Obvod Cheb

100,00 % okrsků sečteno
36,75 % volební účast




40,08 %

Miroslav Plevný

27,08 %

Sandra Tsoukernik

12,30 %

Štěpánka Černá

10,61 %

Vladimír Keblúšek

6,41 %

Ivan Reis

3,49 %

Pavel Hojda

Obvod Louny

100,00 % okrsků sečteno
41,45 % volební účast




43,50 %

Ivo Trešl

25,55 %

Jaroslav Mikoláš

10,92 %

Vladislav Hrbáček

10,10 %

Leo Steiner

6,46 %

Ivana Hluštíková

3,43 %

Jiří Kobza

Obvod Plzeň-město

100,00 % okrsků sečteno
40,75 % volební účast




32,86 %

Karel Řehka

27,26 %

Lucie Kantorová

20,10 %

Lumír Aschenbrenner

7,92 %

Daniela Pousková

4,80 %

Július Líška

3,07 %

Jiří Valenta

2,88 %

Bohumír Janský

1,07 %

Jaroslav Novák

Obvod Strakonice

100,00 % okrsků sečteno
42,51 % volební účast




55,41 %

Tomáš Fiala

23,90 %

Miroslav Ušatý

20,67 %

Jana Hrdinová

Obvod Pelhřimov

100,00 % okrsků sečteno
45,89 % volební účast




30,48 %

Ladislav Med

27,15 %

Michal Kozár

25,11 %

Jaroslav Chalupský

8,65 %

Karolína Kubisková

5,69 %

Lucie Pavlů Řádová

2,88 %

Pavel Hodáč

Obvod Příbram

100,00 % okrsků sečteno
46,04 % volební účast




43,70 %

Petr Štěpánek

25,21 %

Barbora Daňhová

12,07 %

Simona Luftová

9,40 %

Josef Šorna

5,82 %

Frank Thomas Podstatzky-Lichtenstein

3,77 %

Pavel Vermach

Obvod Praha 5

90,65 % okrsků sečteno
44,66 % volební účast




31,94 %

Václav Láska

27,11 %

Radko Sáblík

19,71 %

Zdeněk Šarapatka

13,84 %

Lubomír Brož

4,77 %

Pavel Spirov

1,64 %

Petra Prokšanová

0,96 %

Ľubomír Augustín

Obvod Praha 9

86,14 % okrsků sečteno
43,76 % volební účast




47,23 %

David Smoljak

23,01 %

Dagmar Pecková

15,81 %

Radek Žalud

8,52 %

Bedřich Laube

5,40 %

Darina Batyiová

Obvod Praha 1

79,35 % okrsků sečteno
46,23 % volební účast




50,07 %

Jiří Padevět

27,16 %

Jan Čižinský

12,33 %

Ján Dudra

2,88 %

Pavel Čižinský

2,55 %

Jiří Pavel Pešek

1,64 %

Jiří Morštadt

1,47 %

Vojtěch Ryvola

1,01 %

Jan Štern

0,86 %

Vladimír Kolman

Obvod Kladno

100,00 % okrsků sečteno
42,14 % volební účast




30,80 %

Adéla Sucharda Šípová

29,44 %

Petr Paták

22,16 %

Aleš Gerloch

8,10 %

Jan Klas

6,14 %

Marcela Machalová

3,34 %

Jaroslav Pelc

Obvod Děčín

100,00 % okrsků sečteno
35,34 % volební účast




52,22 %

Zbyněk Linhart

20,13 %

Michal Hejcman

10,45 %

Anna Lehká

10,35 %

Jan Skalický

6,83 %

Miroslav Štross

Obvod Česká Lípa

100,00 % okrsků sečteno
38,38 % volební účast




35,05 %

Jitka Volfová

32,66 %

Martin Půta

14,94 %

Jiří Vosecký

13,37 %

Vít Vomáčka

3,95 %

Leoš Hamrský

Obvod Trutnov

100,00 % okrsků sečteno
42,50 % volební účast




58,42 %

Jan Sobotka

28,61 %

Zuzana Chovancová

7,31 %

Radek Mráz

5,63 %

Hynek Beran

Obvod Kolín

100,00 % okrsků sečteno
43,97 % volební účast




45,26 %

Michael Kašpar

25,54 %

Andrea Brzobohatá

17,25 %

Roman Schulz

4,19 %

Antonín Dušek

4,14 %

Pavel Sehnal

2,34 %

Jiří Rynekr

1,24 %

František Třeštik

Obvod Hradec Králové

100,00 % okrsků sečteno
45,00 % volební účast




25,13 %

Martin Dvořák

21,94 %

Zuzana Ceralová Petrofová

18,40 %

Jana Hůlková

14,99 %

Monika Nebeská

12,18 %

Jan Holásek

5,33 %

Ivan Picek

2,01 %

Vladimír Dryml

Obvod Rychnov nad Kněžnou

100,00 % okrsků sečteno
45,61 % volební účast




62,19 %

Jan Grulich

37,80 %

Petr Sadovský

Obvod Žďár nad Sázavou

100,00 % okrsků sečteno
50,14 % volební účast




27,60 %

Michal Šmarda

25,62 %

Josef Klement

25,62 %

Radek Černý

16,49 %

Radek Koten

4,65 %

David Moos

Obvod Znojmo

100,00 % okrsků sečteno
45,03 % volební účast




35,55 %

Tomáš Třetina

22,28 %

Jiří Kyněra

18,67 %

Jindřich Růžička

11,78 %

Petra Rédová Fajmonová

6,65 %

Bohumila Beranová

5,04 %

Pavel Černý

Obvod Vyškov

100,00 % okrsků sečteno
52,40 % volební účast




63,34 %

Jan Grolich

29,99 %

Petra Absolonová

6,66 %

Jaroslav Fládr

Obvod Brno-město

96,75 % okrsků sečteno
49,08 % volební účast




42,02 %

Zdeněk Papoušek

24,41 %

Karel Zitterbart

20,22 %

Jaroslav Štěrba

6,29 %

Jaroslav Turánek

4,11 %

Veronika Holcnerová

2,92 %

Klára Alžběta Samková

Obvod Přerov

100,00 % okrsků sečteno
41,59 % volební účast




38,54 %

Jakub Navařík

37,62 %

Petr Vrána

15,04 %

Marek Obrtel

8,78 %

Dan Chromec

Obvod Litovel

100,00 % okrsků sečteno
40,02 % volební účast




32,17 %

Marek Ošťádal

28,78 %

Martin Škurek

28,44 %

Michael Kohajda

9,37 %

Pavel Jelínek

1,21 %

Zdeněk Beil

Obvod Frýdek-Místek

100,00 % okrsků sečteno
44,42 % volební účast




34,75 %

Helena Pešatová

32,47 %

Petr Korč

13,01 %

Tomáš Krpel

9,53 %

Zdeněk Navrátil

4,89 %

Nela Lisková

3,07 %

René Hompora

2,26 %

Petr Hrnčárek

Obvod Ostrava-město

98,86 % okrsků sečteno
39,30 % volební účast




46,59 %

Ondřej Šimetka

30,68 %

Lucie Baránková Vilamová

12,78 %

Milan Loprais

6,24 %

Petr Jančík

1,90 %

Štefan Režný

1,17 %

Radoslav Štědroň

0,61 %

Radek Iwoniak

Obvod Karviná

100,00 % okrsků sečteno
29,51 % volební účast




33,62 %

Lenka Brzyszkowská

14,31 %

Petr Kazík

14,10 %

Mariam Szyja

13,92 %

Aleš Polách

12,43 %

Pavel Staněk

9,10 %

Roman Galia

2,48 %

Karel Světnička

Obvod Zlín

99,32 % okrsků sečteno
45,40 % volební účast




33,49 %

Tomáš Goláň

22,94 %

Ivo Mitáček

18,97 %

Vladimír Sedlařík

12,03 %

Pavel Dlouhý

10,67 %

Lubomír Nečas

1,87 %

Jan Doleček

Obvod Uherské Hradiště

100,00 % okrsků sečteno
46,75 % volební účast




47,81 %

Josef Bazala

28,34 %

Jiří Vašica

9,40 %

Kristýna Zelienková

7,12 %

Otakar Březina

4,08 %

David Skyba

3,22 %

Margita Balaštíková

Špatný mír je pro nás horší než válka. Ruský expert popsal, jak Moskva mění cíle invaze


Ukrajina už rok čelí ruské agresi. Ukrajinská armáda díky své houževnatosti a zahraniční pomoci vzdoruje tlaku vojáků Vladimira Putina. Na Západě máme jasno: Ukrajina musí vyhrát. Ale jak to vidí v Rusku? Zpravodajský web CNN Prima NEWS hovořil s Alexejem Leonkovem, známým ruským vojenským expertem a redaktorem časopisu Arsenal Otěčestva, o vývoji takzvané zvláštní vojenské operace – jak se v Rusku povinně válka proti Ukrajině nazývá, ale také o úspěších a chybách ruské armády bojující na Ukrajině.

Upozornění pro čtenáře: Alexej Leonkov v rozhovoru operuje s termíny jako „ukrajinský nacismus“, o anexi ukrajinského území hovoří jako o dobrovolném procesu vyjadřující vůli lidí, apod. V textu tyto kontroverzní výroky byly ponechány, aby si český čtenář mohl udělat obrázek o rétorice, která se v Rusku používá a považuje se za normální. Zveřejnění postojů A. Leonkova neznamená, že s nimi CNN Prima NEWS a autor souhlasí či šíří ruské dezinformace.

Před rokem vypukla válka na Ukrajině, nebo jak se v Rusku říká zvláštní vojenská operace na Ukrajině. Jak první válečný rok jako vojenský expert hodnotíte?
Rok 2022 přinesl díky zvláštní vojenské operaci změnu pohledu na budování ruské armády. Když jsme začínali zvláštní vojenskou operaci, tak jsme se domnívali, že naším protivníkem budou pouze ozbrojené síly Ukrajiny a nacionalistické prapory. Ukázalo se, že proti nám bojuje internacionála složená ze zahraničních žoldáků, kteří jsou podle některých údajů vojáci z povolání (oficiální zprávy hovoří pouze o bývalých, nikoliv aktivních příslušnících zahraničních ozbrojených složek, kteří se v řadách ukrajinských sil aktivně účastní bojů proti Rusku, pozn. red.). Nedomnívali jsme se, že členské státy Severoatlantické aliance budou poskytovat Ukrajině tak rozsáhlou pomoc a že boje budou tak tvrdé.

Z tohoto důvodu jsme museli změnit taktiku a strategii, které Rusko používalo v jiných konfliktech, jako například v Sýrii.

Proto byla provedena částečná mobilizace a ruský zbrojní průmysl byl převeden na válečnou výrobu. Nyní se Rusko nachází ve stádiu, že špatný mír je horší než zvláštní vojenská operace. Proto je Rusko připraveno ji dovést do konce.

Jak si představujete konec té zvláštní vojenské operace?
Když operace začínala, hovořilo se o demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny. Zároveň se hovořilo o tom, že Ukrajina bude zachována jako stát. Jako stát, který bude neutrální, bez členství ve vojenských aliancích a nejaderný. Avšak uplynulý rok zvláštní vojenské operace ukázal, že se cíle mění.

Dva hlavní cíle –⁠ demilitarizace a denacifikace Ukrajiny –⁠ zůstávají. Objevil se ale i jiný úkol, který vznikl poté, co jsme osvobodili dvě oblasti –⁠ Chersonskou a Záporožskou (části svrchovaného ukrajinského území, které Rusko v rámci invaze vojensky obsadilo a zřídilo zde vlastní okupační správu, pozn. red.). Musíme řešit, co dělat s územím, kde byla provedena demilitarizace a denacifikace.

Ukázalo se, že tato území potřebují poválečnou obnovu a je nutné je integrovat. Přičemž hlavním kritériem je rozhodnutí lidí, kteří žijí na těchto územích. To znamená provedení referend a hlasování lidí žijících na těchto územích, jestli se chtějí připojit k Rusku, nebo ne (v září 2022 taková referenda proběhla v Ruskem okupovaných částech Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti. Ukrajina a Západ je označily za podvod, anexi tohoto ukrajinského území neuznává ani drtivá většina mezinárodního společenství, pozn. red.). Pokud takové přání projeví, tak takové území nejenže má být připojeno k Rusku, ale také Rusko do takového území musí investovat, aby bylo rekonstruováno a aby bylo umožněno lidem, kteří tam žijí, právo na důstojný život. Jejich životní úroveň nesmí být nižší než průměrná životní úroveň v Rusku.

Pokud by na Ukrajině byly nějaké proukrajinské, nezávislé síly, původní úkoly zvláštní vojenské operace by měly prioritu. Ale žádné takové síly tam nejsou. Jsou tam pouze nějací prospěcháři, kteří zneužívají moc, a osud ukrajinského lidu je nezajímá. Přitom jsou to naši spoluobčané, kteří dlouhou dobu s námi žili ve společné vlasti, než se rozpadl Sovětský svaz.

Rusko se ale nezastavilo...
Hlavním úkolem operace, pokud budeme hovořit o území, je dosažení hranice s členskými státy NATO. Území, která budou osvobozena, demilitarizována a denacifikována, budou mít rovněž na vybranou, jak chtějí dál žít. A v závislosti na tom, jak se obyvatelé rozhodnou –⁠ zda budou s Ruskem, nebo Evropou –⁠ budou tato území dál fungovat. Rusko nebude provádět okupační politiku. Rusko se bude opírat o hlasování lidí, kteří žijí v těchto oblastech.

Domnívám se, že ruské vedení si je vědomo, že ne všechny oblasti budou mít zájem o připojení k Rusku. To je historický fakt. Někoho násilně připojovat, aby poté docházelo k dlouhodobým následkům spojených s radikalizací obyvatel, k terorismu, to Rusko neplánuje (násilně obsazeny a na základě mezinárodně neuznávaných referend už byly Ruskem anektovány Krym, Doněcká, Luhanská, Chersonská a Záporožská oblast. Podle dostupných informací ve všech těchto oblastech nadále aktivně působí ukrajinští partyzáni, pozn. red.).

Podle vás mezinárodní společenství takový výsledek ukrajinského konfliktu bude akceptovat?
Domnívám se, že svět výsledky zvláštní vojenské operace bude vnímat spíš kladně. Odmítavý postoj bude mít Evropa, Spojené státy a Velká Británie. Hlavním protivníkem bude vojenské a politické vedení těchto zemí, ale obyvatelé budou výsledek operace schvalovat (Valné shromáždění OSN v nové rezoluci znovu vyzvalo Rusko, aby okamžitě stáhlo své jednotky z Ukrajiny. Text schválený vpředvečer prvního výročí invaze podpořilo 141 zemí včetně České republiky, proti bylo sedm delegací a dalších 32 se zdrželo. Společně s Ruskem se proti němu postavily také Bělorusko, Eritrea, Mali, Nikaragua, Severní Korea a Sýrie, pozn. red.).

Změnil jste v něčem po roce konfliktu názor na ukrajinskou armádu?
Když začínala zvláštní vojenská operace, panoval názor, že celé ozbrojené síly Ukrajiny nemohou být nakaženy virem ukrajinského nacismu. Že pouze zástupci nacionalistických praporů, kteří působili v ukrajinské armádě, jsou nositeli tohoto viru. Avšak během zvláštní vojenské operace se ukázalo, že jsme se zmýlili.

Ukázalo se, že tato ideologie, která má protiruské zaměření –⁠ všechno, co je spojené s Ruskem, je vnímáno nenávistně –⁠ byla pro ukrajinskou armádu určující. Lidé, kteří vyjadřovali nějaké proruské nálady, byli, jak se říká, hluboko zakonspirovaní. Skrývali své upřímné pocity, aby se nestali terčem represí.

Během zvláštní vojenské operace se ukázalo, že armáda, která měla bránit ukrajinské obyvatele, prováděla konkrétní represe vůči obyvatelstvu.

Domnívali jsme se, že ukrajinská armáda je armáda, v níž je ještě něco lidského, ukázalo se, že to tak není. To ovlivnilo průběh bojů. Pokud dříve se k ukrajinským vojákům chovali s určitou lítostí, tak později se tento pocit začal vztahovat jen na válečné zajatce. Přičemž z naší strany nedochází k žádným zločinům vůči zajatcům (podle čtvrtečního vyjádření ukrajinské prokuratury bylo na Ukrajině od začátku invaze zaznamenáno přes 71 tisíc válečných zločinů ze strany ruské armády včetně těch spáchaných na zajatcích. Někteří ruští vojáci otevřeně mluví o mučení ukrajinských zajatců. Například v masových hrobech u města Izjum byly podle Ukrajinců jak těla civilistů, tak popravených vojáků, pozn. red.), což se nedá říct o ukrajinské straně.

A co zmiňovaná západní pomoc?
Nečekali jsme, že boje ukrajinské armády jsou řízeny ze štábů NATO. Že ukrajinské síly budou používat družicovou rozvědku a družicovou komunikaci. Protivník má taktické a operačně taktické mapy, na kterých jsou znázorněny cíle. Těmito cíli nejsou jen pozice ruských vojsk, ale i to, co se dá považovat za civilní infrastrukturu.

Nečekali jsme také, že v ukrajinské armádě bude bojovat tolik zahraničních žoldáků. Nejenom profesionálních vojáků, ale i těch, kteří bojovali na straně teroristických organizací (Leonkov má zřejmě na mysli čečenské bojovníky. Ví se, že na Ukrajině bojuje se svými lidmi Abdul Hakim Šišani, zakladatel Ajnad al-Kavkaz, džihádistické organizace působící v Sýrii, pozn. autora).

Tyto faktory se zprvu považovaly za výjimečné případy, ale když se ukázalo, že to je všeobecný jev, tak jsme změnili vztah k válčení na Ukrajině.

Jak si vysvětlujete stagnaci na ukrajinské frontě? Poslední dobou se bojuje jen na určitých úsecích –⁠ Bachmut, Vuhledar, Marjinka na periferii Doněcka...
Ano, vzniká takový dojem, že postup na frontě je pomalý. To je spojeno s tím, že když jsme začínali zvláštní vojenskou operaci, tak se jí měl zúčastnit omezený kontingent. Domnívali jsme se totiž, že na Ukrajině je většina prorusky naladěných občanů a vojáků, se kterými se nám podaří domluvit, třeba aby svrhli Zelenského vládu. Ale ukázalo se, že k tomu nedojde. Ten kontingent, který vstoupil na Ukrajinu, nebyl schopen vyplnit cíle mise. K tomu je nutné mít víc vojáků, více zbraní a vojenské techniky.

Ukázalo se, že další postup je obtížný a opačná strana zvyšuje svou vojenskou sílu, a že tím vystavujeme nebezpečí vlastní vojáky a obyvatele, které vojáci chrání. Proto bylo rozhodnuto vyhlásit částečnou mobilizaci, která měla napravit tuto situaci. Nikoliv však abychom stáli na bojové linii, ale abychom se pohybovali dál na západ.

Během částečné mobilizace se objevila řada nedostatků, které neumožnily mobilizované vojáky okamžitě poslat na frontu. Proto se částečná mobilizace roztáhla přibližně na dva měsíce a proces trval déle, než se předpokládalo.

Nicméně tyto problémy jsou už za námi. Teď jsme připraveni jít dál. Rok 2023 bude rokem, kdy ruská armáda bude postupovat.