Drahoš: V SPD nechtějí korespondenční volbu, protože ji nikdo v zahraničí nevolí

Češi, kteří pobývají v zahraničí, možná v příštích prezidentských či sněmovních volbách budou moci volit korespondenčně. Za návrhem stojí senátoři, stejný plán má i vláda premiéra Petra Fialy (ODS).

Možnost by se mohla týkat až 600 tisíc lidí, aktuálně jich volí okolo 13 tisíc. Zastánci návrhu argumentují tím, že chtějí usnadnit volbu lidem ze zahraničí, kteří často musí jezdit stovky kilometrů na ambasádu.

„Naše krajany to často stojí velké peníze. Vytváříme z nich lidi druhé kategorie a trestáme je za to, že si dovolili žít v cizině. Rádi bychom odstranili neférovost,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS senátor Jiří Drahoš (za STAN). Podle opozičních hnutí ANO a SPD však není možné zavést korespondenční volbu způsobem, aby neodporovala Ústavě.

Nacher: Co svoboda s anonymitou?

„Volby mají být svobodné a anonymní, což je možné fyzicky za plentou. Neslyšel jsem zřetelné argumenty ohledně zachování svobody a anonymity. Obávám se, že tohle je první krok salámové metody, a druhý krok by byl i pro občany žijící v ČR,“ uvedl poslanec Patrik Nacher (za ANO). Proti tomu se ohradil bývalý místopředseda Sněmovny a zastánce návrhu Vojtěch Pikal (Piráti).

„U anonymity je korespondenční volba ošetřená tím, že na obálce není jediná stopa, která by prozradila identitu voliče. Ani fyzické volby nemusí být stoprocentně svobodné. Člověk může podléhat nátlaku svého okolí před vstupem do místnosti. Tam pak přijde třeba jen s jedním lístkem, do čehož ho někdo donutil, a může za plentou hodit jen tento lístek,“ řekl Pikal.

Ten by chtěl možnost korespondenčního hlasování kromě prezidentských a sněmovních voleb zavést i u těch do Evropského parlamentu. Podle Nachera je argument s jedním hlasovacím lístkem ve volební místnosti nesmyslný, protože si každý volič od komise může zažádat o další sadu všech lístků.

„Ano, ani svoboda u fyzického hlasování není stoprocentní, ale je daleko větší, než když to pošlete korespondenčně. Za plentu vás nepustí ani s vaším malým synem. U korespondenční volby nemáte žádný důkaz, jestli to člověk vyplnil sám. Jestli tam není mezigenerační tlak,“ reagoval poslanec. Drahoš i Nacher argumentovali tím, že návrh byl prý konzultován s bezpečnostními analytiky, kteří ve věci žádný problém nevidí.

Hnutí ANO změnilo názor

„Korespondenční volbu má mnoho států EU. ANO asi řeklo svým členům, co mají říkat. Hnutí to dřív mělo v programovém prohlášení. Možná zjistili, že pokud bude narůstat počet voličů v zahraničí, tak to pro ně bude horší,“ konstatoval Drahoš.

Senátor a někdejší kandidát na prezidenta si poté rýpnul i do SPD a komunistů: „U SPD a KSČM to chápu, ty v zahraničí nikdo nevolí. Pro ně jsou Češi ze zahraničí sprostí podezřelí. Kdyby bylo jen na voličích z ciziny, tak ANO není ve Sněmovně.“ Pravdou je, že největší podpoře od voličů ze zahraničí se těší právě strany z vládní pětikoalice.

Nacher se v tomto smyslu ohradil, že on sám se kouká na korespondenční hlasování skepticky dlouhodobě. „Je to urážka od pana Drahoše. On má návrh a když s nim já nesouhlasím, tak musím mít od někoho zadání,“ odvětil. Poté zpochybnil i Drahošovo tvrzení o tom, že u korespondenčních voleb nehrozí žádné bezpečností riziko.

„Že to je v mnoha zemích EU, není argument. Jsou na to hromadné žaloby. Volby v Rakousku a USA jsou důkazem toho, že to asi tak nekonfliktní nebude,“ řekl Nacher. Připomněl tak prezidentské volby v Rakousku z roku 2016.

Ty se kvůli nesrovnalostem způsobeným právě nefyzickým hlasováním musely dokonce opakovat. Obrovské kontroverze kvůli korespondenci provázely i poslední prezidentské volby ve Spojených státech.

„Lidé v zahraničí to sice mají složité, volby tady ale nejsou každý týden. Prezidentské jsou jednou za pět let a sněmovní jednou za čtyři. Ať se na mě nikdo nezlobí, kdyby někdo musel něco dělat každý měsíc. Bavíme se tady o rozhodování o budoucnosti naší země,“ dodal Nacher.

Jednat o možnosti korespondenčního hlasování ze zahraničí by se mohlo již v úterý na schůzi Poslanecká sněmovny.