Veselista a rozkošňák - to je Dasty.
Věřím, že každá bytost má někde svoji spřízněnou duši. Takovou, která bere nedostatky a dost možná je ani jako nedostatky nevidí, a nebo jí přijdou vlastně roztomilé. Takovou, která bezpodmínečně přijímá to, kde by někdo jiný řekl „tohle není nic pro mě“. Takovou, která pofouká, co zrovna bolí. A taky věřím, že bytosti, které se mají potkat, se jednou potkají.
Věřím, že každá bytost má někde svoji spřízněnou duši. Takovou, která bere nedostatky a dost možná je ani jako nedostatky nevidí, a nebo jí přijdou vlastně roztomilé. Takovou, která bezpodmínečně přijímá to, kde by někdo jiný řekl „tohle není nic pro mě“. Takovou, která pofouká, co zrovna bolí. A taky věřím, že bytosti, které se mají potkat, se jednou potkají.
Ale někdy se tomu musí trochu pomoci, a tak vás dnes přicházím poprosit, abyste hledali se mnou. Protože jeden z našich nejstatečnějších svěřenců svou spřízněnou duši právě teď vyhlíží.
Dastíkův začátek nebyl pěkný. Co se stalo před tím, než se doplazil pro pomoc k cizím lidem na zahradu, nám nikdy neřekl. Od koho přišla rána, která poranila páteř a způsobila nepohyblivost zadních končetin, se už nikdy nedozvíme.
Někdy toho osud nakládá zvířatům tolik, že je potřeba zázrak.
Někdy toho osud nakládá zvířatům tolik, že je potřeba zázrak.
Tam někde na té zahradě by se ten příběh měl asi otočit. Ale neotočil. Dasty byl převezen do záchytných kotců, kde přišlo jen bolestné čekání. Možná na zázrak, možná na to, až bude mít veterinář čas přijet s poslední injekcí.
Nakonec ale naděje dorazila. Dasty si sbalil batůžek a přijel k nám. Než odjel, stihl si do batůžku ovšem přibalit ještě parvovirózu.
Na veterinárním stole nám tak ležel roční pes s úrazem páteře a smrtelnou parvou. Bylo to asi poprvé, kdy jsme z úst naší veterinářky slyšeli ‚ten pes je na utracení, ale zkusíme zabojovat‘.
Dastík vyfasoval jednu z našich nejlepších dočaskářek Ivetku a Ivetka zase vyfasovala ochranný oblek, litry dezinfekce, kapačky a injekce.
A protože zázraky se dějí a někdy je třeba pořádnej, jako taková výjimka potvrzující pravidlo, tak přišel.
Dasty překonal parvavirózu a nakonec se postavil i na nohy! Když někam hodně pospíchá, je to sice taková lachtaní chůze a schody po něm samozřejmě nemůžeme chtít, ale chodí.
Na přehlídkové molo to není, ale stejně je dokonalej.
Na přehlídkové molo to není, ale stejně je dokonalej.
Co Dastíkovi po úderu zatím zůstalo, je problém s vyprazdňováním. Vím, že když se řekne problém s vyprazdňováním, lidé si představují hrozné věci. Ale pokud si to přeložíme, tak se prostě během dne uklidí pár louží a bobků, nebo se na nějakou chvíli nandají plenky. Jeho ošetřující lékař se dívá do budoucna s optimismem a velkou nadějí, že se jedná o problém dočasný.
A tak Dastík hledá svou spřízněnou duši, která umí utřít pár louží. Možná dočasně, možná napořád. Duši, která se chce nechat umazlit k smrti.
Dasty je roční, osmi kilový pejsek. Je to hodňoušek a veselista, který miluje všechno a všechny a s ničím nemá problém. Je odčervený, čipovaný, kastrovaný a očkovaný. Je v péči spolku Dočasky De De a do adopce půjde po podpisu adopční smlouvy a úhradě adopčního poplatku. Dastymu garantujeme zajištění případné ortopedické veterinární péče v souvislosti s jeho hendikepem na pražské klinice na naše náklady a úhradu plenek.
Rádi si o něm s vámi zavoláme na tel.: 602 259 705 nebo napíšeme na emailu: dipu@seznam.cz.
Celé jeho album najdete ZDE. Pojďte ho se mnou dostat domů!
