Redakce CNN Prima NEWS přináší k výročí začátku války článkový speciál, který připomíná události, jež předcházely ruskému vpádu na Ukrajinu a následovaly po něm. Přesně před rokem – 25. února 2022 – zažila tamní města drtivou palbu ruského dělostřelectva, která za sebou nechala naprostou zkázu. Mezi mrtvými byla řada civilistů, Ukrajinci se však odmítli vzdát. Vojáci věrní Kyjevu sváděli u řady měst tuhé obranné boje, defenziva na jihu země však ruskému náporu podlehla.
Boje už se netýkaly Donbasu jako v předešlých letech. Pod těžkou palbou ruského dělostřelectva, letectva i raketového vojska se ocitla i největší ukrajinská města jako Kyjev či Charkov. Síly Moskvy svými salvami pustošily zemi, kromě vojenských cílů ve velkém mířily i na civilní oblasti s panelovými domy, kde žili běžní lidé.
Podívejte se na vysílání CNN Prima NEWS z 25. 2. 2022:
Ztráty na životech civilistů rostly. Mnozí přeživší utrpěli zranění, jiní přišli o domovy. Kyjevské i charkovské metro se staly provizorními kryty, kam obyvatelé měst ve velkém prchali před ruskými nálety. Na zemi jednotlivých stanic se tak krčili maminky s dětmi, staří i mladí.
Špatný mír je pro nás horší než válka. Ruský expert popsal, jak Moskva mění cíle invaze
Ukrajina už rok čelí ruské agresi. Ukrajinská armáda díky své houževnatosti a zahraniční pomoci vzdoruje tlaku vojáků Vladimira Putina. Na Západě máme jasno: Ukrajina musí vyhrát. Ale jak to vidí v Rusku? Zpravodajský web CNN Prima NEWS hovořil s Alexejem Leonkovem, známým ruským vojenským expertem a redaktorem časopisu Arsenal Otěčestva, o vývoji takzvané zvláštní vojenské operace – jak se v Rusku povinně válka proti Ukrajině nazývá, ale také o úspěších a chybách ruské armády bojující na Ukrajině.
Ukrajinská armáda mezitím nebránila pouze hranice a defenzivní linie, ale i přímo některá z velkých měst. Příkladem budiž zmiňovaný Charkov. Druhé největší město Ukrajiny se nachází poblíž hranic s Ukrajinou.
Těžkou práci měli Ukrajinci zejména u Kyjeva, ke kterému se valily ruské síly nejen zpoza rusko-ukrajinských hranic, ale také z Běloruska, které Moskvě umožnilo shromažďovat na svém území její vojáky.
ČTĚTE TAKÉ: Zpackaná Putinova invaze: Zaskočený Lavrov i zděšení oligarchů. Jak vypadal začátek války?
Řada členů ruské armády se i nadále domnívala, že se účastní pouze „běžného vojenského cvičení“.
Obrana u Krymu padla
Do pohybu se vydali i vojáci z poloostrova Krym, který oficiálně náleží Ukrajině, ale Rusové jej již od roku 2014 okupují. Zatímco jinde se Ukrajinci srdnatě a poměrně úspěšně bránili, jih byl výjimkou. Ruská vojska totiž během druhého dne války zvládla obsadit přístavní a oblastní město Cherson.
Navíc se Rusové začali přesouvat na další velká města na jihu, kupříkladu Melitopol a Mariupol, který se později stal jedním ze symbolů ukrajinského vzdoru proti agresorovi.
Dočasný úspěch se podařilo Rusům zaznamenat i na letišti Hostomel poblíž Kyjeva. To obsadili ruští výsadkáři. Později však byli poraženi při ukrajinském protiútoku.
Ruský prezident Vladimir Putin tvrdil, že „speciální vojenská operace“, jak válku Rusové pojmenovali, je namířena pouze „k demilitarizaci a denacifikaci“ Ukrajiny. Stejně tak tvrdil, že Rusko pouze pomáhá svým lidem, tedy proruským separatistům, na Donbasu. Moskva prý útočila pouze na vojenské cíle a komunikační infrastrukturu, záběry z Ukrajiny však dokazovaly opak.
