Sebevraždy jako řešení stárnoucí populace? Profesor zvedl ze židlí mladé, odezva budí obavy
Japonsko je 2. nejlidnatější ostrovní zemí světa. Zdroj: AP
Jeho výroky mohou jen stěží znít drastičtěji. Japonský profesor Yusuke Narita uvedl, že jedním ze způsobů, jak se vypořádat se zátěží rychle stárnoucí japonské společnosti, mohou být sebevraždy, píše The New York Times.
„Mám pocit, že jediné řešení je celkem jasné. Není to nakonec hromadná sebevražda a seppuku (rituální sebevražda, též známá pod hanlivým označením harakiri, pozn. red.) starších lidí?“ řekl Narita během jednoho internetového zpravodajského pořadu na konci roku 2021, upozorňuje web The New York Times.
ČTĚTE TAKÉ: Musel si vykopat hrob, pak ho zastřelili. Vagnerovci pro CNN popsali, jak dopadají zběhové
Když ho loni jeden chlapec školního věku požádal, aby své teorie o hromadné sebevraždě rozvedl, Narita skupině shromážděných studentů názorně popsal scénu z hororu Slunovrat z roku 2019, v níž švédská sekta pošle jednoho ze svých nejstarších členů spáchat sebevraždu skokem z útesu.
Čtěte také
„Jestli je to dobře, nebo ne, na to je těžší odpovědět,“ řekl Narita tazateli, zatímco si pilně psal poznámky. „Takže pokud si myslíte, že je to dobře, pak možná můžete usilovně pracovat na vytvoření takové společnosti,“ dodal.
Řešil i eutanazii
Nadhodil i téma eutanazie. „Je možnost, že by se v budoucnu stala povinnou,“ řekl v jednom rozhovoru. Sedmatřicetiletý doktor pak ale uvedl, že jeho výroky byly „vytrženy z kontextu“ a že se vyjadřoval především k rostoucí snaze vytlačit z vedoucích pozic v byznysu a politice nejstarší lidi, aby uvolnili místo mladším generacím.
Nicméně v Japonsku mu jeho extrémní postoje pomohly získat statisíce příznivců na sociálních sítích, a to především mezi frustrovanými mladými lidmi, kteří se domnívají, že jejich ekonomický pokrok brzdí gerontokratická (vláda starých, pozn. red.) společnost.
Nenávist vůči zranitelným
Minulý měsíc několik komentátorů objevilo výroky doktora Narity a začalo je šířit na sociálních sítích. Během panelové diskuse v uznávaném internetovém debatním pořadu s vědci a novináři označil Yuki Honda, sociolog z Tokijské univerzity, jeho komentáře za „nenávist vůči zranitelným“.
Rostoucí skupina kritiků varuje, že popularita Narity může nepatřičně ovlivnit veřejnou politiku a společenské normy. Vzhledem k nízké porodnosti v Japonsku a nejvyššímu veřejnému dluhu ve vyspělém světě se politici stále častěji obávají, jak financovat rostoucí japonské penzijní závazky. Země se také potýká s rostoucím počtem starších lidí, kteří trpí demencí nebo umírají sami.
Narita uvedl, že se „zabývá především fenoménem v Japonsku, kde stejní magnáti již mnoho let ovládají svět politiky, tradičních průmyslových odvětví a médií, zábavy a žurnalistiky“.
Výrazy „masová sebevražda a seppuku“, jsou ale prý „abstraktní metaforou“. „Měl jsem si dát větší pozor na jejich potenciální negativní konotace. Po jisté sebereflexi jsem tato slova přestal loni používat,“ reagoval nyní. Jeho odpůrci tvrdí, že jeho opakované výroky na toto téma již rozšířily nebezpečné myšlenky.
Čtěte také
Po studiu na ekonomickém lyceu pokračovala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde jako zástupce šéfredaktorky v redakci Generace 20 získala první novinářské zkušenosti. Nyní studuje Metropolitní univerzitu Praha, obor Mediální studia. V redakci CNN Prima NEWS působí už třetím rokem a věnuje se převážně domácímu dění, a to od politiky až po sociální témata.
