Děti a návykové látky
Až třicet procent šestnáctiletých dětí v ČR pravidelně kouří, potvrdil redakci CNN Prima NEWS Odbor protidrogové politiky. V užívání návykových látek bohužel stále patříme k mezinárodní špičce. V době pandemie nového koronaviru se navíc zájem o drogy mezi mladistvými zvýšil a odborníci varují, že v letních měsících tomu nebude jinak.
Největší nárůst počtu rodičů žádajících o pomoc kvůli experimentování jejich dětí s drogami je podle adiktologů pravidelně po letních prázdninách, kdy mají ratolesti hodně volného času a rodiče nad nimi nemají takový dozor jako během školního roku.
První kontakt s drogou mezi 10. a 12. rokem
Děti se do prvního kontaktu s drogou dostávají už mezi 10. a 12. rokem, typickými prvními drogami jsou alkohol, cigarety nebo marihuana, zmínila reportérka CNN Prima NEWS Jana Schillerová.
Adiktolog: Děti mívají první zkušenost s drogami už v deseti letech
Děti experimentují s drogami častěji přes léto. Souvisí to hlavně s tím, že mají více času a méně povinností. Do prvního kontaktu s návykovými látkami se obecně dostávají už v deseti letech. Základem prevence je objektivní komunikace s rodiči. Odstrašování obecně nefunguje, tvrdí adiktolog Aleš Kuda, který byl hostem pořadu Interview.
„Někdy se potkáváme i s dětmi, které se snaží užívat v 8, 10 letech marihuanu, extázi a halucinogeny,“ uvedl vedoucí terapeutické komunity Sananim Karel Chodil.
Zájem o návykové látky mezi šestnáctiletými potvrzuje i Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách, která probíhá jednou za čtyři roky.
„Padesát procent šestnáctiletých někdy v životě kouřilo a mezi pravidelné kuřáky patří zhruba třicet procent,“ zmínila ředitelka Odboru protidrogové politiky Úřadu vlády České republiky Jarmila Vedralová.
Mezníkem bývá přechod ze základní na střední školu
Dva roky stará školní studie katedry psychologie na Univerzitě Palackého v Olomouci uvádí, že významným mezníkem pro zkušenosti s drogami je přechod ze základních na střední školy.
V případě, že rodič začne mít podezření, dítě drogy bere, měl by věnovat větší pozornost varovným signálům, jakými jsou například výkyvy nálad, časté poruchy spánku, ztráta zájmů, nebo ztráta peněz v domácnosti. Závislost může podle lékařů začít třeba i neúspěšným vysvědčením.
