Státní podpora spoření na stáří se mění Zdroj: Profimedia.cz
Druhá fáze důchodové reformy je tu. Vláda Petra Fialy (ODS) ve středu ve Sněmovně protlačila změny v tzv. třetím pilíři důchodového systému, které směřují k jedinému cíli: Motivovat lidi, aby si sami více spořili na důchod a příliš se nespoléhali na ten státní. Podle ekonomů je právě toto jediná možná cesta, jak si zajistit důstojné stáří a zároveň nezruinovat státní kasu. Pojďte si s námi projít, co vše se po schválení ve spoření na důchod se státní podporou od ledna 2024 mění.
Tím, že vláda prosadila první část tzv. důchodové reformy a zavelela ke zpomalení růstu důchodů, oddálila jen náraz do zdi, který by důchodový účet za pár let čekal. Ač tím splnila, co si předsevzala, má stále odpracovanou jen polovinu. Nyní je před ní složitější úkol, a to změnit vnímání občanů a snažit se je naučit, aby si sami zodpovědně spořili na důchod a na ten státní příliš nespoléhali.
ČTĚTE TAKÉ: Balaštíková: Co udělal Pavel, je nedůstojné. V penzích jsou hrubé ekonomické nedostatky
„Stát musí být schopen lidi podpořit v tom, aby si byli schopni částečně naspořit na důchod se zajímavým zhodnocením. Musíme státní podporu napřímit tak, aby toto vhodně doplnilo první pilíř, jenž bude vždy základem. Hodně budeme muset zapracovat na srozumitelnosti systému penzijního spoření pro občany i zaměstnavatele. Pokud tyto změny nebudou všem dávat smysl, nebudou mít šanci na to, aby přetrvaly,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS poslanec STAN Viktor Vojtko, který se na tvorbě důchodové reformy aktivně podílí.
První pilíř důchodového systému
V rámci důchodového systému dnes existují dva pilíře – první a třetí. Do prvního přispíváme všichni povinně na základě odvodu sociálních pojištění. Zaměstnanci na něm odvádějí 6,5 procenta ze svého měsíčního platu, tato suma se odečítá z hrubé mzdy. Sociální (a zdravotní) pojištění za ně pak společně s daní z příjmů odvádí i jejich zaměstnavatel, a to ve výši 25 procent.
U OSVČ se výše sociálního pojištění určuje na základě jejich příjmů a výdajů, k platbě pojistného u nich dochází formou měsíčních záloh. Jejich minimální výše v roce 2023 činí 2 944 korun, v případě vedlejší činnosti 1 178 korun.
A právě k tomu má sloužit novela zákona, kterou ve středu schválila Poslanecká sněmovna. Ta mění hned několik věcí. Tou nejvýraznější je zřejmě zvýšení hranice částky, kterou si lidé musejí přispívat na penzijní spoření, aby dosáhli na státní příspěvek. Novela zavádí ale třeba také novinku – pojištění na dlouhodobou péči, tedy pojištění na situaci, kdy je člověk ve třetím nebo čtvrtém stupni invalidity.
Jak tedy spoření či pojištění s podporou státu bude vypadat?
1. Zvýšení spořené částky pro získání státního příspěvku
U penzijních společností si lidé dnes mohou spořit na stáří v rámci penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření (od 1. 1. 2013). Pokud si spoříte minimálně 300 korun, stát vám přispívá 90 korun. Nově se hranice pro státní příspěvek posune, a to na 500 korun. V takovém případě stát přispěje 100 korun. Maximální hranice bude nově 1 700 korun a státní příspěvek se v takových případech vyšplhá na 340 korun.
Mimoto můžete požádat o příspěvek i svého zaměstnavatele. Ti mohou přispívat na smlouvu o penzijním připojištění nebo doplňkovém penzijním spoření i vysokými částkami. Daňové osvobození se však vztahuje do ročního limitu 50 000 korun. A tento limit zůstává.
2. Minimální délka spoření 10 let
Vzhledem k tomu, že jde o produkty, které mají za cíl dlouhodobé spoření a zajištění se na stáří, prodlužuje se i doba, na kterou musejí být uzavřené. Všechny nové smlouvy už se budou uzavírat na dobu minimálně 10 let a nikoliv na pět, jak to platilo dosud. Druhou podmínkou pro výplatu naspořených peněz je dosažení věku 60 let, ta se nemění.
3. Seniorům končí státní podpora
Téměř milionu těch, kteří už jsou v důchodovém věku, a přesto si spoří, se nepříjemně dotkne další změna: Od 1. července 2024 jim skončí státní podpora. Spořit si mohou dál a využívat mohou i jistého zhodnocení, kterého v rámci spoření dosáhnou, ale stát už jim žádné peníze navíc nepřidá. Nutno však dodat, že právě zhodnocení především u produktu penzijního spoření je velmi malé, a proto je pro řadu investorů neatraktivní.
„Na jednu stranu tomuto kroku rozumíme, na druhou stranu v systému je nyní skoro milion seniorů, kteří produkty využívají a naspořili si až 150 miliard a logicky systém opustí. Tento krok ovlivní i makroekonomicky řadu věcí. Snažili jsme se, aby byla nastavena alespoň pětiletá ochranná lhůta, protože to zasáhne i ty, kteří si spoření uzavřeli například před rokem, ale to se zřejmě nepodaří změnit,“ uvedl pro CNN Prima NEWS tiskový mluvčí Asociace penzijních společností Jan Sedláček.
Třetí pilíř důchodového systému
Třetí pilíř důchodového systému motivuje Čechy k tomu, aby si spořili na své stáří sami. V rámci něj existuje tzv. doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění, které když si člověk sjedná v příslušné výši, tak mu na něj stát přispívá. Nově od roku 2024 bude minimální měsíční částka pro státní příspěvek 500 korun. Od státu poté člověk dostane 100 korun. Maximální státní příspěvek bude 340 korun a to při spoření 1700 korun a výš. Ve třetím pilíři si dnes peníze spoří 4,32 milionu účastníků a naspořeno mají téměř 600 miliard korun. Podle odborníků je to ale stále málo a problém je také v tom, že finance v transformovaných fondech mají malou výnosnost, a účastníci tak dosáhnou ve finále malých, byť stabilních zisků, i proto se ve spořícím pilíři chystají změny.
V rámci obou zmíněných produktů dojde ještě k dalším úpravám u jednotlivých fondů, do kterých lidé své finance ukládají. V první řadě bude možné mít dvě smlouvy. Penzijní společnosti umožní bez sankcí přechod z penzijního připojištění do doplňkového spoření, které nenabízí možnosti rizikovějšího investování, tudíž je v něm velmi malý výnos a v podstatě znamená neefektivitu třetího pilíře jako celku. K přechodu se už nyní snaží pojišťovny své klienty motivovat. Lidé budou moct investovat do rizikovějších investic s vyšším výnosem, ale bez menších garancí.
Tímto směrem míří i alternativní účastnický fond, což je další novinka, která umožní odvážným investovat do rizikovějších fondů.
„Penzijní společnosti budou moct nově nakupovat něco, co zatím ze zákona nemohou mít v portfoliu, třeba nemovitosti nebo investice do zlata. Jde o rozšíření možností, které s sebou nesou riziko, ale s tím je zároveň spojený i vyšší výnos a pro toho, kdo chce investovat a trochu se v tom bude orientovat, jde určitě o vítanou novinku,“ doplnil Sedláček.
4. Dlouhodobý investiční produkt
Právě proto, že produkty penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření nenabízejí dostatečný výnos a nejsou jako investice příliš atraktivní, dochází ke vzniku zcela nového produktu, který se nemusí nutně vázat pouze na fondy penzijních společností.
Dlouhodobý investiční produkt (DIP) je právě jednou z novinek, která má umožnit lidem, aby si část peněz investovaných na stáří odečetli ze základu daně, a to až do výše 48 tisíc korun.
„Budou to jen cenné papíry obchodovatelné na burzách a případně bezpečné papíry typu státních dluhopisů. Společnosti, které budou DIP nabízet, musí být zalistované u ČNB. Jde určitě o produkt, který zvýší možnost zajištění se na stáří především pro lidi, kteří se tomu chtějí trochu věnovat. Je to určitě přínos,“ řekl CNN Prima NEWS předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Josef Bernard (STAN).
5. Stát vrátí na daních až 7 200 korun
Právě možnost odečíst si 48 tisíc korun od základu daně a tím si reálně daně snížit o daň z příjmu (15 procent) je také novinkou. Dosud jste si mohli odečíst 24 000 korun na penzijní spoření a 24 000 korun na životní pojištění. Pokud si měsíčně budete na stáří ukládat 4 000 korun, stát vám ročně na daních vrátí 7 200 korun. Nově bude jedno, do jakého produktu (v rámci čtyř zmíněných) peníze investujete, důležité bude pouze to, že jde o produkt, který vás zajistí na stáří.
Dnešní třicátníci mohou mít důchod jen 12 tisíc. Spořte a čekejte vyšší daně, radí expert
Česko směřuje k tzv. jednotnému důchodu, který bude pro všechny stejně nízký. Podle ekonomického experta a člena Národní rozpočtové rady Petra Musila by pro současné třicátníky nemusel být důchod vyšší než 12 tisíc korun. I proto aktivně vyzývá k tomu, aby si mladí lidé na stáří spořili tisíce korun měsíčně. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS dále vysvětluje, proč nás nečeká revoluční důchodová reforma nebo proč je nevyhnutelné zvýšení daní. Na dnešní důchodce pak apeluje, aby svým vnoučatům nekupovali zbytečnosti, ale raději jim spořili, pokud mohou.
„Jako fyzická osoba budete mít možnost si od svého daňového základu ročně odečíst až 48 tisíc korun a bude čistě na vás, jestli půjde o 48 tisíc korun, které si vložíte do jednoho z těchto produktů nebo si vyberete dva nebo si to rozdělíte do všech čtyř. A váš zaměstnavatel si souhrnně za všechny čtyři příspěvky pro vás bude moct odečíst od svých daní až 50 tisíc korun,“ vysvětluje tiskový mluvčí ministerstva financí Filip Běhal.
Zmíněnými čtyřmi produkty se myslí penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření, životní pojištění, DIP a pojištění dlouhodobé péče.
6. Pojištění dlouhodobé péče
A právě poslední zmíněná možnost je také novinkou, kterou by od ledna 2024 měly začít poskytovat komerční pojišťovny, pokud tedy poslanci návrh podpoří. Každý by měl mít možnost sjednat si rizikové pojištění na dlouhodobou péči a ve chvíli, kdy by se dostal do 3. a 4. stupně invalidity, by mohl pojištění využít. Nebude záležet na věku.
„Stárne nám populace a s tím je třeba mít větší kapacity na tyto případy. Na druhou stranu výdaje státu nemohou růst donekonečna a není možné neomezeně navyšovat kapacity lůžek atd. Do systému je třeba dostat soukromé zdroje a stát to chce motivovat tak, že nebude žádný příspěvek, ale bude možné si odečíst zmíněných 48 tisíc korun od základu daně,“ řekl pro CNN Prima NEWS předkladatel návrhu poslanec Vojtěch Munzar z ODS.
Jak konkrétně by mělo pojištění vypadat, kolik by mělo stát, zda půjde o doplněk k životnímu pojištění nebo bude nabízeno v rámci nějakého balíčku, dosud není jasné a záleží na nabídce komerčních pojišťoven.
„Je to zvýšení možnosti volby rozhodování se, jakým způsobem si budu na stáří spořit a jak si ho zabezpečím. Nabízíme lidem možnost volby a věříme, že ji pojišťovny nabídnou a lidé následně využijí,“ doplnil Munzar.
Zmíněné návrhy změn v rámci novely zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří, Sněmovnou prošly ve středu. Následně je musejí schválit senátoři a podepsat prezident Petr Pavel. Vláda Petra Fialy počítá s tím, že zákon začne platit od ledna 2024 s tím, že některé části se budou realizovat v průběhu roku 2024.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Na penzi musíme naspořit miliony, stát nemá peníze. Zaveďme si osobní desátek, říká poradkyně
