Hrubý domácí produkt by se měl v příštím roce zvýšit jen o 1,5 procenta. V aktuální makroekonomické prognóze to uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Je tak pesimističtější než Česká národní banka, která pro příští rok očekává hospodářský růst ve výši 1,7 procenta. Jde o výrazně horší scénář, než s jakým se počítalo ještě v průběhu letních měsíců.
Podle OECD Česká republika dostala tvrdý úder v podobě druhé vlny koronavirové epidemie. Kvůli protiepidemickým opatřením, která zjevně přetrvají i do začátku roku 2021, se české hospodářství bude zotavovat jen velmi pomalu. A to nejen v příštím roce, ale i v roce 2022, pro který nám OECD předpovídá růst hrubého domácího produktu jen o 3,3 procenta. Předchozí projekce hovořily o silnějším hospodářském oživení.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ve své předpovědi zmiňuje, že českou ekonomiku „sužuje vysoká nejistota a slabý sentiment“, a tak se její výraznější obnova dostaví až po zpřístupnění účinné vakcíny. Fiskální politika zřejmě pomůže udržet spotřebu domácností, avšak soukromé investice zůstanou nízko po delší dobu. Nezaměstnanost poroste ze současných nízkých úrovní, naproti tomu inflace bude zpomalovat.
Nebrzděte příliš brzy
OECD chválí domácí nositele hospodářské politiky za poměrně rychlou reakci, díky níž se podařilo udržet příjmy domácností i nízkou nezaměstnanost. Organizace doporučuje, aby tato opatření zůstala i nadále v platnosti. Česká národní banka může podle OECD ještě více uvolnit měnovou politiku a bude-li to nutné, může se vydat za hranici konvenčních měnověpolitických nástrojů. OECD tak nepřímo připomíná možnost v podobě nákupu cenných papírů na finančních trzích, kterou má ČNB v záloze.
Podle OECD by česká vláda neměla začít utahovat fiskální šrouby příliš brzy, kvituje plánovanou podobu státního rozpočtu na rok 2021. Vedle toho by se měl kabinet zaměřit také na pomoc pracovní síle nacházet uplatnění v nových odvětvích. Například v podobě rekvalifikačních programů, které by vláda měla připravit.
OECD je tak další institucí, která zhoršuje hospodářský výhled Česka pro příští rok. Už dříve vydala svou prognózu Česká národní banka, v níž uvedla, že výkon tuzemské ekonomiky v roce 2021 vzroste jen o 1,7 procenta. Tedy asi polovičním tempem, než s jakým počítala ve své dřívější předpovědi. Ministerstvo financí vydá makroekonomickou prognózu až v lednu. V té zatím poslední, vydané v září, počítá s růstem HDP v příštím roce o 3,9 procenta. Listopadovou prognózu ministryně financí Alena Schillerová odmítla vydat se zdůvodněním, že v době vysoké nejistoty nemá smysl takovou prognózu dělat.
