Příchod do práce (Ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Téměř 60 % zaměstnavatelů nemá digitalizovanou evidenci docházky. Na nepoctivých praktikách, jako je vzájemné půjčování přístupových kartiček, brzké odchody nebo falešné přesčasy, přitom české firmy prodělávají až 7 % mzdových nákladů ročně. Při průměrné české mzdě to znamená až 34 tisíc korun na zaměstnance. Na nízkou míru digitalizace společností v Česku poukazuje průzkum společnosti Fingera.
Z dat společnosti Fingera vyplývá, že 32 % českých firem nevede evidenci docházky svých zaměstnanců vůbec. Dalších 27 % firem příchody a odchody eviduje, ale pouze pomocí nedigitálních nástrojů – například tzv. píchaček (2 %), papírových sešitů (5 %) nebo blíže nespecifikovaných prostředků (19 %). Absence digitalizovaných systémů však představuje pro firmy řadu rizik a náklady navíc.
Za rok mohou firmy podle průzkumu přijít kvůli nepoctivé docházce, podvodům i administrativní zátěži až o 7 % mzdových nákladů. Společnosti navíc nereagují na poptávku zaměstnanců po využití nových technologií, na které jsou zvyklí.
České firmy zatím nedigitalizují
Alespoň nějakou formu digitální evidence docházky či přístupu využívá 41 % společností působících v Česku. Více než třetina všech firem (32 %) spoléhá na přístupové karty (6 %), čipy (22 %) nebo na kombinaci čipů a karet (4 %). Tato řešení sama o sobě neověřují identitu uživatele, což podle dat přispívá k vysoké míře nepoctivého zacházení pracovníků s docházkou. Půjčují si kartičky, zaznamenávají docházku vzájemně i v době nepřítomnosti, odcházejí z práce dříve či naopak zapisují falešné přesčasy.
„Například ve výrobě většina firem zavedla čipové karty a podobné systémy již před delší dobou. Tato řešení ale nejsou samozřejmě samospásná. Dochází u nich k chybám nebo opomenutím, a tak se docházky musí stejně kontrolovat a revidovat. S papírovými docházkami se již u klientů setkáváme méně, úplnou výjimkou ale nejsou. Určitý smysl mohou mít při krátkodobých úvazcích nebo brigádách, kde se nevyplatí vytvářet speciální účty. U řady společností z jiných oborů ale vidíme trend docházku také vůbec nesledovat,“ uvedl ředitel personální společnosti Orienta Tomáš Surka.
ČTĚTE TAKÉ: Řidičák bude přežitkem, říkají experti. Udržitelnosti dosáhneme skrze veřejnou dopravu
„Firmy finančně tratí právě na nepoctivosti, ale také vyšší administrativní zátěži a personálním zatížení HR oddělení, recepčních či vrátných. Využitím ověřování otisku prstu mohou firmy ušetřit ročně 3 až 5 % mzdových nákladů, u tvářové biometrie jde dokonce o 5 až 7 %. Při průměrné měsíční mzdě jde za rok o 14 až 34 tisíc korun na jednoho zaměstnance,“ uvedl Petr Ducháček, regionální manažer Fingera pro ČR.
Biometrie je dnes v mnoha oblastech nejběžnějším způsobem ověření identity, který využívají uživatelé každý den pro odemykání mobilního telefonu, ověřování plateb či identifikaci na letišti. České firmy zatím ale pohodlí toho, nemuset se vracet pro zapomenutou kartičku nebo se zapisovat ručně do sešitu, dopřávají pracovníkům jen ve 4 % případů.
