Co je to varianta omikron?
Ačkoli virologové po světě rozlišují už přes deset různých variant koronaviru, které průběžně sledují, reálnou hrozbou podle nich přestavuje pět: alfa, beta, gama, delta a nyní nově i omikron. Jak se tyto varianty liší a kdy se začaly v populaci šířit?
- Alfa (B.1.1.7)
Alfa se stala vůbec první variantou koronaviru, která se výrazně odlišila od původního kmenu viru. Začala se šířit na sklonku minulého roku ve Velké Británii. Proto se jí původně říkalo britská, než Světová zdravotnická organizace (WHO) nezačala varianty koronaviru řadit podle písmen řecké abecedy.
Varianta disponovala zhruba o polovinu větší šiřitelností. Z Británie se rychle rozšířila do zbytku světa (do více než 50 států), dnes už ale prakticky vymizela. USA už ani alfu neevidují jako znepokojivou, i proto, že očkování je proti ní velmi účinné. Později alfu v globálním měřítku vytlačila silnější varianta delta.
Jak vzniká nová varianta koronaviru?
- Ve chvíli, kdy nakažená osoba infikuje dalšího člověka, vir se zkopíruje a přejde do těla nového hostitele.
- Tento duplikační proces se ale může pokazit, čímž dochází k mutacím. Kvůli takovým chybám může vir zaniknout, může se oslabit, ale také se může stát silnějším. Nové atributy patogenu jsou prakticky nahodilé.
- Pokud vir nasbírá více mutací a vlastnostmi se výrazně odliší od původního viru, vzniká nová varianta.
- Beta (B.1.351)
Druhá objevená varianta se začala šířit z Jihoafrické republiky a vědci na ní natrefili ve 20 zemích. Beta se ale nikdy nestala dominující variantou ve světě, i africké mutace totiž vytlačila delta. Vědci každopádně u bety poprvé předestřeli, že je tato varianta schopná proniknout i imunitou vytvořenou po očkování či prodělání původního covidu.
- Gama (P.1)
Gama se objevila v Brazílii, která si v loňském roce procházela tvrdou koronavirovou vlnou. Z výše popsaných variant se šířila nejméně. Dostala se ale i do Evropy, celkem ji evidovali ve více než deseti různých státech. Také u gamy virologové došli k závěru, že virus dokáže zčásti obejít imunitu po očkování i po prodělání covidu.
- Delta (B.1.617.2)
Čtvrtá objevená varianta původem z Indie se od začátku projevovala větší šiřitelností než předchozí typy viru. V průběhu letošního roku se stala dominantní variantou po celém světě. Přesto se ani po měsících existence delty odborníci neshodnou, zda virus způsobuje i vážnější průběh nemoci. Obecná shoda ale panuje na tom, že delta dokáže v určité míře tlumit účinky očkování. Při léčbě covidu se v tomto případě proto často využívají monoklonální protilátky.
Až do listopadu byla delta nejnebezpečnější variantou covidu, kterou vědci znali.
Povinné očkování nebude, uvádí web ministerstva. Vláda ho přitom otevřeně chystá
Zvěsti o povinném očkování jsou dezinformace, vakcinace je dobrovolná. Alespoň se to stále píše na webu ministerstva zdravotnictví v sekci nejčastějších mýtů a lží o koronaviru. Končící vláda přitom na veřejnosti otevřeně mluví o chystané povinné vakcinaci seniorů nebo některých profesí, jako jsou zdravotníci či vojáci.
- Omikron (B.1.1.529)
Začátkem listopadu vědci na jihu Afriky ve státech Botswana a Jihoafrická republika objevili další variantu koronaviru, která začala okamžitě budit pozdvižení po celém světě. Státy začínají zavírat hranice a zavádět nová karanténní opatření. A to přesto, že svět o omikronu ještě prakticky nic neví.
Podle prvotních vědeckých závěrů se může omikron šířit ještě rychleji než delta. Obavy také vzbuzuje genetická stavba viru. Varianta má totiž řadu mutací v oblasti spike proteinu, který vědci využili k výrobě již používaných vakcín. Hlavně proto se experti obávají, že očkování nemusí být proti omikronu tolik účinné.
Například britský ministr zdravotnictví Sajid Javid se obává, že omikron může utlumit účinek vakcín až o čtyřicet procent. Reálná data, která by tuto hypotézu potvrdila, ale ještě nejsou k dispozici.
Omikron se objevil už v 17 zemích světa, jeho výskyt mapuje vědecký web GISAID.
Ostatní varianty nebezpečné nejsou
Světová zdravotnická organizace i americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí evidují ještě další varianty, které ale nepředstavují takové nebezpečí jako pětice výše popsaných virů. Mezi takto evidované varianty patří například lambda (C.37), mí (B.1.621), epsilon (B.1.427 a B.1.429), iota (B.1.526), eta (B.1.525) či zeta (P.2).
WHO tak při jmenování omikronu žádné řecké písmeno v abecedě nepřeskočila, jen předchozí písmena vyhradila pro jiné (méně nebezpečné) varianty, anebo je vyřadila z pragmatických důvodů (například, aby se nepletla s jiným slovem).
