Pohřeb Darji Duginové
Po propagandistce Darje Duginové, která zemřela po výbuchu auta, v němž měl původně sedět její otec, ultranacionalistický ideolog Alexander Dugin, v Rusku náhle zahynul i šéf vlivné společnosti Lukoil Ravil Maganov. Prý vypadl z okna. Nejde však o jediná úmrtí, kolem nichž není jisté, zda a případně kdo za nimi stál. V Rusku během nedávných měsíců záhadně zahynuli i další lidé více či méně pohodlní směrem ke Kremlu.
V Rusku v posledních letech poměrně pravidelně dochází k záhadným úmrtím či vraždám, u nichž panují pochybnosti ohledně vraha. Jedním z posledních příkladů je zcela jednoznačně ruská propagandistka Darja Duginová. Dcera známého ultranacionalistického ideologa Alexandra Dugina zemřela při výbuchu svého auta na konci srpna. Ve voze s ní měl původně jet i její otec, který si to měl však na poslední chvíli rozmyslet a jel jiným automobilem.
Poté, co vůz s jeho dcerou explodoval na silnici u Moskvy, bylo na zveřejněných záběrech vidět, kterak Dugin vystoupil z vozu a s rukama na hlavě se nevěřícně díval na hořící auto. Později prohlásil, že za její smrtí je „terorismus na zakázku ukrajinského nacistického režimu“. „Má dcera položila svůj panenský život na oltář. Prosím, vyhrajte,“ vzkázal Dugin ruským vojákům na Ukrajině. Kyjev jeho slova obvinění pochopitelně odmítl.
Odpovědnost má údajně jít za ruskou partyzánskou organizací Národní republikánská armáda. S touto informací přišel bývalý ruský poslanec Ilja Ponomarjev, který v roce 2014 jako jediný ze zákonodárců v ruské Státní dumě nehlasoval pro anexi ukrajinského poloostrova Krym a už léta žije právě na Ukrajině.
Respektovaná zahraniční média jako AP či The Guardian ovšem jeho tvrzení rozporovala. Stejně zareagovala i agentura Reuters, podle níž nešlo ani potvrdit, že taková organizace funguje. Podle Ponomarjeva ovšem Národní republikánská armáda má své buňky po celém Rusku a prý útok na Duginovy plánovala. Nespecifikoval ovšem, zda byl zamýšleným cílem sám Dugin či jeho dcera.
Ruská tajná služba nakonec coby viníka označila jistou Ukrajinku, která měla sloužit pro ukrajinskou tajnou službu. Obvinění však nelze s jistotou potvrdit. Jisté však je, že ruská propaganda smrt Duginové využila a ze zabité ženy udělala svého mučedníka.
Propagandista nečekaně onemocněl a zemřel v kómatu
Duginová není přitom jediným představitelem kremelské propagandy, který v uplynulých dnech zahynul. Náhle a nečekaně zemřel také ruský válečný korespondent Dmitrij Lutovkin. Informovala o tom ruská média v čele s Nezavisimajou Gazetou, kde působil. „Dmitrij Litovkin náhle onemocněl a musel být uveden do umělého kómatu, ale bohužel zemřel,“ uvedl magazín.
Není přitom jasné, co konkrétně stálo za Litovkinovým úmrtím. „Zhruba před sedmi dny skončil neočekávaně v nemocnici. Doktoři hovořili o zlepšení a pak se najednou všechno zastavilo a byl po dva až tři dny v umělém kómatu,“ řekl tehdy jeho kolega Andrej Vaganov. Ten podle známého deníku Vedomosti nekonkretizoval, na co Litovkin zemřel. Pouze řekl, že „to nebyl COVID-19, ale nějaká interní nemoc“.
Litovkin pracoval hned pro několik známých ruských médií. Psal pro agenturu TASS, působil i v televizi Zvezda či Tsargrad. Šlo o velmi významného vojenského novináře. „Dmitrij Litovkin byl profesionálně spjat s námořnictvem, zabýval se problémy přezbrojení tou nejmodernější technologií. Navíc měl znalosti v oblasti raketových zbraní různých tříd, vzdušných a raketových obranných systému, protitankových raketových systémů, bezpilotních letounů a tak dále,“ popisuje jeho tvorbu zmiňovaný magazín.
Zpráva o nečekaném úmrtí Litovkina se hojně šířila i mezi Ukrajinci. Šlo totiž o novináře, který se mohl chlubit řadou ocenění a vyznamenání. Mnohá z nich obdržel přímo z rukou ruského prezidenta Vladimira Putina, například za jeho pokrývání války v Jižní Osetii v roce 2008.
Spáchal šéf Lukoilu sebevraždu?
Za záhadnou lze bezpochyby označit také smrt předsedy představenstva ropné společnosti Lukoil Ravila Maganova. Ten zemřel podle všeho minulý čtvrtek, když jeho tělo našli před nemocnicí v Moskvě. Údajně vypadl z okna, podle ruské agentury TASS konkrétně ze šestého patra. Agentura zároveň uvedla, že Maganov spáchal sebevraždu.
To však nelze nezávisle potvrdit. Vyšetřování má stále probíhat a zahraniční média připomínají, že Lukoil se k současné válce na Ukrajině nestavěl zrovna vlídně. Společnost, která je druhou největší ropnou firmou v Rusku, tak aktuálně byla trnem v oku ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
„Představenstvo společnosti vyjadřuje nejhlubší znepokojení nad tragickými událostmi na Ukrajině. Voláme po co nejdřívějším ukončení ozbrojeného konfliktu a vyjadřujeme upřímný soucit se všemi oběťmi. Podporujeme řešení skrz vyjednávání a diplomacii,“ uvedla společnost ve svém prohlášení ze začátku března, kdy se jako jedna z prvních velkých firem v Rusku vymezila proti okupaci.
Další podezřelé pády z okna
Maganov přitom nebyl jedinou významnou postavou spjatou s Ruskem, která v poslední době přišla o život při pádu z okna. V polovině srpna stejným způsobem přišel o život lotyšsko-americký podnikatel Dan Rapoport, který byl dle zahraničních médií silným kritikem Vladimira Putina. S Ruskem měl co do činění, neboť v Moskvě provozoval luxusní podnik Soho Rooms.
Na jednu stranu se uvádí, že před údajnou sebevraždou měl svého psa pustit ven a měl k němu přidat dopis na rozloučenou. Na druhou stranu však u sebe Rapoport v době smrti měl vysokou finanční hotovost, telefon, klíče či sluchátka. Jeho manželka, ukrajinská viroložka Alena Rapoportová, tvrdí, že by se sám rozhodně nezabil.
V prosinci pádem z okna zahynul ruský nacionalista Jegor Prosvirinin, který byl rovněž Putinovým odpůrcem. Jeho tělo bylo nalezeno bez oblečení pod okny residenční budovy v centru Moskvy. Známý byl rovněž případ, ke kterému došlo již v prosinci 2020. Tehdy údajně při pádu z okna zemřel ruský vědec Alexander Kaganskyj, který se snažil vyvinout vakcínu na koronavirus. Na těle měl přitom bodné rány. O případu jsme informovali zde.
