Většina pracujících pocítila negativní dopad koronavirové krize. Ve větší míře živnostníci. Zdroj: Profimedia.cz
Většina zaměstnanců i podnikatelů považuje negativní dopady koronavirové krize za dočasné a překonatelné. Přitom je na sobě pocítilo téměř 2,5 milionu osob. Přesněji řečeno 1,87 milionu zaměstnanců a 514 tisíc osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Nejvyšší podíl lidí, na kterých se krize projevila negativně, žije ve Středočeském a Libereckém kraji.
V rámci celé České republiky však zůstala většina zaměstnanců koronavirovou krizí nepostižena. Jen 43 procent z nich ve druhém čtvrtletí letošního roku uvedlo, že pocítili negativní vlivy související se zhoršenou situací jejich zaměstnavatelů. U živnostníků je poměr opačný, koronavirová krize dopadla na šedesát procent z nich. Výrazná většina zaměstnanců i podnikatelů je zároveň přesvědčena, že postižení krizí je dočasné a zvládnou ho. Naopak 18 procent zaměstnanců a 28 procent OSVČ uvedlo, že dopady nelze překonat ani s pomocí některého z vládních programů. Vyplývá to z výsledků Výběrového šetření pracovních sil, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad.
Zatímco hodnocení situace muži a ženami je prakticky shodné, poměrně velké rozdíly nastaly z hlediska jednotlivých krajů. Nejvíce negativně vnímali dopady koronavirové krize lidé, kteří žijí ve Středočeském kraji (54,3 procenta). „Zde se projevuje silná ekonomika vazba s Prahou, když do hlavního města pravidelně vyjíždí za prací vysoký počet Středočechů,“ uvedli statistici v analýze. Podobně „černě“ jako Středočeši to vidí také obyvatelé Libereckého kraje (53,9 procenta), dále pak Pražané (49,3). Nejméně se krizí ohrožení cítí zaměstnanci v Královéhradeckém kraji (29,8) a Pardubickém kraji (32,2), třetí nejméně ohrožení si připadají obyvatelé Moravskoslezského kraje (37,2), což možná zní překvapivě.
Nejpostiženější sektor? Pohostinství
Ještě větší rozmanitost přináší pohled napříč odvětvími. V absolutním vyjádření najdeme největší počet zaměstnanců negativně zasažených krizí ve zpracovatelském průmyslu (přes 700 tisíc). Následuje obchod (218 tisíc), vzdělávání (134 tisíc) a doprava a skladování (128 tisíc). Nejmenší negativní vliv zaznamenali zaměstnanci v činnostech v oblasti nemovitostí (8,7 tisíce), těžby a dobývání (8,9 tisíce) a výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla a zásobování vodou (shodně 12,9 tisíce). „Nejméně se současné situace bojí lidé, kteří pracují v odvětvích, jež v daleko menší míře podléhají hospodářskému cyklu, což jsou právě ty sektory, které souvisí se zajišťováním základních služeb. Tedy energetika, vodárenství nebo zdravotní péče,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.
Propad mezd v gastronomii: Zaměstnanci z obav o práci zůstávají
Restauratéři a hospodští, kteří mají existenční potíže, dávají svým zaměstnancům nižší platy, aby je nemuseli propouštět. Ti na takové podmínky často přistoupí i proto, že nechtějí ve složité situaci o svou práci přijít.
O tom svědčí i podíly zaměstnanců, kteří se v jednotlivých odvětvích cítí být krizí postiženi. Největší procento takových pracuje v ubytování, stravování a pohostinství (88,5 procenta), kultuře, zábavní a rekreační činnosti (64,5) a zpracovatelském průmyslu (54,1). Nejmenší část zaměstnanců zaznamenala dopady koronavirové pandemie v zásobování vodou (19 procent), ve veřejné správě a obraně (19,5), zemědělství, lesnictví a rybářství (22,5) nebo v již zmíněné energetice (22,9).
Zajímavý je také pohled optikou různé úrovně vzdělání. Sice platí, že s vyšším vzděláním se pocit ohrožení mezi respondenty snižuje, ale zase ne o tolik, jak bychom možná očekávali. Podíl mužů, kteří už kvůli koronakrizi pociťují ekonomické problémy dosahuje u těch se základním vzděláním 43,4 procenta, u vysokoškoláků ale 40,2, tedy zhruba jen o tři procentní body méně. U žen je rozdíl vyšší: 47,3 procenta se základním vzděláním a 39,1 procenta mezi vysokoškolačkami. Z údajů také vyplývá, že v kategorii základního vzdělání a středního bez maturity se více „bojí“ ženy, zatímco u majitelů maturitního vysvědčení a vysokoškolského diplomu převažuje pocit ohrožení u mužů.
Živnostníci bojují o přežití
Mezi živnostníky je podíl těch, na něž koronakrize dopadla negativně, znatelně vyšší než u zaměstnanců, a to tři pětiny. Zatímco mezi zaměstnanci situaci vnímali stejně muži i ženy, u živnostníků panuje mezi podnikateli a podnikatelkami poměrně velký rozdíl. Ve větší míře se cítí ohroženy ženy (64 procent), u mužů jde „jen“ o 58,4 procenta. Vážné problémy, tedy ty, které mohou vést až k ukončení samostatně výděleční činnosti, pociťuje asi čtvrtina podnikatelů a třetina podnikatelek. Zbytek je přesvědčený, že problémy jsou dočasné a půjdou překonat třeba s pomocí některého z vládních programů.
Během koronakrize se zvýšila nezaměstnanost. O práci přišlo zhruba 32 tisíc lidí
Míra nezaměstnanosti se v Česku za dobu koronavirovou zvýšila o šest desetin procenta, o práci tedy přišly desítky tisíc lidí. Na rozdíl od jiných evropských zemí je na tom Česká republika podle ekonoma Martina Slaného dobře, může se to ale brzy změnit.
Podobně jako u zaměstnanců, i u osob samostatně výdělečně činných čelí největším problémům podnikatelé a podnikatelky v ubytovacích a stravovacích službách (94 procent dotázaných) a ve vzdělávání (95 procent). Negativní vliv koronavirové pandemie zaznamenaly skoro tři čtvrtiny živnostníků v činnostech v oblasti nemovitostí, administrativní a podpůrné činnosti a v kultuře, zábavě a rekreačních činnostech. Nejméně jsou z krize vystrašeni podnikatelé v zemědělství, lesnictví a rybářství (asi třetina z dotázaných živnostníků).
Z hlediska vzdělanostní struktury je situace poměrně pestrá. Nejvíce se krize obávají živnostnice se středním vzděláním bez maturity i s maturitou (v obou případech 68 procent dotázaných), nejméně ty se základním vzděláním (jen 36 procent). U mužů není rozptyl takový: od 52 procent u základního vzdělání, přes 61 procent absolventů středního vzdělání s maturitou, až po 58 procent vysokoškoláků.
