V rámci protestů proti zákazu potratů vyšly v Polsku opakovaně do ulic desetitisíce lidí (snímek z Krakova ze 7. listopadu 2021). Zdroj: ČTK
Fakultní nemocnice ve městě Bialystok na východě Polska odmítla šestadvacetileté ženě ukončit těhotenství, přestože podle prenatálních vyšetření měl plod nevyléčitelnou, smrtelnou vadu – neměl lebeční kosti. Po takové diagnóze se žena psychicky zhroutila a propadla depresím. O případu informovala polská média.
Nemocnice odmítla vykonat interrupci i přes smrtelnou vadu plodu s odvoláním na verdikt ústavního soudu, který loni na podzim postavil interrupce prakticky mimo zákon. Kvůli rozdílným interpretacím nejasných předpisů se lékaři bojí rozhodnout o přerušení těhotenství z obavy, že přijdou o živobytí a budou čelit trestnímu stíhání.
Ženě v dramatické situaci mezitím pomohla jedna nevládní organizace – Federace pro věc žen a plánování rodiny. Paní Agata podle ní už podstoupila interrupci v jiném městě „obklopena plnou péčí, pochopením a empatií ze strany lékařů a zdravotnického personálu“ a již se vrátila z nemocnice domů. Fyzicky se cítí v pořádku, ale potřebuje psychickou podporu, uvedl na svém webu list Gazeta Wyborcza. Dodal, že zmíněný spolek nyní zahájil právní bitvu proti nemocnici v Bialystoku stížností u ochránce práv pacientů a chystá žalobu u soudu.
O odsouzení dítěte k smrti ani slovo
Nemocnice v Bialystoku odmítnutí pacientce potvrdila i písemně, přičemž se odvolala na názor právnického spolku blízkého katolické církvi, že deprese nemůže být důvodem k interrupci, protože neohrožuje zdraví a život. Toto písemné vyjádření se ani slovem nezmiňuje o skutečnosti, že dítě bez lebečních kostí by bylo odsouzeno k smrti, i kdyby přišlo na svět živé, pozastavil se server Onet.
Těhotenství lze nyní v Polsku legálně ukončit jedině tehdy, když je důsledkem znásilnění či incestu nebo když ohrožuje život matky.
Nedávno polskou veřejnost pobouřil případ třicetileté kadeřnice Izabelly z Pszczyny, která podlehla sepsi, protože lékaři v místní nemocnici, kde ji s bolestmi hospitalizovali, namísto potratu čekali na odumření plodu. Ministerstvo zdravotnictví poté vydalo prohlášení, že „život a zdraví matky jsou nejdůležitější“ pro legální ukončení těhotenství. „Je nutné zdůraznit, že lékaři se nemohou obávat přijímat samozřejmá rozhodnutí opírající se o jejich zkušenosti a dostupné znalosti,“ uvedlo ministerstvo.
Lékaři se bojí riskovat
Ale ředitel nemocnice v Bialystoku, doktor Jan Kochanowicz, v nynějším prohlášení upozornil, že rozhodnutí ústavního soudu „významně zúžilo možnosti legálního přerušení těhotenství“. Předpisy podle něj nyní neposkytují jednoznačnou interpretaci, kdy je dovoleno těhotenství přerušit. „Lékaři se kvůli tomu obávají nejen ztráty práva vykonávat svou profesi, ale i trestní odpovědnosti. Lékaři se bojí, že trestní odpovědnost závisí na subjektivním hodnocení prokurátora, soudních znalců a soudu,“ upozornil ředitel. Dodal, že ještě před rokem by postoj nemocnice byl jednoznačný. V nynější realitě se rozhodnutí o interrupci „pojí s rizikem vyplývajícím z nejednoznačné interpretace práva“.
Až do nálezu ústavního soudu, kterému dominují soudci dosazení vládní stranou Právo a spravedlnost (PiS), byly přípustné potraty ve třech případech: Když těhotenství bylo důsledkem znásilnění či incestu, když ohrožovalo život matky a když lékaři zjistili těžké, nezvratné a nevyléčitelné poškození plodu. Z tohoto posledního důvodu bylo legálních interrupcí nejvíce, skoro 1 000 ročně. Podle ústavního soudu ale právě toto ustanovení odporovalo polské ústavě – žena tedy musí porodit i těžce poškozené dítě. Lékaři ze strachu z postihu podle médií raději odmítají uskutečnit potrat i v případech, kdy je ohrožen život matky.
