Češi spoří nejvíce v historii. Strach utrácet ale dál prohlubuje ekonomickou krizi
Ilustrační foto - šetření Zdroj: Profimedia.cz
Koronavirová krize přináší obavy z budoucnosti domácích rozpočtů. Nejistota a hrozící nezaměstnanost vede Čechy k rekordnímu šetření. Z makroekonomického hlediska by přitom bylo pro naši ekonomiku v době krize potřebné, aby se lidé nebáli utrácet. Data Českého statistického úřadu (ČSÚ) také ukazují, že část úspor byla vynucena i omezením nabídky.
České domácnosti v letošním druhém čtvrtletí spořily nejvíce v historii samostatné České republiky, tedy od roku 1993. Hrubá míra úspor domácností dosáhla úrovně 18,5 procenta. „Dosud nikdy tak vysoká nebyla. To znamená, že tuzemské domácnosti v souhrnu ve čtvrtletním sledování nikdy v historii neušetřily tak velkou část svého čistého příjmu,“ uvedl v komentáři zaslaném CNN Prima NEWS hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Konečně víme, proč máme krizi. Kvůli strachu.
Přicházející ekonomická krize, kterou se snaží vláda lepit rekordními deficity rozpočtu, je podle některých ekonomů mimo jiné také důsledkem obav občanů z nejisté budoucnosti. „Konečně víme, proč máme krizi. Kvůli strachu. Ve druhém čtvrtletí 2020 vyskočila míra úspor domácností na úroveň, na které ještě nikdy nebyla. Příjmy domácností od loňska stouply (o 0,3 %), ale bojíme se utrácet. Místo upokojování stát dál straší,“ uvedl na Twitteru hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň.
Před 15min publikoval ČSÚ nová čísla, a konečně víme, proč máme krizi.
— Petr Bartoň (@petr_barton) October 2, 2020
Kvůli strachu.
V 2. čtvrtletí 2020 vyskočila míra úspor domácností na úroveň, na které ještě nikdy nebyla.
Příjmy domácností od loňska stouply (o 0,3 %) ale bojíme se utrácet.
Místo upokojování stát dál straší pic.twitter.com/AOlg7aw7Wr
Průměrná měsíční spotřeba na obyvatele dosáhla ve druhém čtvrtletí letošního roku úrovně 25 160 korun. To je o 744 korun méně než ve stejném období před rokem. Jasně se tak podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka ukazuje, že lidé mění své spotřební chování a připravují se na krizi.
Méně možností za co utrácet
Nižší spotřeba rovněž byla ovlivněna skutečností, že lidé měli méně příležitostí k utrácení. Některé obchody byly zavřené a rovněž bylo ztíženo cestování do zahraničí.
„Lidé snížili svou spotřebu a začali více šetřit. Bojí se, že přijdou o práci a připravují se na krizi. Rovněž měli omezené možnosti, za co mohli utrácet, protože mnohé obchody byly zavřené a cestování do zahraničí bylo omezeno,“ uvedl Křeček v komentáři zaslaném CNN Prima NEWS.
Čtěte také
K tématu se na sociálních sítích vyjadřovali také další ekonomové. Například hlavní ekonom J&T Petr Sklenář oponoval Bartoňovi. Podle něj se nemá zapomínat na hlavní příčinu krize, tedy nemoc COVID-19.
„Tvrzení, že krize je jen kvůli strachu, eliminuje příčinu = COVID-19 a spojená omezení a nejistoty. Z hlediska mikra je racionální reakce na nejistotu opatrnost (= zvýšení úspor). Jde o následek, nikoliv příčinu,“ napsal na Twitteru. „Vedle obav a nejistoty část úspor byla přece vynucena i omezením nabídky,“ dodal.
1/2 Tvrzení, že krize je jen kvůli strachu eliminuje příčinu = Covid-19 a spojené omezení a nejistoty.
— Petr Sklenář (@SklenarPetr) October 2, 2020
Z hlediska mikra je racionální reakce na nejistotu opatrnost (=zvýšení úspor). Jde o následek nikoliv příčinu.
O snížených možnostech, jak peníze utrácet, hovořil také Kovanda: „Ve druhém čtvrtletí, tedy v měsících dubnu až červnu, tuzemskou ekonomiku poznamenaly rozsáhlé uzavírky a odstávky, takže možnost spotřeby byla mnohem omezenější než kdykoli jindy. Domácnosti tedy tolik ušetřily i proto, že prostě nemohly nakupovat tak, jak jsou zvyklé. Podstatnou roli ale samozřejmě hrála také obava ze zhoršení ekonomické situace, eventuálně z propouštění, která domácnosti vedla k opatrnostnímu spoření.“
Stále platí, že drtivou většinu příjmů lidé hned utratí
Průměrný měsíční příjem na osobu dosáhl ve druhém čtvrtletí letošního roku úrovně 29 276 korun. To je o 1 026 korun více než ve stejném období před rokem. Z toho je podle Křečka patrné, že lidé snížili svou spotřebu v období, kdy jim narostly příjmy. „Přesto stále platí, že lidé drtivou většinu svých příjmů hned utratí. Mnozí si navíc musí říkat svým zaměstnavatelům o zálohy na mzdy, protože do termínu výplaty nevydrží se svými úsporami,“ uvedl Křeček.
Z dat Českého statistického úřadu dále vyplývá, že pracující lidé se v průměru mají lépe než zbytek společnosti. Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání dosáhl ve druhém čtvrtletí letošního roku úrovně 34 142 korun. To je však méně než ve stejném období před rokem, kdy bylo dosaženo úrovně 35 672 korun.
Čtěte také
Vojtěch vystudoval mediální a mezinárodní teritoriální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Od roku 2017 působil v redakci Echo24 a Týdeníku Echo. Do CNN Prima NEWS nastoupil na podzim roku 2020.
