Sněmovna o windfall tax
Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky od příštího roku dopadne daň z mimořádných zisků. Od příštího roku se také zvýší limit pro registraci plátců daně z přidané hodnoty z nynějšího jednoho milionu na dva. Spolu s tím se zvýší i limit pro využití paušální daně.
Do konce příštího roku se prodlouží možnost rychlejších odpisů firemního majetku. Takzvaný daňový balíček, který tyto a další novinky přináší, podepsal v pondělí prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad.
Windfall tax se nepovedla. Vadí mi její provedení, vysvětluje ekonom Skořepa
Daň z mimořádného zisku ještě ani neprošla Poslaneckou sněmovnou a není tak jasné, v jaké podobě začne platit, kritice to ale nebrání. Podle ekonoma Michala Skořepy největší chyba spočívá v jejím celkovém nastavení. Období pro výpočet je moc krátké, nebere se v potaz inflace a ani neplatí například pro všechny banky, řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Daň z neočekávaných zisků plánuje vláda uvalit na sektor bankovnictví, energetiky, petrolejářství a těžby fosilních paliv.
Příjmy z daně z mimořádných zisků mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent.
Výnos z daně bude výlučným příjmem státního rozpočtu a stát se o něj nebude dělit s kraji a obcemi. Vláda předpokládá, že do státního rozpočtu vybere na této dani v příštím roce asi 45 miliard korun.
Prezident Miloš Zeman také podepsal zákon, kdy na výrobce elektřiny dopadne od prosince povinnost platit odvody z nadměrných příjmů za její prodej. Neboli novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici cen elektřiny u výrobců, takzvané zastropování. Stát plánuje na odvodech vybrat asi 80 miliard korun ročně. Mají sloužit ke kompenzacím za vysoké ceny energií.
Odvod se má vztahovat už na elektřinu vyrobenou od letošního 1. prosince do konce příštího roku. Bude tvořit 90 procent z rozdílu mezi prodejní cenou a zákonem stanovenou cenou za megawatthodinu. Maximální ceny u výrobců elektřiny se budou lišit podle zdroje a měly by zaručit i přiměřený zisk. Správu odvodu bude mít na starosti Energetický regulační úřad a s výběrem by mu měla pomáhat finanční správa.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl již v Senátu, že vláda je připravena pomoci i velkým podnikům prostřednictvím zastropování cen. Novela ve schválené podobě vládě umožní zavést horní hranice cen elektřiny a plynu i pro velké firmy. Podobu zastropování cen pro tyto společnosti by kabinet stanovil svým nařízením. Bude muset být v souladu s pravidly veřejné podpory a bude podléhat souhlasu Evropské komise.
