Ceny rezidenčních nemovitostí v Evropské unii vzrostly v prvním čtvrtletí meziročně o 5,5 procenta. To představuje největší nárůst od roku 2007. V České republice ceny domů a bytů stouply téměř o desetinu, což je nejvíce za poslední čtyři kvartály. Koronavirová krize a zrušení daně z nabytí nemovitostí by ale mohly přinést obrat.
Statistický úřad Evropské unie zveřejnil ve středu data o cenách rezidenčních nemovitostí za první letošní čtvrtletí, a jak sám Eurostat upozorňuje, ještě se v nich nestihla odrazit pandemie koronaviru. Růst cen rezidenčních nemovitostí byl ve státech eurozóny o něco mírnější, domy a byty zde meziročně zdražily jen o pět procent. V porovnání s předchozím čtvrtletím (posledním roku 2019) pak ceny bydlení vzrostly o 0,9 procenta, a zachovaly si tak prakticky stejnou dynamiku jako na konci loňského roku.
V České republice se domy a byty v prvním letošním kvartále meziročně zhodnotily v průměru o 9,5 procenta, což je nejvíce za předchozích dvanáct měsíců. Mezičtvrtletně růst cen nemovitostí dosáhl 2,6 procenta – i to je nejvyšší tempo za uplynulý rok. Podle hlavního ekonoma společnosti Czech Fund Lukáše Kovandy by se ale mohl tento trend obrátit, k čemuž zřejmě přispěje i Poslaneckou sněmovnou čerstvě schválené zrušení daně z nabytí nemovitých věcí.
„V době, kdy se nemovitostní trh dostává pod tlak, je pravděpodobnější než jindy, že se snížení daně promítne do skutečného poklesu celkové ceny nemovitosti. Zatímco v ekonomicky příznivých časech se stává, že při zrušení daně zůstane celková cena beze změny, v méně příznivých časech, jako je tento, se vlastní cena nemovitosti měnit spíše bude,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.
Češi bydlí nejdráž v Evropě
Jinými slovy, bydlení by mohlo být v dohledné době skutečně dostupnější, v řadě případů třeba i o statisíce korun. „Kupující tím pádem může ponížit své úspory a takto získané peníze použít k útratě jinde v ekonomice: za dovolenou, za nákup spotřebního zboží nebo bude jen častěji chodit do restaurace. To vše ekonomice pomůže v době zotavování z koronakrize, neboť by jí to poskytlo dodatečné peníze a umožnilo zmírnit propad hrubého domácího produktu,“ dodal Kovanda.
Vůbec nejvíce nemovitosti určené k bydlení zdražily v Lucembursku, meziročně o 14 procent. Následovalo Slovensko (13,1 procenta), Estonsko (11,5) a Polsko (11,3). Nejnižším tempem rostly ceny domů a bytů v Irsku (meziročně jen o jedno procento), na Kypru (1,1) a v Itálii (1,7). Jedinou zemí Evropské unie, kde nemovitosti oproti loňskému prvnímu kvartálu zlevnily, bylo Maďarsko – minus 1,2 procenta. Mezikvartálně došlo k největšímu nárůstu cen domů a bytů v Portugalsku (4,9 procenta), Estonsku (4,8) a Lucembursku (3,8). Naopak největší propad nastal na Maltě, a to o 4,3 procenta.
Češi však mají v rámci Evropy bydlení nejdražší, porovnáme-li jeho ceny vůči českým mzdám. Podle nedávno publikované studie Deloitte Property Index 2020 je třeba v Česku šetřit na sedmdesátimetrový byt průměrně 11,4 roku. V Rakousku je třeba ušetřit rovných deset ročních platů, v Německu 5,4 a poměrně dobře je na tom Portugalsko, kde si lidé byt o výměře 70 metrů čtverečních pořídí za pouhé čtyři roční platy.