Schillerová slibuje další navyšování důchodů. Seniory nenecháme padnout, říká

„Naše vláda dokázala, že důchodci jsou pro ni priorita a že je v žádném případě nenecháme na holičkách. Dokazovali jsme to zvyšováním důchodů nad rámec valorizace. V loňském roce jsme pomohli jednorázovým příspěvkem, protože poklesly spotřebitelské ceny. Jde o takzvané valorizační schéma pro důchodce,“ uvedla v Novém dni Schillerová.

Důchodový systém skončil v prvním čtvrtletí letošního roku v deficitu téměř 9,5 miliardy korun. I přesto ministryně financí slibuje navyšování důchodů. „Letos v konvergenčním programu odhadujeme rámec valorizace asi 450 korun, je to nárůst plus 2,9 procenta meziročně oproti loňské valorizaci a ceny porostou maximálně o 2,3 procenta,“ slíbila ministryně financí.

Připomněla, že rok 2021 je krizový. „Sociální systém dostal zabrat, a tím pádem poklesly i jeho příjmy, takže se dostal do deficitu. Chtěla bych připomenout, že byl téměř tři roky, možná i trochu déle, v přebytku rozdíl mezi výběrem sociálního a výplatou důchodů,“ podotkla.

Vláda si podle Schillerové musí na jednání o rozpočtu určit priority na příští rok a zjistit jeho možnosti. Chce, aby úroveň důchodů byla čím dál tím vyšší.

„Protože závazek, který jsme dali v programovém prohlášení vlády, že průměrný důchod v roce 2021 bude 15 tisíc, dokonce vychází o trošku víc, jsme dodrželi, a rozhodně v tom budeme pokračovat. Důchodce nenecháme padnout na rozdíl od minulých vlád v době minulé krize, kdy se jim sahalo dokonce i na zákonnou valorizaci, to nedopustíme,“ dodala vicepremiérka.

Poloviční růst oproti letošku

Průměrný starobní důchod v současné době dosahuje asi 15 300 korun, po valorizaci by se tedy měl přiblížit 16tisícové hranici. Vláda přitom už od roku 2021 zvýšila důchody v průměru o 839 korun, což představovalo růst o 5,8 procenta.

Pro rok 2022 tak bude růst penzí pouze poloviční a jen mírně přesáhne zvýšení cenové hladiny. Spotřební koš seniorů má však jiné složení, než odpovídá typické domácnosti, a zpravidla na ně zdražování doléhá citelněji. Je tedy možné, že jim valorizace pouze vykompenzuje růst cen zboží, které nakupují.

Kabinet na seniory myslel už před koncem loňského roku v podobě jednorázového příspěvku, který jim podle vládních představitelů kompenzoval právě vliv vyšší inflace, než jaká dopadá na průměrného spotřebitele. Pro příspěvek ve výši 5 000 korun se vžil název rouškovné a opoziční politici vládu Andreje Babiše (ANO) kritizovali, že si necelý rok před sněmovními volbami kupuje přízeň voličů právě z řad seniorů.

Kdy se v Česku zavede euro?

Schillerová v Novém dni také řekla, že Babišova vláda rozhodně nestanoví rok, kdy by se v Česku mohlo zavést euro. „Zavázali jsme se k tomu, když jsme vstoupili do Evropské unie, že jednou euro budeme muset přijmout. Ale domníváme se, že ta doba ještě nenastala. Sice splňujeme ekonomickou úroveň, ale domníváme se, že eurozóna by se měla nejdřív reformovat, protože jsou tam obrovské rozdíly. Na jedné straně je Německo, na druhé Řecko,“ vysvětlila ministryně financí s tím, že v této době by pro Česko nebylo euro výhodnější.

Česká národní banka by totiž ztratila většinu kompetencí a Česko by podle ní spadalo pod Evropskou centrální banku.

„To může znamenat, že když budou nějaké ekonomické výkyvy typické pro Českou republiku, nebude to zajímat zbytek eurozóny. Musíme přihlédnout i k tomu, že skoro 70 procent Čechů podle některých posledních průzkumů nechce euro. Proto tato vláda datum konkrétního přijetí eura nenavrhne,“ zdůraznila vicepremiérka.

Chci pokračovat v redukci daňových výjimek

Ve vysílání CNN Prima NEWS mluvila Schillerová i o konvergenčním programu, který vláda minulý týden schválila. „Tam jsme naznačili plán až od roku 2024. Řekli jsme, že začneme velmi pozvolna konsolidovat veřejné finance. To znamená s velkým citem, protože když to uděláte prudce a rychle, jak se to stalo třeba za minulé krize, následuje recese,“ podotkla Schillerová.

Konsolidovat veřejné finance chce asi o půl procentního bodu HDP ročně. „Je to zhruba 30 až 35 miliard, a to musí být balík jak na výdajové, tak na příjmové straně. Ráda bych pokračovala v redukci daňových výjimek, kterých je obrovské množství. Když se to sečte, je to zhruba 300 miliard,“ upřesnila ministryně financí.