Děti jsou po pandemické výuce tři měsíce pozadu. Nejvíc v matematice, ukázala analýza
Žáci v Česku ztratili během výuky na dálku asi tři měsíce učení. Nebyla tak efektivní. Zdroj: FTV Prima
Distanční výuka v době uzávěry škol při epidemii COVID-19 neměla na učení žáků tak velký dopad, jak zpočátku naznačovala zjištění o nulové efektivitě. Tou strašili například v Nizozemsku. Žáci za dobu epidemie ztratili v průměru asi tři měsíce učení. V češtině se proti době před COVID-19 zhoršily výsledky dětí letos na jaře v 60 procentech škol a v matematice v 69 procentech.
Mezi školami jsou ovšem rozdíly. Zatímco v některých se mohlo podařit učivo s žáky už zase dohnat, jiné s tím mohou mít potíže. Vyplývá to ze zjištění společností PAQ Research a Kalibro, která na webu zveřejnil sociolog Daniel Prokop.
Zjištění vychází z výsledků testování žáků pátých tříd v 88 školách v době před epidemií a při ní, kdy měli školáci od března 2020 přerušovaně několik měsíců výuku na dálku. Data sbírala společnost Kalibro. Testování se zúčastnilo letos v květnu 2 234 žáků, loni v únoru 2 207.
Čtěte také
Děti psaly v obou letech stejný test z češtiny a matematiky. Podle Prokopa byly výsledky páťáků letos v květnu lepší či mírně horší než u žáků pátých tříd loni v únoru, přičemž normálně by se v pozdějším období školního roku měly zlepšovat.
Stagnace a zaostání školáků v meziročním srovnání podle sociologa naznačuje, že při výuce na dálku zůstali zhruba tři měsíce pozadu. V češtině si pohoršilo 60 procent škol a v matematice 69 procent, uvedl Prokop.
„Naše odhady dopadů na učení jsou vyšší než odhady dopadů celého školního roku 2020/21 na výsledky v USA, nicméně nepotvrzují výzkumy zkraje pandemie, které například v Nizozemsku naměřily takřka nulovou efektivitu distanční výuky,“ zhodnotil. Část propadu dovedností dětí podle něj mohly školy po návratu žáků do lavic už zase dohnat.
Vliv měla i rodina
Epidemie podle sociologa zdůraznila rozdíly mezi školami dle úrovně vzdělanosti rodičů dětí. „Výsledky ukazují, že slabší žáci se vzdělanějšími rodiči mohli profitovat z domácího prostředí a účasti rodičů na jejich vzdělávání. Jejich výsledky neklesly tolik. Zato školy, kde je více dětí s nízkým socioekonomickým statusem a horšími výsledky, zaostaly výrazně. Jelikož již před pandemií měly tyto školy nízké výsledky, je u nich vysoké riziko dalšího zaostávání a vzdělávací neúspěšnosti,“ shrnul analytik PAQ Research Václav Korbel.
Prokop pochválil ministerstvo školství za přípravu Národního plánu doučování, který by měl pomoct dětem s potížemi v učení. Další peníze na doučování doporučil cílit přímo na školy, kam chodí větší množství žáků z chudých rodin a s horšími výsledky.
Na podzimní doučování žáků poté, co absolvovali distanční výuku, vyčlenilo ministerstvo školství zhruba 250 milionů korun, které rozdělilo do všech základních a středních škol. Od začátku roku 2022 do konce školního roku 2022/2023 na to má navázat program podpory škol z Národního plánu obnovy se třemi miliardami korun. Do výuky na dálku se podle ministerstva v minulých měsících vůbec nezapojilo kolem 11 tisíc žáků, tedy asi procento všech žáků ze základních škol.
Čtěte také
Spolehlivý, rychlý a nezávislý zpravodajský servis.
