Jaroslav Flegr Zdroj: CNN Prima NEWS
Data o denním přírůstku nemocných koronavirem jsou zkreslená, do deseti dnů budou vyčerpané kapacity nemocnic a už s tím není možné nic udělat, je třeba okamžitě vyhlásit lock down, varuje v rozhovoru pro CNN Prima NEWS evoluční biolog Jaroslav Flegr. Podle jeho dřívější předpovědi bychom se nyní měli pohybovat kolem 10 tisících nakažených denně. Prognóza podle Flegra nemůže vyjít, protože stát netestuje. Na svých výpočtech si ale trvá a dokládá to podle něj exponenciální nárůst počtu hospitalizovaných pacientů. Premiér Andrej Babiš (ANO) si prý čísla špatně spočítal a myslel, že k nárůstu dojde až po volbách.
Blížíme se k době, kdy by měla být naplněna vaše prognóza denního přírůstku 10 tisíc nakažených denně, a zatím se tak neděje. Neudělal jste někde ve svých výpočtech chybu?
Určitě neudělal, ale netušil jsem, že stát není schopný zvýšit kapacitu testování. Teď už měly být alespoň trojnásobné nebo pětinásobné a je naprostý nesmysl, že někdo, kdo potřebuje být vyšetřen, čekal týden v pořadníku.
Takže vaše čísla by se potvrdila ve chvíli, kdyby byly trojnásobně navýšeny kapacity pro testování?
Příští týden už budou muset být navýšeny pětinásobně, aby to odpovídalo. Není možné, aby dva měsíce rostlo něco exponenciálně a najednou to začalo stagnovat a růst pomalu.
Takže nám ministerstvo zdravotnictví nebo Ústavu zdravotnických informací a statistiky se svými daty lžou?
Data jsou zkreslená. Vidíme to především na tom, že už teď exponenciálně rostou data hospitalizovaných. Ten, kdo potřebuje nemocnici, tak ho vezmou, i kdyby měl ležet na chodbě. Ale počty pozitivních se mohou uměle držet na nízké úrovni tím, že se nevyšetřuje tolik, kolik je potřeba.
Veřejnost by neměla znát čísla o kapacitách lůžek v nemocnicích, tvrdí ÚZIS
Veřejnost by neměla znát detailní čísla o kapacitách v jednotlivých nemocnicích, alespoň to tvrdí šéf klinické skupiny ministerstva zdravotnictví Vladimír Černý i ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistik Ladislav Dušek. A to i přesto, že premiér Andrej Babiš (ANO) i ministři neustále opakují, že právě tato čísla jsou klíčová a je třeba je znát a počty navyšovat. Podle odborníků může zveřejnění vést k tlakům občanů na lékaře a sporům mezi zdravotníky i nemocnicemi samotnými.
Aktuálně máme 670 hospitalizovaných z toho 131 těžce, ale pokud se díváme na nárůst v posledních dnech, tak exponenciální není. V neděli bylo 535, v pondělí 581 a v úterý 628.
Je to trochu složitější výpočet, nestačí odečíst počet hospitalizovaných včera od počtu hospitalizovaných dnes. Musíme sledovat pouze počet nově hospitalizovaných a ten roste a bude růst exponenciálně. Do zveřejňovaných počtů hospitalizovaných jsou zahrnuti ležáci, kteří se v minulých týdnech naakumulovali v nemocnicích, přibývají tam ti nově hospitalizovaní, někteří pacienti jsou naopak propuštěni a někteří bohužel umírají. Exponenciálně rostou jen počty nově hospitalizovaných.
Pokud se tedy budeme dívat na přírůstek, tak máme v pondělí 46, v úterý 47 a poslední středeční údaj z večera je 42.
Ne, tohle jsou rozdíly v počtech hospitalizovaných, tam ještě nemáte odečtené ty propuštěné a mrtvé. Pro tyto tři dny jsou počty nově hospitalizovaných 110, 100, 131.
Až začnou chodit záběry z nemocnic, že pacienti leží na chodbách a není je kam přijmout, tak lidé přestanou chodit do práce. Hrozí nám scénář jako v Bergamu
Pokud se podíváme na scénáře vývoje ÚZIS z minulého týdne, tak i oni pracují s denním nárůstem někde mezi 6 až 12 tisíci. Znovu opakuji, že zatím se k takovým číslům ani nepřibližujeme. Nemůže to být také tím, že zafungovala preventivní opatření?
Téměř jistě to není tím, že by tato opatření zafungovala. Mé výpočty ukazují, že nárůsty počtů pozitivních testů byly v posledních týdnech dokonce vyšší, než by odpovídalo exponenciálnímu růstu. Možná opatření ztlumilo nárůst nárůstu a vrátíme se tak zpět k exponenciálnímu růstu. Určité zpomalení růstu počtů pozitivních testů tedy téměř jistě není výsledkem přijatých opatření,, ale právě tím, že nebyly navýšeny testovací kapacity.
Je vůbec číslo denního přírůstku důležité? Pokud by to bylo 10 tisíc, tak z toho klidně může být 90 procent dětí nebo studentů nebo bezpříznakových. Otázka tedy je, jestli číslo samo o sobě vůbec o něčem vypovídá?
Lépe vypovídající jsou počty těch nově hospitalizovaných. Pokud nám exponenciálně narůstá počet nakažených, tak nám s desetidenním zpožděním bude exponenciálně narůstat počet hospitalizovaných. A i kdybychom teď udělali lock down, tak nám ještě deset dní exponenciálně počet hospitalizovaných poroste. Je tak naprosto jasné, že do té doby budou vyčerpané některé kapacity nemocnic. S tím už dnes asi nic neuděláme.
Nemocnice se plní nakaženými, lůžka s ventilátory dochází. PŘEHLED po krajích
Více než půl roku od vypuknutí pandemie koronaviru v Česku jsou konečně k dispozici data o kapacitách lůžek v nemocnicích. A to i přesto, že odborníci Ústavu zdravotnických informací a statistiky s jejich detailním zveřejněním nesouhlasí. Z nich je patrné, že kapacity lůžek na ARO nebo JIP jsou v Česku vyčerpané na téměř 75 procent i bez COVID-19 pozitivních pacientů. Naopak lůžka s mimotělním oběhem nebo plicní ventilací jsou téměř prázdná. V přehledu CNN Prima NEWS můžete zjistit, jak je na tom právě váš kraj či nemocnice.
Jak bylo řečeno, aktuálně máme 670 hospitalizovaných a z dat ÚZIS vychází, že české zdravotnictví by zvládlo i 4 000 hospitalizovaných. Takže se nezdá, že by kapacity musely být nutně vyčerpané, jak tvrdíte.
Ale budou, odpovídá to. Automaticky člověk počítá s lineární závislostí. První den tři, druhý den šest, třetí den devět, čtvrtý den dvanáct. Pokud by to rostlo lineárně, tak by kapacity nebyly vyčerpány. Jenže opakuji, čísla rostou exponenciálně, takže tři, šest, dvanáct, čtyřiadvacet, osmačtyřicet atd. Stále to vypadá dobře a najednou se zjistí, že je to třikrát tolik, než kolik se nám vejde na lůžka.
Není tedy opravdu ani tak důležité sledovat čísla denního nárůstu nakažených, ale čísla denního nárůstu hospitalizovaných?
Ano. Tam se to nedá obelhat, kdežto počty pozitivně testovaných, když se netestuje víc než kolem 20 tisíc denně, nemůžou stoupat. Vypadá to na první pohled, že se to pomalinku hýbe a nic dramatického se neděje.
Pan Babiš nebo Marek Prchal to špatně spočítali a mysleli si, že k tomu dojde až po volbách. Ale s největší pravděpodobností k tomu dojde už před volbami
Pokud by to tak bylo, stačí současná omezení nařízená ministerstvem zdravotnictví k tomu, aby se kapacity hospitalizovaných nenavyšovaly?
Nestačí. I kdybychom teď udělali to, co udělali v Izraeli, tak ještě deset dnů nám to bude exponenciálně narůstat. My samozřejmě neuděláme to, co se stalo v Izraeli, ale budeme dělat symbolická opatření, aby se ukázalo, že se něco dělá, ale opravdová akce zřejmě přijde až po volbách. Tak je to asi naplánované.
To víte? O tom jste se s někým bavil?
Nebavil, ale jinak to nemůže být, čísla jsou neúprosná.
Je možné skutečně udělat lock down? Lidé už jsou teď naštvaní, jednou už jsme celou republiku zavřeli, premiér nám slíbil, že už to neudělá, a stane se to znovu?
Až začnou chodit záběry z nemocnic, že pacienti leží na chodbách nebo v sanitkách a není je kam přijmout, tak lidé přestanou chodit do práce.
Flegr: Mohou být až desetitisíce mrtvých. Nestrašte, reagoval Šmucler a odešel
Česká republika se potýká s vysokým nárůstem nakažených koronavirem, v pondělí kvůli tomu zasedal Ústřední krizový štáb. Jmenován byl i nový ministr zdravotnictví Roman Prymula, který nahradil Adama Vojtěcha. Dojde ke kolapsu zdravotní péče? A jak to bude dál s hygienickými opatřeními? Na tyto a další otázky odpovídal v pořadu 360° Pavlíny Wolfové prezident České stomatologické komory Roman Šmucler a evoluční biolog Jaroslav Flegr. Diskuze ale nakonec neproběhla, Šmucler se odmítl hádat.
Opravdu nám hrozí takový scénář jako v Bergamu, že budou lidé umírat na chodbách?
Ano. Pan Babiš nebo Marek Prchal (PR poradce premiéra, pozn. red.) to špatně spočítali a mysleli si, že k tomu dojde až po volbách. Ale s největší pravděpodobností k tomu dojde už před volbami a bude se muset buď spontánně zastavit život, nebo se to udělá řízeně.
Pane profesore, nestrašíte nás jen? A neděláte si na tom jen PR a nesnažíte se zviditelnit?
A proč bych to dělal? Jsem biolog, nikam nekandiduji a o žádnou politickou funkci neusiluji. Dělám si tím jen zlou krev. Třeba u našeho pana rektora (Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy, pozn. red.). Je to pro mě hodně nepříjemná pozice, do které jsem se dostal. Ale vidím, co se kolem mě děje. I kdybych měl zavedení účinných opatření uspíšit, byť i o jeden den, tak tím zachráním strašně moc lidí. Určitě bych měl velmi špatný pocit, kdybych nyní nedělal vše, co je v mých silách, abych rozsah maléru, do kterého se společně řítíme, zmenšil.
