Dlouho nebolí, ale rychle metastazuje. Rakovina slinivky patří mezi ty nejhorší

Zemřeli na ni mimo jiné i herec Patrick Swayze, zakladatel firmy Apple Steve Jobs nebo architekt Bořek Šípek. Někteří odborníci ji dávají do souvislosti především se stresem, a to kombinovaným, v práci i v soukromí. Ten se často týká právě i slavných osobností a může tedy mít teoretickou souvislost s úmrtím tolika slavných jmen právě na tuto diagnózu. Dalšími rizikovými faktory jsou  konzumace alkoholu a kouření či nepravidelné a nezdravé stravování. To ovšem platí obecně u mnoha diagnóz.

Rakovina slinivky postihla i tatínka paní Lucie. „Vše začalo vloni těsně před Valentýnem. Můj tatínek šel do důchodu a s mamkou se těšili, jak si společně ten podzim života užijí,“ vypráví Lucie z Prahy, která si jinak přála zůstat v anonymitě.

„Zanedlouho tátu začalo bolet břicho a k tomu se objevila krev v moči. Ta bolest byla obrovská. Tatínek nejprve nechtěl do nemocnice, ale po týdnu utrpení už to jinak nešlo,“ pokračuje Lucie. Společně s Lucčinou maminkou ho odvezli do Nemocnice na Bulovce. Nejprve se zdálo, že se jedná pouze o ledvinovou koliku. „Po týdnu se tatínkův stav zlepšil a byl propuštěn domů. Jenže bolesti se vracely a přidaly se další problémy. Lékaři byli bezradní. Tatínkovi provedli řadu testů a nakonec prohlásili, že se jedná buď o zánět, nebo o rakovinu,“ pokračuje Lucie. Výsledky bohužel potvrdily rakovinu slinivky s metastázemi.

Tatínek zemřel dva měsíce od stanovení diagnózy. Bylo to pro něj vysvobození.

„Lékaři nám narovinu řekli, že rakovina slinivky v pokročilém stadiu není léčitelná a že tatínkovi zbývá pár týdnů, v lepším případě měsíců života,“ pokračuje Lucie. Události pak nabraly rychlý spád. „Tatínek nejprve prodělal zápal plic, který se lékařům ještě podařilo vyléčit. Byl ale tak oslabený, že se jeho stav den ode dne zhoršoval. Podařilo se nám zajistit domácí péči, aby mohl být co nejdéle doma. Zemřel pouhé dva měsíce po stanovené diagnóze a bylo to pro něj vysvobození,“ uzavírá Lucie.

Nádor slinivky se málokdy podaří diagnostikovat včas

Rakovina slinivky břišní je mimořádně zákeřné zhoubné onemocnění. Jak uvádí pacientská organizace OnkoMaják, u většiny pacientů se ji podaří diagnostikovat až v pozdní fázi. Nádor mezitím metastazuje do dalších orgánů, což prakticky znemožňuje úspěšnou léčbu. Více než 95 procent pacientů na nemoc umírá.

Zhoubné nádory slinivky břišní, stejně jako všechny zhoubné nádory, jsou klasifikovány mezinárodní klasifikací TNM (Union for International Cancer Control, UICC), která je průběžně aktualizována. Zjednodušeně tato klasifikace popisuje velikost nádoru (T), postižení lymfatických uzlin (N) a přítomnost vzdálených metastáz (M).

V časných stadiích je v Česku zachyceno méně než 20 procent pacientů.

Podle docenta Davida Hoskovce, primáře 1. chirurgické kliniky 1. LF UK a VFN, v případě karcinomu slinivky břišní do prvního stadia patří nádory slinivky do velikosti čtyř centimetrů, bez postižení uzlin a bez prorůstání do okolních struktur. Do druhého stadia se řadí větší nádory, které se už mohou šířit za hranici slinivky břišní, ale nejsou postiženy velké cévy v okolí slinivky. V tomto případě mohou být postižené maximálně tři uzliny.

„Z hlediska léčby lze konstatovat, že nádory prvního a druhého stadia bývají operabilní, ale i přes úspěšnou operaci, která je základem léčby, jsou dlouhodobé výsledky léčby neradostné a pět let od diagnózy přežívá méně než 30 procent nemocných. Navíc v těchto časných stadiích je v Česku zachyceno méně než 20 procent pacientů,“ vysvětluje docent Hoskovec.

Otázkou zůstává, proč se na nádor přijde tak pozdě. „Bohužel časné příznaky rakoviny slinivky břišní prakticky neexistují. Obvykle se nádor projevuje tzv. souborem malých příznaků – nechutenství, únava, slabost, ztráta váhy apod. Jde o nespecifické příznaky, které se mohou objevit i u jiných nádorových onemocnění a svědčí již o pokročilém onemocnění,“ upřesňuje docent. U nádorů lokalizovaných v blízkosti žlučovodu se může objevit žloutenka na podkladě zúžení žlučovodu, ale i v tomto případě jde obvykle o projev již pokročilého nádoru. Další známkou pokročilého stadia rakoviny slinivky mohou být úporné bolesti zad.

Nádor slinivky je velmi agresivní, roste a rychle metastazuje, je navíc odolný vůči chemoterapii.

Proč je tento typ nádoru o tolik závažnější oproti jiným, kromě toho, že se na něj obvykle přijde pozdě? Podle docenta Davida Hoskovce je třeba si uvědomit, že slinivka je uložena za dutinou břišní. Před ní leží orgány dutiny břišní, především žaludek a část tlustého střeva. Podílí se na trávení potravy, především tuků. Dále má vliv na regulaci hladiny cukru v krvi.

„Závažnost nádorů slinivky břišní je daná několika faktory. Nádor má nepříznivý genetický profil, je velmi agresivní, roste rychle a brzy metastazuje. Jeho diagnostika je obtížná a obvykle pozdní. Zatím nemáme k dispozici žádný marker, který by umožnil diagnostikovat onemocnění v časných stadiích, ideálně ještě před vznikem invazivního karcinomu. Nádor je relativně odolný vůči chemoterapii i radioterapii. Operace slinivky břišní patří mezi nejsložitější chirurgické zákroky s rizikem komplikací,“ vysvětluje docent.

Podle primáře 1. chirurgické kliniky neexistuje ani specifická prevence rakoviny slinivky. „Je ale známé, že mezi rizikové faktory podporující vliv nádoru patří jednoznačně kouření, pití alkoholu – především destilátů, obezita a cukrovka. Zjednodušeně mohu říct, že zdravý životní styl a omezení škodlivin je prospěšné, a to nejen v prevenci karcinomu slinivky břišní,“ dodává David Hoskovec, podle něhož rakovinou slinivky častěji onemocní muži než ženy.

Stres hraje ve vzniku nemoci velkou roli

Statistiky o incidenci zhoubných nádorů spravuje Národní onkologický registr (NOR). Z nich vyplývá, že v roce 2018 onemocnělo v ČR touto rakovinou 1 150 osob a stejný rok 1 042 pacientů s touto diagnózou zemřelo. Závažné je, že počet pacientů stoupá, o 30 let dříve byl počet diagnostikovaných onemocnění přibližně poloviční.

„Pacientů s nádorem slinivky přibývá, častěji jsou i nižšího věku, konkrétně od 40. roku výše. Zvyšující se čísla a snižující se věk nám nebyl lhostejný, proto jsem se souhlasem a svolením pacientů začala aktivně vyhledávat předchozí události jejich života,“ říká Petra Absolonová, vrchní sestra Gastroenterologického oddělení Masarykova onkologického ústavu (dále MOÚ). „Ze svých poznatků mohu říct, že stres hraje ve vzniku nemoci velkou roli. Většinou se jedná o dlouhodobý stres na více frontách – v zaměstnání i osobním životě. Začátek bývá poměrně stejný – moc práce, nepravidelná strava, kdy se člověk celý den pořádně nenají, večer se to snaží dohnat a je mu špatně,“ popisuje Petra Absolonová typický příklad toho, jak si zadělat na zdravotní problémy.

Jestliže taková situace trvá, je podle ní potřeba vyhledat pomoc odborníků. „MOÚ se intenzivně věnuje preventivnímu programu v oblasti nádorů slinivky, který pokládáme za jeden z nejúčinnějších strategií ve smyslu snížení výskytu nádoru anebo časného záchytu s cílem záchrany života. Za současně nejspolehlivější diagnostickou metodu umožňující včasný záchyt změn na slinivce považuji endosonografické vyšetření slinivky,“ doplňuje. A čeho se raději zcela vyvarovat? „Určitě je důležité hlídat si optimální váhu, protože obezita zvyšuje riziko nádoru slinivky. Ze současných výzkumů plyne, že škodlivé je pro slinivku i kouření a kombinace tučných jídel ve spojení s alkoholem,“ dodává.

Je důležité hlídat si optimální váhu, protože obezita zvyšuje riziko nádoru slinivky. Škodlivé je pro slinivku i kouření a kombinace tučných jídel ve spojení s alkoholem.

Mnoho lidí se upíná k medicínským pokrokům. Rýsuje se nějaká naděje i pro lidi, kteří si od lékařů vyslechnou tuto krutou diagnózu? Na to nám odpověděl Ivo Novotný, lékař z Gastroenterologického oddělení MOÚ. Ten však poukazuje na to, že zázraky v současné době očekávat nelze. „Onkologická léčba pokročilých nádorů slinivky břišní prodlužuje přežití pacientů v řádu měsíců vzhledem k odolnosti nádoru na chemoterapii a ozařování. Bez léčby se pacienti dožívají průměrně tří až čtyř měsíců, u pokročilého nádoru bez metastáz to může být i devět měsíců,“ říká a dodává, že bez ohledu na pokročilost onemocnění pět let přežívá v Masarykově onkologickém ústavu 12,5 procenta pacientů.

Podle Iva Novotného je také problém, že ne u každého pacienta je možné provést operaci.  „Radikální chirurgické odstranění nádoru je možné jen asi u 20 procent pacientů se střední dobou přežití 12–19 měsíců. Tato tristní situace směřuje pozornost na preventivní programy a časnou diagnostiku. Ty však vyžadují aktivní péči pacientů o své zdraví, eliminaci rizikových faktorů – kouření, obezita, alkohol, cukrovka, zájem o výskyt nádorů v rodině s preventivním vyšetřováním členů rodiny. Od zdravotníků vyžaduje aktivní vyhledávání a vyšetřování osob ohrožených zvýšeným rizikem vzniku karcinomu pankreatu,“ vysvětluje Ivo Novotný. Dodává, že řada výzkumných pracovišť včetně MOÚ se intenzivně věnuje identifikaci ukazatelů maligních změn pankreatu z krve pacientů, což by dramaticky zjednodušilo výběr pacientů k dalšímu vyšetření.