Deprese, úzkost, alkohol. Pandemie ovlivnila duševní zdraví i psychiatrickou péči

Už na jaře přibylo duševních poruch a v době druhého zavedení karanténních opatření čísla ještě vzrostla. ČTK to řekl psychiatr Pavel Mohr z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ). Mohr také předsedá Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti (ČPS) Jana Evangelisty Purkyně.

Podle výzkumů odborníků přibylo zejména depresivních a úzkostných poruch, ale také konzumace alkoholu a sebevražedných myšlenek. „Lockdown má negativní dopady zejména na mladší populaci, ve věku 18 až 24 let a na lidi, kteří jsou ohroženi ekonomickými problémy, ztrátou zaměstnání. Jsme také svědky duševních obtíží u lidí, kteří prodělali infekci čínským koronavirem, zvýšená únavnost, nespavost, kognitivní poruchy,“ uvedl Mohr.

Čísla z průzkumů odpovídají i zkušenostem z ambulancí, ve kterých přibylo lidí, kteří nově vyhledávají pomoc, psychiatři také evidují zhoršení psychického stavu především u pacientů s úzkostnými poruchami. „Tito pacienti se také obávají návštěvy ambulance, tak je buď odkládají, nebo preferují distanční kontroly,“ dodal psychiatr.

Podle něj distanční péče (telefonicky, přes Skype, Facetime, Zoom) pomohla v jarních měsících, kdy platila nejpřísnější opatření, zachovat kontinuitu péče. „Nyní, se snížením úhrad distanční péče, je méně využívaná. Navíc ji nelze využít při iniciálním kontaktu, prvovyšetření a jen omezeně v psychoterapii,“ doplnil Mohr.

Negativní dopady mají podle něj opatření i na lůžkovou péči. Vedle zvýšených nároků na hygienická a protiepidemická opatření to je zákaz návštěv a propustek v psychiatrických zařízeních. Povinné roušky také podle psychiatrů ztěžují osobní kontakt a komunikaci, což hraje významnou roli v péči o pacienty s psychickými obtížemi.