit průchodnost či zvýšit kapacita. Na místě to musí řešit lidé, kterým se musí přidat kvůli inflaci. Dopraví se tam autem, které spotřebovává dražší pohonné hmoty než v minulosti. Náklady logicky rostou a někde se musí projevit,“ dodal.
Státní nákupy zásobníků a Net4Gas
Spolu s ruskou agresí na Ukrajině a kvůli rostoucím cenám energií sáhl na trh i stát. Fialova vláda totiž začala nakupovat strategickou infrastrukturu, mezi kterou patří zásobníky a potrubí. Největší kontroverzi ale vyvolal nákup firmy Net4Gas, která se stará o tranzit plynu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Kvůli digitalizaci hrozí žaloby, zlobí se úřad ve Strakonicích. Bartoš stavební řízení hájí
Společnost loni prodělala 1,7 miliardy korun, přičemž předloni vykázala zisk 6,2 miliardy korun. Stát si od této investice slibuje vrácení peněz v dlouhodobém horizontu. Přes potrubí společnosti dříve proudil ruský plyn do Německa. Po ukončení kontraktů s Gazpromem je ale tato cesta vyschlá. Objednávky proto v současné době nejsou, přičemž za plynovody se nadále platit musí. To s největší pravděpodobností odnesou lidé na svých fakturách.
„Běžná domácnost v Česku tak může už v příštím roce platit na poplatcích za plyn zase o několik stovek korun ročně více, jen aby se pokryly fixní náklady na ‚ladem ležící trubky ve vlastnictví Net4Gas. Když trubky nezaplatí tranzit, zaplatí je český občan. Přitom jeho vyhlídka, že tranzit bude opět jednou profitabilní, je nyní, jak vidno, krajně nejistá,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
