Dienstbier: O střetu zájmů Babiše nelze pochybovat, Faltýnek patří mezi nejhorší šíbry

„Klientelismus je zosobněný v postavě Andreje Babiše. Nikdo soudný nemůže pochybovat, že je ve střetu zájmů,“ prohlásil na adresu premiéra Dienstbier. Babiš je dlouhodobě kritizován kvůli holdingu Agrofert. Ten sice aktuálně oficiálně nevlastní, protože jej vložil do svěřenských fondů, aby vyhověl podmínkám zákona o střetu zájmů, kritika ale neutichá. Babišovi oponenti tvrdí, že předseda vlády Agrofert i nadále ovládá.

Dienstbier ve vysílání CNN Prima NEWS připomněl, že když Babiš vstupoval do politiky se svým hnutím ANO, prezentoval jej jako „protikorupční“. Boj proti korupci se však podle bývalého senátora s příchodem Babiše nezlepšil, ba naopak. „Prorostlo to do státních institucí. Klientelismus je de facto zlegalizovaný,“ dodal Dienstbier.

Problém vidí také v tom, že když Babiš prostřednictvím Agrofertu koupil mediální dům Mafra, do něhož spadají mimo jiné například deníky Mladá fronta DNES či Lidové noviny, propojil politickou, ekonomickou a mediální moc.

Babiše podle svých slov rozhodně nepovažuje za člověka, který bojuje proti korupci. „Přijde mi směšné, když se někdo takový jako Andrej Babiš stylizuje do bojovníka proti korupci a jeho pravou rukou je Jaroslav Faltýnek, který byl dlouho v ČSSD a byl brán za jednoho z nejhorších šíbrů v regionech,“ připomněl Dienstbier postavu donedávna ještě 1. místopředsedy hnutí ANO.

Nejabsurdnější je kauza Nagyová, říká Benda

Poslanec ODS a šéf sněmovního ústavně právního výboru Marek Benda poukázal na to, že českou politiku během let poznamenalo mnoho kauz ČSSD a ODS i jiných stran a jejich politiků, žádné ale dosud nebyly tak závažné jako ty, s nimiž se společnost setkává v posledních letech.

Podle Bendy byla důležitým předělem kauza Nagyová, kvůli které skončil premiér Petr Nečas z ODS a padla jeho vláda. „Přišel rok 2013, zásah policejních důstojníků na Úřadu vlády, obskurní obvinění Petra Nečase, rozpad vlády za podpory prezidenta Miloše Zemana a nástup takzvaného protikorupčního hnutí,“ zmínil Benda s tím, že za Andreje Babiše je situace horší, než byla právě před osmi lety. „Korupce je dnes mnohem institucionalizovanější,“ doplnil dlouholetý poslanec ODS. Samotnou kauzu Nagyová pak považuje za „dodnes nejabsurdnější“.

Podle Bendy politici v minulosti odstupovali za daleko menší prohřešky, než které sledujeme dnes. „To, za co se odstupovalo v minulosti, se dneska přejde, jako by se nic nedělo,“ řekl. Společně s Dienstbierem připomněli bývalého premiéra z řad ČSSD Stanislava Grosse, který odstoupil kvůli nevyjasněnému nákupu svého pražského bytu za zhruba čtyři miliony korun.

Návrat Michala Haška je chyba

Někteří politici, kteří kvůli nějaké kauze odešli z veřejného života, se ovšem po čase vrátili. Příkladem je nově jmenovaný náměstek ministra vnitra Jana Hamáčka Michal Hašek (oba ČSSD), který před lety patřil k nejmocnějším mužům sociálních demokratů. Po volbách v roce 2013 pokoušel „odstřelit“ lídra strany Bohuslava Sobotku. Akce vešla do povědomí jako tzv. lánský puč.

Hamáček se tehdy společně s dalšími stranickými špičkami potají sešel ihned po volbách s prezidentem Milošem Zemanem. Schůzku následně popíral až do doby, než jeden z účastníků, pozdější ministr vnitra Milan Chovanec, jednání se Zemanem potvrdil. „Jeho jmenování jsem velmi kritizoval. Někdo, kdo zalže jedenáctkrát v přímém přenosu, je navždy zdiskreditován,“ říká k Haškově návratu Dienstbier a připomněl jeho televizní vystoupení v ČT, v němž několikrát popřel schůzku v Lánech se Zemanem.

Do vysoké politiky se vrátil také exministr obrany Alexandr Vondra (ODS), který se v roce 2019 stal europoslancem a poté také místopředsedou občanských demokratů. Benda ho ovšem hájil s tím, že z korupce byli obviněni pouze někteří z jeho podřízených. „Alexandr Vondra se na sedm let odebral z politiky. Pak kandidoval z nevolitelného místa (15. místa, pozn. red.), a přesto se dostal do europarlamentu,“ dodal Benda.