Reportáž z kurzu češtiny: Učím se „ř“, manžel brání Donbas, bojím se o jeho život

Největší výzvou pro Ukrajince, kteří se učí česky, je písmeno ř. Ukrajinština ani ruština ho nezná. „Trši, čtyrši, zkuste místo ř zatím spojit hlásky r plus š,“ vysvětluje učitel Vladimír Kovář. Mluví rusky a do tajů češtiny právě uvádí uprchlíky převážně z Donbasu. Dospělí se však na výuku úplně nesoustředí. „Pořád myslím na manžela, který brání před Rusy město Kramatorsk v Doněcké oblasti,“ říká 35letá Lubov Scherbina. V noci na 5. dubna zničila ruská raketa střední školu číslo 15 právě v Kramatorsku.

Prožívá permanentní obavy o milovaného partnera. A zároveň otce jejich desetileté dcery. „Několikrát za den se rozpláču, mám o manžela hrozný strach,“ svěřuje se Lubov Scherbina. „Muž byl zařazen do jednotky teritoriální obrany města Kramatorsk, s dcerou jsme raději utekly do bezpečí,“ vypráví. Kramatorsk je součást Doněcké oblasti a leží jen 90 kilometrů od města Doněck, které je od roku 2014 v rukou proruských separatistů. A nyní v něm operuje ruská armáda. „Válku jsme měli takřka za dveřmi celých osm let,“ říká žena. Svět ale vojenský střet na Donbase příliš nevnímal.

Zdrávstvuj, Vláďa

Začíná odpolední kurz češtiny pro běžence. „Ahoj,“ vítá účastníky 55letý pedagog Vladimír Kovář. „Zdrávstvuj, Vláďa,“ odpoví asi osmiletý Alexandr ze Záporoží. „Žádné zdrávstvuj, musíš říct ahoj,“ napomene žáka pedagog. V kurzu převažují dospělí, je tu ale i několik dětí. „Já jsem z Ukrajiny a jmenuji se...,“ opakují přítomní další frázi a přidávají svá jména: Anna, Ola, Aňa, Lubov... Každé nové české slovíčko si pečlivě zapisují do sešitů.

Tyhle Ukrajince vyhnal Vladimir Putin až do Loštic na Olomoucku. Kantor Kovář má s výukou cizinců dlouholeté zkušenosti, navíc učí bez nároku na honorář a tohle dobrovolnictví mu skoro každý den ukousne pořádný kus z odpoledne. V kurzu převažují ženy z Doněcké a Luhanské oblasti. Z měst, kterých se v roce 2014 nezmocnili separatisté, ale teď o ně usiluje ruská invazní armáda.

„Mám se dobře,“ vysvětluje Kovář, jak odpovědět na častý dotaz: „Jak se máte?“ Pedagog nabízí i varianty „mám se špatně“ anebo „jde to“. Všechny ženy v učebně si vybírají odpověď „dobře“. Dobře se ale mají jen relativně.

Noční útok na školu

„Je to strašné, tohle jsou videa od manžela, který naše město brání se zbraní v ruce,“ pouští Lubov Scherbina otřesné záběry uložené v mobilu. Z doněckého města Kramatorsk, v němž bojuje i její muž. Vladimir Putin a jeho generálové se přitom v minulých dnech nechali slyšet, že stahují vojáky z okolí Kyjeva se záměrem dobýt právě Donbas. Podle ukrajinského velení už Rusko zahájilo novou ofenzivu s cílem ovládnout celou Doněckou a Luhanskou oblast.

Video ukazuje rozbombardované paneláky, z nichž se valí kouř. Válečná spoušť. Boje o Kramatorsk ale zřejmě budou stále intenzivnější. „S manželem si píšeme každý den ráno i večer, strachu se ale neumím zbavit ani na minutu,“ svěřuje se Lubov Scherbina.

V noci na 5. dubna zničila ruská raketa v Kramatorsku dokonce střední školu, z části budovy zůstaly jen ruiny. „V místě zásahu ruské rakety byl zaznamenán trychtýř o šířce 15 metrů a hloubce téměř tři metry,“ hlásila z místa výbuchu ukrajinská agentura Ukrinform. A Doněcká oblastní prokuratura již zahájila trestní stíhání kvůli porušení norem válečného práva a válečných zvyklostí. Civilní cíle musí být v ozbrojených konfliktech ušetřeny, hlavně nemocnice a školy.

„Putin nešetří nikoho,“ dodá uprchlice z Kramatorsku. Věří však, že Ukrajinci město udrží. Na hrůzné záběry z Buči, kde ruská invaze přerostla v genocidu, nechce ani pomyslet. „Dcera naštěstí může chodit do školy tady v Lošticích. Doma je to hrozné, děti v Kramatorsku žijí ve stresu ve sklepích paneláků.“

Jak se naučit exotické ř

Hodina češtiny pokračuje. A vlastně i jméno Lubov Scherbina je češtinářským oříškem. Ukrajinci mají v pasech anglické transkripce jmen. „Jenže čeština má pro ruštinu, běloruštinu a ukrajinštinu vlastní pravidla, zcela odlišná od angličtiny,“ vysvětluje kantor Kovář.

Například anglický přepis jména běloruského diktátora Lukašenka zní Alyaksandr Hryhoryavich Lukashenka, pro Čechy je to ovšem Alexandr Grigorjevič Lukašenko. Také Lubov Scherbina si na anglickou transkripci jména teprve zvyká. Když ho píše na papír, musí se mrknout do dokladů. Pro Čechy by to přitom měla být Ljuba Šerbinová, snad jí tak časem budou říkat i noví čeští přátelé.

Ljuba počítá. Číslovka čtyřicet čtyři je těžce vyslovitelná kvůli českému písmenu ř. Ukrajinština ani ruština ho nezná. „Trši, čtyrši, ršikat, ršeka. Zkuste místo ř zatím spojit r plus š,“ radí učitel Vladimír Kovář.

Pokročilejším žákům prozrazuje i odbornější logopedický postup. Musí se postavit před zrcadlo, špulit pusu, kmitat jazykem a exotickou českou hlásku napřed cvičit pomocí slov, která končí hláskami t a d: svetd, metd, litd...

„Ř je opravdu těžké písmeno,“ potvrzuje i paní Ljuba z doněckého města Kramatorsk. „Když se uprchlíci nenaučí hlásku ř správně vyslovovat, není to taková katastrofa. Horší je, když se v češtině nenaučí plynně komunikovat,“ myslí si Kovář. „Bez znalosti řeči jste v cizí zemi ztracen a můžete dělat jen manuální práci. Jenže já mám v kurzech zkušené účetní, úřednice, je tu i záchranářka rychlé zdravotnické pomoci, bez znalosti češtiny zatím své odbornosti neuplatní.“

Suržyk a ryba

Výuka probíhá v ruštině, 55letý pedagog se ji naučil v komunistické škole. A udržel v pamětí díky cestování po zemích někdejšího Sovětského svazu. „S ruštinou nemá nikdo v kurzu problém, především na východě Ukrajiny je ruština naprosto běžná. Často v kurzu narážím i na takzvaný suržyk, což je směsice ruštiny a ukrajinštiny, kterou se mluví třeba v Dněpropetrovské a Doněcké oblasti,“ líčí.

Některé uprchlice si už v Lošticích našly práci, například ve slavné tvarůžkárně, přímo v městečku se totiž vyrábějí olomoucké syrečky. Od majitele potravinářské firmy dostaly i ubytování. Učebnu pro odpolední výuky češtiny poskytl loštický Český rybářský svaz. Ryba se řekne ukrajinsky i rusky ryba, takže v tomto případě se uprchlíci nic nového nemusí učit.

Rozhovor s pedagogem Vladimírem Kovářem, který učil češtinu například v rumunském Banátu, přineseme v příštích dnech.

Tagy: