Daniel Křetínský Zdroj: ČTK
Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského přesune svou společnost EP Commodities, která se zabývá obchodem s energetickými surovinami, z Česka do zahraničí. Udělá to kvůli tomu, že se na firmu vztahuje daň z mimořádných zisků, tzv. windfall tax, kterou v pátek schválila Sněmovna. Podle holdingu je zdanění takových firem nesmyslné a v zahraničí nefunguje. Informoval o tom mluvčí EPH Daniel Častvaj.
EP Commodities (EPC) podle Častvaje v předchozích letech vybudovalo v Praze centrum svého evropského obchodování s komoditami, přestože elektřina vyrobená v ČR má na objemech obchodů firmy podíl asi jedno procento. „Na základě tohoto strategického a do značné míry patriotistického rozhodnutí jsme v ČR dobrovolně platili daně, dávali mimořádně kvalifikované pracovní příležitosti a využívali různé služby českých firem. Naše činnost má silnou dynamiku rozvoje, loni jsme dosáhli tržby 357 miliard korun, letos předpokládáme překročení hranice 500 miliard korun. Očekávaná daň z příjmů právnických osob za rok 2022 by mohla vysoce přesáhnout miliardu korun. Zdanění těchto zahraničních příjmů českou windfall tax je naprosto nesmyslné. Vládu jsme o situaci informovali, přesto rozhodla zahraniční příjmy z windfall daně nevyjmout,“ uvedl Častvaj.
Podle něj holding souhlasí s tím, aby v současné situaci byla část zisků z vysokých cen energií, které jsou generovány v českých energetických firmách, využita na částečné snížení negativních dopadů energetické krize. Schválená legislativní úprava jde podle holdingu v případě obchodu s energetickými komoditami výrazně dál, a nedává tak smysl.
„Vláda se zřejmě rozhodla podle hesla, že každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán. Náš evropský trading se bude proto rozvíjet v jiné jurisdikci, státní rozpočet přijde o miliardové příjmy a Česká republika o ekonomickou aktivitu s mimořádně vysokou přidanou hodnotou, o kterou musí u zahraničních investorů jinak složitě bojovat,“ dodal Častvaj.
O místě, kde bude společnost nově působit, zatím podle něj rozhodnuto není.
Sněmovna daň z neočekávaných zisků schválila v takzvaném daňovém balíčku, na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky dopadne od příštího roku. Příjmy z ní mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident.
Ekonomové: Výnos daně bude nižší, než stát očekává
Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun a počítá s ní už návrh rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun. Další peníze chce získat na odvodech z výroby elektřiny.
Podle ekonomky Markéty Šichtařové bude ale výnos nižší, než vláda odhaduje. „Celý problém není v tom, kolik peněz dostaneme do rozpočtu, ale kolik z něj vydáváme,“ řekla v pořadu K věci na CNN Prima NEWS. „Vláda nepotřebuje získat peníze, ale potřebuje je ušetřit. Dá se to udělat třeba propuštěním části státních zaměstnanců. Mohli bychom ušetřit řádově desítky miliard,“ dodala.
Podle ekonoma Lukáše Kovandy je velice pravděpodobné, že společnosti zatížené daní z mimořádného zisku si budou chtít snížit základ pro její výpočet. „Myslím si, že odhad té částky, se kterou se počítá, to nepředpokládá,“ varoval před možnou reakcí postižených firem.
A to nemusí být jediný důsledek. Například energetický průmysl přijde o peníze připravené na přechod na úspornější zdroje energií. „Tahle daň způsobí i to, že se nebude investovat, a tím pádem tu za pár let bude další krize, která bude způsobena tím, že ty problémy oddálíme a prohloubíme,“ řekl investor v energetice Michal Šnobr.
EP Commodities je členem skupiny EPH, v níž drží majoritní podíl Křetínský a skupina manažerů. Specializuje se na obchodování s energetickými komoditami a také s tranzitními a skladovacími kapacitami. V současnosti zaměstnává zhruba stovku lidí.
