360°, Cyril Höschl, Radek Ptáček - 17.2. v 20:14
Společnost je vedena chaoticky a nedůvěryhodně, proto je div, že se lidé nechovají ještě hůř. Jsou zahnaní do kouta a nevědí, co dělat, řekl v pořadu 360° Pavlíny Wolfové klinický psycholog a psychoterapeut Radek Ptáček. Psychiatr a ředitel Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl ale podotkl, že vidí světlo na konci tunelu.
„Společnost se chová takovým způsobem, jak je vedena, tedy v tuto chvíli naprosto chaoticky a nedůvěryhodně. Divím se, že se vůbec někdo diví, jak se lidé chovají. Naopak se podivuji, že se nechovají ještě hůř,“ uvedl v pořadu 360° Pavlíny Wolfové televize CNN Prima NEWS Radek Ptáček.
Upozornil, že společnost je zahnaná do kouta a neví, co dělat. „Chybí mi uvědomění si, že společnost není součet jednotlivců nějakou zodpovědností, jak řekl ministr zdravotnictví, ale chová se jako celek,“ narážel na slova ministra Jana Blatného (za ANO), který ve středu ráno řekl, že doteď nás držela opatření, ale přestala fungovat, a tak se bude muset začít rozhodovat správně každý sám za sebe.
Podle Ptáčka se lidé dostali do bodu beznaděje. „Všichni boříme do bažiny beznaděje, protože doposud nebylo vůbec jasné, co kdo má dělat. Střídaly se nesrozumitelné zákazy a příkazy a ve chvíli, kdy nevíme, co nás čeká, někdo řekne ‚teď se rozhodujte každý sám‘,“ kroutil hlavou Ptáček.
Chyba se stala na začátku pandemie
Podle ředitele Národního ústavu duševního zdraví Cyrila Höschla se chyba stala už na začátku pandemie. „Místo apelu na osobní zodpovědnost se neapelovalo nejdřív na nic, a potom se začalo prudce zavírat, vyhánět lidi na home office, zavírala se kina, divadla, školy, sportoviště. Potom přišel zákaz shromažďování většího počtu nakonec i malého počtu osob. Pak se dělaly různé restrikce, které ruku v ruce s tím, že se situace dramaticky nelepšila, vedly ke klesající ochotě spolupracovat,“ shrnul psychiatr.
Klinický psycholog a psychoterapeut Radek Ptáček Zdroj: Dáša Šamanová
Klinický psycholog a psychoterapeut Radek Ptáček Zdroj: Dáša Šamanová
Podle Höschla se situace měla vzít za opačný konec a od začátku se měl klást důraz na osobní zodpovědnost. „I na to, že různé skupiny obyvatel jsou různě rizikové. Mohlo to být cílenější,“ podotkl Höschl, uznal ovšem, že po bitvě je ale každý generál.
Zároveň konstatoval, že vidí světlo na konci tunelu. „Když se jakákoliv infekce rozšíří do určitého stupně, stoupá pravděpodobnost, že se trend obrátí. A jestliže se situace dnes začíná prudce zhoršovat, asi vinou britské mutace, situace se začne rychle lámat. Čili čím hůř dnes, tím lépe možná za týden, za čtrnáct dní,“ zdůraznil Höschl s tím, že se Češi nechovají zas tak diametrálně odlišně od Rakušanů nebo Němců.
