Ve spojitosti s nadcházející zimní sezónou se ve společnosti hovoří zejména o zdravotním riziku spojeném s covidem a chřipkou. Odborníci však varují i před RS viry, konkrétně respiračním syncytiálním virusem (RSV). Jak na tiskové konferenci sdělil hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal: „RS virus je horší než chřipka, jen jsme to nevěděli.“ V Evropě mu ročně podlehne zhruba 20 tisíc hospitalizovaných lidí nad 60 let, mezi druhou největší rizikovou skupinu pak patří děti do tří let. Existuje vakcína, která chrání seniory a těhotné, nutnost její aplikace však mnozí podceňují.
Už od dob koronavirové pandemie se ve společnosti hovoří o třech zásadních virech: covidu, chřipce a RSV. „Na chřipku byli lidé zvyklí, poté se přidal covid. O RSV lidé nevěděli, ačkoliv tady byl už dlouho a navíc je stejně vážný, možná i horší než chřipka,“ uvedl na tiskové konferenci Smejkal.
ČTĚTE TAKÉ: Zkontrolujte znaménka, nabádají po létě odborníci. Připomněli prevenci i na co si dát pozor
Problémem podle něj je, že odborníci nevědí, kolik lidí je virusem infikováno. „Často totiž nemoci nediagnostikujeme, ale jen léčíme. Praktik řekne: ‚Asi máte chřipku, možná RSV‘. K tomu, aby každému dělali praktici PCR test, nejsou příliš motivováni. Pouze tímto testem se totiž dají tyto tři viry rozlišit,“ vysvětlil epidemiolog.
Příznaky vám neporadí
Klinické příznaky se u zmiňovaných tří virů takřka neliší. Podle informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ) se RSV vyznačuje zejména klasickými zdravotními problémy jako je rýma, kašel, nechutenství a zvýšená teplota – přičemž se symptomy objevují postupně.
U starších dětí a seniorů – kteří patří mezi hlavní rizikové skupiny – onemocnění probíhá závažněji, často pod obrazem bronchiolitidy (zánět průdušinek) nebo pneumonie s horečkou a dýchacími obtížemi. U malých dětí je běžnou komplikací také zánět středního ucha.
Nejzávažnějšímu průběhu onemocnění jsou nejčastěji vystaveni nedonošené děti a nejmenší do prvního roku života. Vedle výše zmíněných problémů dětí trápí potíže při kojení a krmení způsobené ucpaným nosem a zvýšenou zátěží při dýchání. To mnohdy vede k dehydrataci, letargii a následné hospitalizaci. Více než 50 procent dětí s touto infekcí musí být léčeno na jednotce intenzivní péče.
Jak mohou odborníci ovlivnit průběh nemoci? Minimálně či vůbec. „Proto bychom se měli otvírat prevenci, která je velmi důležitá. Zde jde o chronický problém našeho zdravotnictví: strašně rádi léčíme, ale málo se věnujeme prevenci,“ podotkl Smejkal.
Imunita je pouze krátkodobá
Nejčastěji se RSV srovnává s chřipkou, jak ale epidemiolog zdůraznil, nejde o stejný virus: „Je horší než chřipka, jen jsme to nevěděli.“ Virus se přenáší třemi způsoby – kapénkami (zakašlání bez ochrany dýchacích cest), přímým kontaktem (polibek s nakaženým) a skrze kontaminované předměty (z kliky či jiného povrchu si člověk bez předchozího umytí rukou sáhne na obličej, olízne prsty a tak dále).
Nejvíce se RSV šíří v domácnosti a mezi dětmi. Zpravidla se tímto virem promoří populace dětí do tří let věku. Infikovaní jsou nakažliví po dobu tří až osmi dnů, obdobně jako tomu je u chřipky. Starší lidé, malé děti a ti, kteří mají problémy s imunitou, však mohou virus šířit i déle – a to až několik týdnů.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Příznaky covidu se objevují v důležitém pořadí, zjistili vědci. Pomohou rozeznat ho od chřipky
„Reprodukční číslo RSV je tři – tedy, jeden člověk nakazí další tři. Například u velmi závažných forem covidu bylo reprodukční číslo mnohem vyšší,“ připomněl Smejkal. Zdůraznil také, že imunita je v případě RSV krátkodobá, a lidé se tak mohou nakazit opakovaně. „Tedy, s každou sezonou se člověk může virem ‚štrejchnout‘,“ sdělil epidemiolog.
Rizikových skupin je více
Mezi dvě největší rizikové skupiny spadají zmiňovaní senioři ve věku nad 60 let a děti. Mimo těchto dvou skupin se riziko týká také lidí s respiračními nemocemi – například astma – kardiologickými obtížemi, přičemž tito pacienti mají až o 40 procent vyšší šanci, že prodělají těžší průběh virózy než zdravý člověk.
Dále jsou více ohroženi lidé s chronickým onemocněním ledvin, na dialýze a ti, co prodělali transplantaci. Stejně tak by se měli mít na pozoru lidé s cukrovkou.
„Hodně ve společnosti mluvíme o chřipce, ale komplikace dolních cest dýchacích u RSV má více pacientů, než ti s chřipkou,“ připomněl Smejkal. Nejideálnější je proto prevence, a to ideálně v podobě očkování.
V České republice je vakcína od roku 2023 dostupná pro lidi starší 60 let, rizikové skupiny ve věku od 50 do 59 let a těhotné ženy. Očkování není hrazené ze zdravotního pojištění, ale některé zdravotní pojišťovny na ně přispívají.
Pro extrémně ohrožené – tedy nedonošené děti a ty, které trpí plicními nebo srdečními vadami – se v rámci prevence podávají takzvané profylaktické lidské monoklonální protilátky. Aplikují se vždy pětkrát za sezonu. Dětem ji pojišťovna proplácí.
V případě ostatních, nerizikových skupin, je nejlepší prevencí dodržování hygienických pravidel: pravidelné mytí rukou, v případě potřeby nošení ochrany dýchacích cest, používání kapesníků při kašlání a kýchání, vyhýbání se velkým kolektivům a další.
Očkování? Lidé ho podceňují
Očkování podle odborníků patří k velmi účinným formám prevence, přesto ho lidé často opomíjí. Jak vyplynulo z průzkumu společnosti GSK – jehož se zúčastnilo 500 lidí starších 50 let – pro většinu je při zdravém stárnutí důležité zdravě jíst, mít dostatečný sociální kontakt a pravidelný pohyb. Očkování, i když je stále diskutovanou součástí prevence, se v průzkumu umístilo až na čtvrtém místě.
ČTĚTE TAKÉ: Ústecký případ novorozence v popelnici: Mladou matku dohnalo k činu okolí, nastínil psycholog
Pouze šest procent respondentů uvedlo vakcinaci jako svou hlavní prioritu prevence. Za posledních pět let se lidé nejčastěji očkovali proti covidu, do ordinací dále chodí pro vakcínu proti tetanu či chřipce. Naopak proti RSV či pásovému oparu se očkuje jen zlomek lidí.
Ačkoliv si Češi uvědomují důležitost prevence, jejich ochota investovat do ní finanční prostředky je omezená. Více než třetina lidí (34 procent) je ochotna za očkování utratit maximálně 1 000 korun, další třetina pouze do 500 korun. Pouze 21 procent respondentů je ochotno investovat více než 1 000 korun.
Očkování proti sezónním onemocněním, jako jsou chřipka nebo klíšťová encefalitida, je přitom u části populace běžné – zejména u lidí nad 50 let, kde se nechala naočkovat zhruba pětina respondentů. U očkování proti chřipce přesto Česká republika výrazně zaostává za ostatními evropskými zeměmi. Proočkovanost dospělé populace v sezóně 2023/24 byla 8,9 procenta, což je výrazně méně než v jiných evropských státech.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Muž z Karlovarska porazil rakovinu, teď bojuje s úřady. Odmítají poskytnout finanční pomoc
