Druhá světová válka přináší oběti i 77 let po jejím oficiálním ukončení. V pátek ráno zabila letecká puma 49letého kopáče. „Bouchlo to hned naproti našim dveřím,“ líčí pro CNN Prima NEWS 70letý Juraj Dotko z ostravských Mariánských Hor. Bydlí přímo v ulici, kde bomba explodovala. „Ve výkopu pracovali čtyři Romové, šikovní kluci. Makali jak bagr, včera jsem se jich ptal, kolik za tu dřinu mají peněz.“ V dubnu 1945 se v těchto místech vedly těžké letecké i pozemní boje.
Mariánské Hory jsou to jen ze správního hlediska, ve skutečnosti letecká puma explodovala v ostravských Hulvákách. To je čtvrť dodnes obklopená takzvaným Hulváckým lesem s bývalým koupalištěm. O les i okolní domy se na konci dubna 1945 vedly těžké boje v rámci Ostravské operace.
„Máma mi vyprávěla, že nejprve to tady Rusové bombardovali z letadel, pak se vedla pozemní bitva o německé kulometné hnízdo v lese,“ debatuje se ve skupině sedmdesátníků z okolí výbuchu. Nikdo sice válku nezažil osobně, přesto si tady druhá světová připsala v pátek další oběť.
Svědek tvrdí, že zemřel mladý kopáč
Puma podle policie explodovala v Knüpferově ulici během rekonstrukce části činžovního domu. „Pracovník si zřejmě myslel, že se jedná o starou kanalizační trubku. Tak se rozbrušovačkou pokoušel rozřezat leteckou pumu, načež nastal výbuch,“ řekla mluvčí moravskoslezské policie Eva Michalíková. „Romáci zrovna kopali u zadní fasády baráku, tedy v Lázeňské ulici, kde bydlím. Vchod máme přímo naproti tomu výkopu,“ vypráví 70letý svědek Juraj Dotko, jenž žije v Lázeňské číslo 4.
„To nebyla žádná silvestrovská petarda, ale obrovská rána. Prostě šleha, jaké teď pořád slyšíte v televizi, ostrá šlupka jak z Ukrajiny,“ doplňuje souseda ještě výřečnější Monika Baščíková.
Juraj Dotko tvrdí, že munice bouchla ve výkopu pro izolaci. „Rekonstruuje se tady dům. Z čelní strany v Knüpferovy ulice se zrovna dělalo zateplení, u zadní stěny pracovali čtyři Romové na výkopu pro izolaci,“ vypráví. Několikrát se s kopáči dal do řeči, ještě ve čtvrtek vyzvídal, kolik berou na hodinu. „Docela dost peněz, překvapilo mě to. Byli moc šikovní a makali líp než bagr. Je mi moc líto toho chlapa, co zemřel kvůli detonaci. Další byl zraněný,“ o překot vypráví rozrušený svědek Dotko.
Na Hulváky spadly desítky bomb
Mezi sousedy se řeč neustále stáčí k druhé světové válce, neboť oběť zabila zřejmě sovětská bomba hozená na Hulváky před 77 lety z letadla. „Babička mi vyprávěla, že o Hulváky se v roce 1945 moc nebojovalo,“ tvrdí jeden z mužů. „Ale bojovalo, vždyť tu máme pomníček na sestřelené ruské letce, kteří to tady na konci války bombardovali,“ oponuje Dotko.
Naštěstí existuje řada publikací o takzvané Ostravské operaci, největší bitvě druhé světové války na území České republiky. V knize Osvobození Ostravy ve světle vzpomínek a kronik jsou boje o Hulváky popisovány hned v několika kapitolách. A na jaře 1945 se tu přehnala pořádná bitva.
Kolem osmé ráno 30. dubna 1945 bombardovalo Hulváky devět ruských letadel. Zachovalo se dokonce svědectví pilota Nikolaje Krivova, který byl přímo nad Hulvákami sestřelen z ostravského nebe. „Očima hledal každý střelec svůj úsek k bombardování. A již zmáčknutím knoflíku sypali jsme déšť pum,“ vyprávěl Krivov v roce 1946 na besedě přímo v Hulvákách.
Útok byl veden především na Hulvácký les a tamní stanoviště wehrmachtu, bomby ale padaly i na okolní domy. Z místa, kde v pátek 8. dubna 2022 zabíjela 77 let stará munice, to není do Hulváckého lese ani 50 metrů. Vlastně stačí přejít silnici.
Letec Nikolaj Krivov také podrobně vylíčil zkázu svého stroje. „A tu se to stalo. V komorách letadla zůstalo mi ještě asi 30 bomb, když nás zasáhla náhodná rána z rychlopalného děla. Nastal strašlivý výbuch 30 bomb, který utrhl podvozek a levé křídlo.“
Krivov se katapultoval a místní lidé mu našli úkryt, dokud Ostravu neobsadili rudoarmějci. Kulometčík Ovčinikov se katapultovat nestačil a zahynul v troskách stroje. Dodnes má ve čtvrti pomník, asi 80 metrů od místa pátečního výbuchu.
Když ještě Rusové drželi s Ukrajinci
Ostravskou operaci nepřežilo nejméně 23 tisíc rudoarmějců, historikové však znají sotva deset tisíc jmen padlých. A s nimi zahynula i tisícovka Čechoslováků z armádního sboru generála Svobody. Také u německých ztrát jsou čísla poněkud zamlžena. „Udává se až sto tisíc padlých,“ uvádí pro CNN Prima NEWS historik Ondřej Kolář z Národního památníku II. světové války v Hrabyni.
„Jedna válka ještě pořádně neskončila, a už tu máme další,“ kroutí hlavou 70letý Juraj Dotko s odkazem na ruskou invazi na Ukrajině. „Časy se ale mění,“ dodá jeho soused. „Tenkrát proti Němcům bojovali Rusové společně s Ukrajinci. Vždyť Ostravu osvobodil takzvaný 4. ukrajinský front,“ pokračuje. Má recht, 4. ukrajinskému frontu tehdy velel maršál Jeremenko, rodák z rolnické rodiny v Markivce, což je městečko v dnešní Luhanské oblasti.
Celkově se do Ostravské operace zapojilo až 400 tisíc německých a sovětských vojáků. Ostravsko je tak dodnes doslova poseto starou municí, která si čas od času vybere i oběť nejvyšší. Puma vyhozená pravděpodobně ze sovětského letadla explodovala a zabíjela až 77 let po válce. A dost možná to byla jedna z nevybuchlých pum, které na Hulváky svrhnul už zmiňovaný letec Nikolaj Krivov.
Jsou to však jen dohady. Teoreticky mohla tahle letecká puma spadnout na Hulváky už při spojeneckém anglo-americkém bombardování Ostravy v srpnu 1944.
