Denně se ztrácí desítky dětí. Většinu z nich se však podaří najít, říká kriminalista
Výběr redakce
V Česku se ročně ztratí tisíce dětí, většinu z nich se naštěstí policistům daří najít. Šéf speciálního policejního útvaru Jan Rybár, který se zaměřuje na pátrání po pohřešovaných, popsal nejčastější důvody, proč se děti dostávají do jejich databáze.
„Denně nám volá okolo 25 lidí kvůli ztraceným dětem. Do databáze pohřešovaných se jich naštěstí dostane ale daleko méně. Zhruba 1400 ročně,“ popsal kriminalista Rybár.
Čtěte také
Nejčastěji se podle něj ztrácí děti mezi dvanáctým a šestnáctým rokem, tedy takzvaní puberťáci, kteří utíkají z domova. „Pokud se ztratí malé dítě, které je staré přibližně pět let, policisté nebo rodina ho obvykle najde do několika málo hodin,“ uvedl. Zvláštní kapitolu podle něj představují děti, které odvezli jejich rodinní příslušníci do zahraničí.
„Často to bývají partneři, kteří se o své ratolesti přou. Jeden z rodičů je cizinec a odveze si dítě do své vlasti,“ popsal Rybár s tím, že malé procento pak představují děti, které se staly oběťmi trestného činu. „Ale to je naštěstí zanedbatelný počet,“ doplnil.
Raději tragédii než desítky let nejistoty
Zdůraznil, že důležitou roli hraje při pátrání čas. „Pokud už dítě stráví první noc mimo domov, šance na jeho nalezení se rychle snižují,“ uvedl. „Existují i případy, kdy se dítě nedaří najít desítky let, z databází ale jen tak nezmizí. Pátrání pokračuje dál,“ řekl kriminalista.
Čeští detektivové téměř vždy děti nakonec najdou. Většinou tak mají pátrání šťastný konec. Když někdo dítě unese do zahraničí, mohou o jeho návratu rozhodovat soudy i roky. Jsou ale případy, kdy se děti sice podaří najít, ale už bez známek života. Buď se staly obětí násilného činu, nebo třeba zemřely nešťastnou náhodou.
„Ono to zní smutně, ale pro rodiče a blízké je kolikrát lepší, když mají všechny informace hned od začátku. I když to bude těžké, rodina bude vždycky radši za tragickou zprávu, než aby žila dvacet nebo třicet let s myšlenkou, že je jejich dítě naživu,“ dodal Rybár.
Nechceme dítě vrátit do místa, kde se mu děje příkoří, říká expert
Děti se ztrácí z mnoha důvodů. Častokrát podle něj řeší své problémy a nejsou ani příliš sdílné. „Nechtějí s námi mluvit. Policie je pro ně represivní složka, pořád se na nás takhle pohlíží. Útěky zpravidla řeší nějaké své problémy nebo třeba situaci v rodině,“ popsal Rybár.
Během své praxe už zažil několik chvil, kdy dítěti na útěku rozuměl. „Byl bych rád, kdybych ho jako policista mohl vrátit do bezpečného prostředí, kterým by domov měl být. Mnohdy tomu ale tak není, děti utíkají z dysfunkčních rodin,“ vysvětlil Rybár.
„Snažíme se zjistit důvod, proč utíká, abychom ho nakonec nevypátrali a nevrátili sice do domova, ale zároveň místa, kde se mu děje nějaké příkoří,“ dodal kriminalista v pořadu 360° Martina Půra na CNN Prima NEWS. Na celé video se můžete podívat níže.
Pátrání Zdroj: Profimedia.cz
Čtěte také
