Dohoda o příměří v Černém moři, kterou zprostředkovaly Spojené státy, přináší Rusku více výhod než Ukrajině, tvrdí podle webu The Times odborníci. Zatímco Ukrajina doufá v zajištění bezpečnosti vývozu obilí a ochranu přístavní infrastruktury, Rusko si i nadále udržuje strategickou výhodu v regionu, aniž by muselo učinit výrazné ústupky.
První dohoda o příměří, kterou zprostředkovaly Spojené státy během jednání v Saúdské Arábii, přináší Moskvě více výhod, aniž by vyžadovala z její strany výrazné ústupky, napsal web The Times. Ukončení bojů v Černém moři a případný zákaz útoků na energetická zařízení je totiž výhodnější pro Rusko než pro Ukrajinu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Záporožská jaderná elektrárna na Ukrajině je ruská, prohlásil Kreml. Trumpovu plánu se vysmál
Bílý dům uvedl, že dohoda „vyloučí použití síly“ v Černém moři a zaručí bezpečnost plavby. Ve skutečnosti však aktivní nepřátelské akce v regionu ustaly v roce 2023, kdy ruská flotila utrpěla značné ztráty a byla nucena se stáhnout z Krymu po sérii úspěšných ukrajinských útoků, včetně potopení vlajkové lodi Moskva, připomněl web Unian.
Po ústupu Černomořské flotily mohla Ukrajina obnovit vývoz obilí, takže ohlášené příměří bude pravděpodobně výhodnější pro ruská plavidla. „Ukrajině se celkem úspěšně daří zajišťovat bezpečnost svého obilného koridoru. Rusko přitom neustále útočí na přístavy Oděsa a Mykolajiv a v dohodě o tom nic není. Na Rusko nebyla uvalena žádná omezení,“ napsal na Telegramu poradce ukrajinského prezidenta Serhij Leščenko. Zároveň obvinil Bílý dům, že se mu nepodařilo získat od Ruska „žádné ústupky“ výměnou za možnost obnovit vývoz zemědělských produktů a hnojiv.
„Tohle Ukrajina rozhodně nepotřebuje. To, co nyní naléhavě potřebujeme, je ochrana naší přístavní infrastruktury před raketami a drony, ale o tom není v prohlášení Bílého domu ani slovo,“ řekl pro web The Kyiv Independent Serhij Vovk, ředitel Centra pro dopravní strategie, poradenské společnosti v Kyjevě.
Pokud jde o případný zákaz útoků na energetickou infrastrukturu, mohl by Ukrajincům pomoci vyhnout se výpadkům elektřiny, které se Rusko snažilo způsobit po celou dobu války. Ukrajina se zároveň zaměřuje na ruská ropná zařízení, čímž poškozuje ekonomickou schopnost Kremlu vést válku. Pokud tyto útoky ustanou, bude to pro Moskvu výhoda.
Chce Putin mír?
Nic navíc nenasvědčuje tomu, že by se Kreml skutečně připravoval na mír. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že není důvod očekávat „průlom“, a kremelský mluvčí Dmitrij Peskov označil za „klam“ předpokládat, že boje na Ukrajině v dohledné době ustanou. Nebylo stanoveno ani datum nového kola rozhovorů mezi USA a Ruskem.
Vzhledem k tomu, že ruská vojska pokračují v pomalém postupu na východě Ukrajiny a Trumpova administrativa stále častěji opakuje válečné výroky Kremlu, nemá Putin příliš velkou motivaci invazi ukončit.
Tento týden ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zopakoval, že Moskva dál usiluje o „denacifikaci“ Ukrajiny, čímž narážel na Putinova propagandistická tvrzení o „neonacistické“ povaze ukrajinského státu. Obvinil také Západ ze snahy „zadržet“ Rusko a přirovnal situaci k jednání „Napoleona a Hitlera“.
Pokud jde o otázku unesených ukrajinských dětí a zajatců, Bílý dům pouze poznamenal, že se bude i nadále „angažovat“ v úsilí o jejich návrat. „Ochota nestačí k výměně zajatců a návratu dětí,“ zdůraznil Leščenko.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Rusko podniklo masivní dronový útok. Značně poničilo Zelenského rodné město
