Evropská unie chce už příští rok začít testovat digitální euro, které spadá do globálního projektu takzvaných CBDC – digitálních měn centrálních bank. Ty mají v budoucnu doplnit či nahradit současné měny, které země po celém světě používají. CBDC se na první pohled podobají kryptoměnám, ve skutečnosti jsou ale totálně centralizovaným finančním nástrojem.
Brusel oznámil, že chce testovat digitální euro už v příštím roce. Podle Francie bude digitální měna centrálních bank v plném provozu do tří let, podle šéfky Mezinárodního měnového fondu Kristaliny Georgievové to bude trvat roků pět. Tak či tak, CBDC jsou zjevně nevyhnutelnou budoucností finančního světa. A jednou z nejvlivnějších odnoží digitálních měn centrálních bank má být euro. Ale ne to obyčejné – digitální.
V čem bude lepší než dosavadní měna eurozóny? Logická otázka nemá ze strany unijních struktur úplně jednoduchou odpověď. Hlavní definice nové měny je tato: „Digitální euro bude stejné jako eurové bankovky, akorát digitální.“ Jenže už nyní existuje drtivá většina peněz ve virtuální podobě a mezi lidmi koluje jen zlomek z celkového objemu peněz. V tom tedy nebude ten největší rozdíl.
„Digitální euro nenahradí hotovost, chce ji spíše doplňovat,“ uvádí se dále na webu Evropské centrální banky. Kde jinde. Centrální banky budou mít totiž v systému digitálního eura klíčovou a dosud nevídanou roli. „Elektronické peníze bude vydávat Eurosystém složený z Evropské centrální banky a národních bank eurozóny,“ píše se na webu.
Jamajka spustí vlastní digitální měnu. Každý rok s ní nahradí část peněžní zásoby
Jamajka v prvním čtvrtletí letošního roku spustí projekt takzvaných digitálních měn centrálních bank (CBDC). Ten spočívá v tom, že současnou peněžní zásobu bude každý rok z pěti procent nahrazovat digitální jamajský dolar. CBDC se obecně nepovažují za kryptoměny, jelikož nad bankovními digitálními měnami vládne centrální autorita.
Na tom by ještě nebylo nic divného. I dnes emitují peníze centrální banky. Jenže roli distributora, který peníze zprostředkovává klientům, zastávají banky komerční. Právě to se má s příchodem CBDC změnit. V systému digitálního eura, dolaru nebo jüanu se o emisi i distribuci digitální měny postará centrální banka.
Problémy digitálního eura
Tento fakt proto rozvíjí mnohé kontroverzní debaty. Z projektu totiž zatím vyplývá více negativ než pozitiv. Mezi odpůrce CBDC i digitálního eura dlouhodobě patří například tuzemský ekonom Lukáš Kovanda, podle kterého jsou tyto nástroje cestou do feudalismu a nesvobody.
V systému CBDC bude mít totiž centrální banka stoprocentní kontrolu nad penězi ve virtuálním oběhu. A zřejmě bude schopná dohlížet na to, za co lidé utrácejí. Uživatelé budou moci používat digitální euro zřejmě prostřednictvím mobilní aplikace.
Někteří ekonomové proto kritizují přímé napojení státu na peníze občanů a obávají se, že CBDC jsou výrazným zásahem do soukromí. Je totiž pravděpodobné, že například Čína bude chtít digitální peníze propojit se svým kreditovým systémem. V případě nevhodného chování jedince tak bude stát schopný omezit přístup dotyčného k penězům.
Evropská centrální banka naopak argumentuje tím, že státní digitální peníze jsou především bezpečným a spolehlivým nástrojem, který ochrání peníze klientů i v časech finanční krize, kdy by klasické komerční banky nebyly schopné své zákazníky obsloužit.
Někteří lidé mylně považují CBDC za státní obdobu kryptoměn, nic ale není dále od pravdy. Kryptoměny jsou decentralizované, zato CBDC mají jednu autoritu, která systém řídí. Kryptoměny jsou navíc početně omezené, peníze v konceptu CBDC ale budou zřejmě stejně nafukovací jako ty současné.
