České hospodářství se na předkrizovou úroveň nevrátí ještě ani do konce roku 2022. Euro bude stát po celý příští rok více než 26 korun a inflace klesne ke dvěma procentům až na přelomu let 2021 a 2022. Hrubý domácí produkt v příštím roce poroste jen polovičním tempem oproti původním předpokladům. Česká národní banka představila aktualizovanou makroekonomickou prognózu.
Bankovní rada České národní banky na svém čtvrtečním zasedání ponechala své základní úrokové sazby beze změny. Pro tento krok hlasovalo všech sedm členů vedení naší centrální banky. Dvoutýdenní reposazba tak zůstala na 0,25 procenta jako doposud. „Rozhodnutí se opírá o novou makroekonomickou prognózu,“ zahájil následnou tiskovou konferenci Jiří Rusnok, guvernér České národní banky.
Rusnok: Ekonomika klesne víc, než tvrdil odhad ČNB. Státní dluh se zvýší
Letošní pokles ekonomiky bude zřejmě kvůli nejnovějším opatřením proti šíření koronaviru větší než 8,2 procenta, které odhaduje Česká národní banka v srpnové prognóze. Guvernér této instituce Jiří Rusnok dodal, že schodek státního rozpočtu podle něj v příštím roce bude naopak pravděpodobně vyšší než zatím navržených 320 miliard korun.
Makroekonomický vývoj je podle Rusnoka zásadně ovlivněn probíhající pandemií koronaviru, a to jak u nás, tak v zahraničí. „Světová ekonomika zaznamenává bezprecedentní pokles. Většina zemí eurozóny dosáhla dna ve druhém čtvrtletí tohoto roku. Druhá vlna ale oživení zbrzdí a bude mít negativní dopady do spotřebitelské poptávky a ochoty firem investovat,“ pokračoval Rusnok.
Vývoj v zahraničí bude mít vliv i na hospodářství české. Podle aktualizované předpovědi se tuzemský hrubý domácí produkt v příštím roce zvýší jen o 1,7 procenta, zatímco ještě v předchozí prognóze Česká národní banka počítala s růstem o 3,5 procenta. Pro rok 2022 pak věští mírně silnější hospodářský růst, a to o 4,2 procenta. „Na předkrizovou úroveň se náš hrubý domácí produkt nevrátí ještě ani před koncem roku 2022,“ řekl Jiří Rusnok.
Rizika přetrvávají
Inflace, tedy tempo růstu cenové hladiny, se do tolerančního pásma (do intervalu jedno až tři procenta ročně) vrátí už příští rok. K dvouprocentnímu cíli se ale přiblíží až na přelomu let 2021 a 2022. Guvernér České národní banky tím pádem neočekává změnu v nastavení úrokových sazeb. „Zůstanou zřejmě na nezměněné úrovni po delší dobu, než předpovídá náš základní scénář,“ doplnil Rusnok.
Česká ekonomika se odrazila ode dna. Ve třetím čtvrtletí vzrostla o 6,2 procenta
Hrubý domácí produkt České republiky ve třetím čtvrtletí zvýšil o 6,2 procenta v porovnání s předchozím kvartálem. Meziročně je ale její výkon nižší o 5,8 procenta. Čerstvé údaje o vývoji tuzemského hospodářství v pátek zveřejnil Český statistický úřad. Mezikvartální růst překonal odhady odborníků.
Podle aktualizované makroekonomické predikce ČNB zůstane kurz koruny vůči euru po celý příští rok nad úrovní 26 korun za euro a teprve počátkem roku 2022 by se mohl dostat pod šestadvacetikorunovou hranici. Nicméně během příštího roku by koruna měla vůči euru mírně posilovat.
Jiří Rusnok zdůraznil, že nová makroekonomická předpověď je zatížená nejistotou s ohledem na rizika druhé vlny koronavirové pandemie. A to jak doma, tak v zahraničí. Zahraniční rizika se týkají především možného zpřísňování protiepidemických opatření, což by mohlo vést k poklesu zahraniční poptávky, na níž je česká ekonomika doslova životně závislá. Naopak za pozitivum Rusnok označil, že hranice mezi Českou republikou a ostatními zeměmi jsou z hlediska toku zboží zatím zcela prostupné.