Učitelka Patricia Babelová ze základní školy ve berlínské čtvrti Neukölln pomáhá žákovi s odběrem vzorku pro test na koronavirus. Zdroj: Getty Images
Přerušit vyučování ve třídách, umožnit psaní písemných zkoušek doma a pokračovat v testování žáků ve školách. To požaduje po německé vládě nově vzniklá studentská iniciativa Budeme hlasití. Argumentuje tím, že koronavirová epidemie nepolevuje a školáci jsou už psychicky vyčerpaní.
Současný školní život během vlny omikronu je „obzvlášť tísnivý“, řekla devatenáctiletá Johanna Börgermannová z vedení iniciativy pod německým hashtagem #WirWerdenLaut (Budeme hlasití) v diskusním pořadu „Markus Lanz“ německé veřejnoprávní televize ZDF. Podle ní jde o jeden z důvodů, proč by se v současné koronavirové situaci měla v sousední zemi přerušit výuka ve třídách.
Börgermannová připustila, že prezenční výuka je pro žáky nejlepší formou vzdělávání. Podle ní však existují děti, které před odběrem vzorků pro koronavirový test ve školách plakaly. Strach z pozitivního výsledku a s ním spojených následků je podle ní až „neuvěřitelný“ a některé děti se z toho hroutí a stávají se psychicky labilními.
Proto Börgermannová vyzvala politiky, aby umožnili tzv. dálkové studium. A zároveň se ptala, zda je rozumné nechat tyto děti chodit do školy, když je to pro ně „mučení“. „Když se skutečně neučí, tak se prostě cítí nepříjemně. Proto chceme těmto dětem umožnit účastnit se kolektivního učení na dálku,“ vysvětlila Börgermannová a uvedla příklad: „Chceme, aby se žáci, kteří se učí doma, zapojili hybridním způsobem. V takovém případě by výuka probíhala ve třídě, ke které by se děti mohly připojit i digitálně z domova.“
Současný tlak vytváří psychické problémy žáků
Podle Börgermannové to však neznamená, že by možnost připojit se ke studiu on-line využila většina studentů. „Prostě chceme, aby všichni žáci vnímali vzdělání opět jako něco hodnotného a nebyli psychicky nemocní z tlaku, kterému jsou nyní vystaveni,“ řekla a apelovala na politiky: „Naším cílem musí být, aby se každé dítě, každý žák cítil při naplňování svého práva na vzdělání dobře.“
Politička opoziční Křesťansko-demokratické unie CDU Karin Prienová, předsedkyně Konference zemských ministrů školství a kultury, však kontrovala: „Nemyslím si, že to může fungovat — alespoň ne u těch nejmenších. U těch, kteří se teprve učí o jazyce a vztazích, by to rozhodně nefungovalo. Na druhou stranu, u starších dětí by to šlo.“ Prienová zároveň upozornila, že on-line výuka nemůže nahradit osobní účast při diskusi ve třídním kolektivu.
Nastínila také způsob, jak se vypořádat s úzkostí z testů na koronavirus. V nejsevernější spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko nabízejí úřady žákům možnost domácího testování s povinností předložit prohlášení o jeho správném provedení. Kdo by podváděl, může být trestně odpovědný a hrozila by mu pokuta.
Börgermannová velmi důrazně odmítla návrh, že by se v současné omikronové vlně mělo upustit od testování studentů ve školách. „Myslím, že je velmi, velmi nebezpečné říkat, že pozitivně testované žáky necháme dál ve škole,“ řekla studentka a zdůraznila: „Není třeba riskovat, že se nakazí celá třída nebo ročník. Debatu o zdraví žáků nesmíme omezovat pouze na riziko infekce, ale také na psychologické faktory.“
Německo stále trápí vlna nově nakažených mutací omikron. Institut Roberta Kocha, který v zemi sleduje vývoj koronovirové pandemie, ohlásil za posledních 24 hodin 240 172 nově nakažených. Neustále stoupající, a tedy denně dosahující rekordních hodnot, je tzv. týdenní incidence, tedy počet nových případů na 100 tisíc obyvatel za sedm dnů. Ta nyní činí 1 472,2, před týdnem to bylo 1 465,4. Pro srovnání: v Česku je 1 689 nově nakažených za sedm dnů, před týdnem 1 829.
